Řešení letité záhady: Vědci konečně zjistili, jak vznikají kvasary | Foto: ESO-M Kornmesser

Foto: ESO-M Kornmesser

Řešení letité záhady: Vědci konečně zjistili, jak vznikají kvasary

  • Srdcem „motoru“ kvasaru je supermasivní černá díra
  • Dlouho však zůstávalo záhadou, čím se takový motor vlastně „nastartuje“
  • Nyní jsou vědci jsou přesvědčeni, že konečně vystopovali mechanismus, kterým je častým spouštěčem vzniku kvasaru

Když byly kvasary zhruba před 60 lety objeveny, oslnily vědce svou neuvěřitelnou energií, kterou ozařují široké okolí. Bylo v podstatě jasné, že srdcem „motoru“ kvasaru je supermasivní černá díra. Po celou tu dobu ale zůstávalo záhadou, čím se takový motor vlastně „nastartuje.“

Jonathon Pierce z britské University of Hertfordshire a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že konečně vystopovali mechanismus, kterým je častým spouštěčem vzniku kvasaru. Jde o srážení a následné splývání galaxií, které se ocitnou na kolizním kurzu.

Pokud víme, centrální supermasivní černou díru obsahuje většina galaxií. Také mají ve svém nitru značná množství kosmického plynu a prachu. Většina tohoto materiálu se ale pohybuje ve větších vzdálenostech od supermasivní černé díry, mimo její gravitační dosah.

Když dojde ke srážce galaxií, část plynu se vydá směrem k centru nově vznikající velké galaxie. Když se plyn dostane do akrečního disku, před pohlcením černou dírou tam divoce krouží a zahřívá se na extrémní teploty. Vzhledem k tomu, že jde o spoustu plynu, dojde ke vzniku nesmírně energetického objektu, tedy kvasaru.

Co zažehnutí kvasaru způsobí?

Zažehnutí kvasaru obvykle má dramatické důsledky pro celou galaxii. Jeho mohutný „vichr“ energie například může takovou galaxii vyčistit od zbytků plynu a prachu. To v galaxii na dlouhou dobu zarazí tvorbu nových hvězd.

Pierce a spol. během výzkumu pozorovali celkem 48 kvasarů a jejich mateřských galaxií a porovnávali data s další více než stovkou galaxií, které nehostí kvasar. Z těchto pozorování vyplynulo, že galaxie s kvasarem oproti galaxiím bez kvasaru zhruba třikrát častěji splývají nebo nějak interagují s dalšími galaxiemi.

Výzkum Pierceho týmu má také velmi zajímavé důsledky pro úvahy o vzdálené budoucnosti naší Mléčné dráhy. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se Mléčná dráha asi za 1 miliardu let srazí s Galaxií v Andromedě. Podle autorů studie by se klidně mohlo stát, že tahle impozantní srážka galaxií rovněž zažehne kvasar. Pokud na Zemi ještě budou nějaké inteligentní bytosti, určitě to bude fascinující podívaná.

Určitě si přečtěte

Články odjinud