Já četl článek, že Japonec, kterému je 112 let (nejstarší na světě), vždy miloval sladké (dorty), tolik k předchozímu příspěvku, ohledně omezování cukrů. Sám tedy upřednostňuji slazení v tomto pořadí med (kvalita, prověřený), cukr třtinový (100%), ovocný cukr a výjimečně řepný - bílý (když není zbytí). V mé rodině i okolí všichni, nikdo na žádné zvláštní nemoci netrpí. Pochybuji o tom, že předchozí generace měli třeba v průběhu válek starost o to, zda jim ublíží alkohol, sladké , tučné (sádlo a drůbež se vozila germánům pod nosem z vesnic, nejen v seriálech) nebo červené maso. Oni chtěli přežít. Opět jsem někde četl, že kdo nepije alkohol nebo málo (pár piv týdně, snad 2 velká), žije o 5 let déle než kdo pije víc. A já se zeptám o jakých 5 let, dá se té mizérii říkat život?!
> Raději opravdu prožitý rok než přežitých 10!!
