V centru některých galaktických kup pozorujeme obrovské rozptýlené zdroje rádiového záření – takzvaná rádiová hala (radio halo). Zatím úplně neznáme povahu jejich vzniku. Astronomové nedávno objevili útvar rekordní velikosti, který odpovídá téměř dvěstěnásobku naší Mléčné dráhy. Tedy pokud bereme v potaz tradičně udávanou velikost necelých 100 tisíc světelných let.
Kamlesh Rajpurohitová z výzkumného centra Harvardovy univerzity a její kolegové vystopovali rádiové halo v masivní kupě galaxií PLCK G287.0+32.9. Nachází se ve vzdálenosti asi pět miliard světelných let a vědci se o ni zajímají již od jejího objevu v roce 2011.
Rádiové halo mezi dvěma kosmickými relikty
Už delší dobu víme, že obsahuje dva rádiové relikty (radio relic), zřejmě pozůstatky ohromujících rázových vln, které se nacházejí v okrajových oblastech kupy. Vědci ale doposud přehlíželi zcela masivní rádiové halo, které slabě září mezi nimi. Jeho velikost je téměř 20 milionů světelných let.
Jak říká Rajpurohitová, tak ohromné mračno energetických částic, které jej tvoří, s kolegy nečekali. Dosavadní rekordmanem byla kupa Abell 2255 s halem o velikosti asi 16,3 milionů světelných let.
Mohutné turbulence a rázové vlny
Enormní velikost odporuje dosavadním představám o tom, jak částice, které tvoří podobný gigantický objekt, získají energii nezbytnou pro to, aby zářily v rádiové oblasti.
V tomto případě se zdá, že energii vytvořily mohutné rázové vlny a turbulence galaktických rozměrů, které se z nějakého důvodu prohnaly kupou galaxií PLCK G287.0+32.9. Napovídají tomu charakteristiky objektu detekované nikoliv v rádiové, ale v rentgenové oblasti. Bude ovšem nutné sestavit nové teoretické modely a s jejich pomocí zjistit, o co v této kupě vlastně jde.
Vědci přepokládají, že při utváření struktury rádiového halo kupy galaxií sehrála významnou roli gigantická magnetická pole. Jejich povaha je přitom stále jednou z největších záhad astrofyziky. Další výzkum by mohl přispět k jejich lepšímu pochopení.