Myslím, že budoucnost bude ještě hodně "zajímavá", protože nejen řidiči, ale téměř veškerá nekreativní práce s vysokou specializací a vysokými nároky na kvalitní vzdělání bude o hodně méně potřeba.Vidím to i když jdu nakupovat do Globusu. Když jsem byl dítě, byly tam řady pokladen a desítky pokladních. Dnes jsou tam automatické pokladny, platební brány pro Snan&Go systém, kterým se věnují 2-4 zaměstnanci (podle vytížení) a několik jednotek "posledních Mohykánů" pak sedí na klasických pokladnách.
Celkový úbytek zaměstnanců obsluhující platby oproti devadesátým letům je velmi znatelný.Pár pracovních míst vzaly i u zeleniny samoobslužné váhy.Také v ČR bude drtivá většina lidí, kteří prošli "inkluzivním vzděláváním" a kde učitelé považovali za úspěch, že v pořádku přečtou ukázku z čítanky a elemetárně porozumí jednoduché říkance.Naproti nim budou lidé, kterým se dostalo soukromého vzdělání a už ve školce se učili cizí jazyky včetně gramatiky, rozebíraly myšlenky složitějších literárních děl a tvořili z nich vlastní závěry...O této problematice v ČR pojednává i sociolog Daniel Prokop v jeho výborné knize "Slepé skvrny", kde popisuje, že oproti ostatním zemím Evropy je v ČR velmi silně závislý životní úspěch člověka na tom v jaké části republiky a v jaké rodině se narodí. Například vyrůstá-li dítě se samoživitelkou v Ústeckém kraji nebo v úplné funkční rodině v Praze, pak jsou mezi nimi takové rozdíly jako kdyby se jednalo o zcela jiné státy.Pokud něco stát neudělá s tímto brutálním nepoměrem - tedy nezkvalitní státní vzdělávací bezplatné systémy, nenabídne lepší péči o speciálně nadané děti, tak nám tady de facto vznikne "nová aristokracie" a oproti jiným státům se budeme neustále propadat ještě výrazněji.O skutečnosti, že systém pro vzdělávání a zvyšování kvalifikace dospělých, který je obrovsky důležitý a dokáže generovat nepředstavitelné hodnoty, v ČR prakticky neexistuje, se raději ani zmiňovat nebudu. Protože v ČR je problém si udělat při práci jen nějaký kurz, vystudovat při práci je tak snadné, že o lidech, kterým se to úspěšně podařilo, píší často v novinách. Státní ochrana a podpora studujících nebo vzdělávajících se zaměstnanců u nás téměř neexistuje a zaměstnavatelé na tom také často nemají zájem, protože vědí, že vzdělanější zaměstnanec jim z nepříliš lukrativního místa snadno uteče, tak proč by mu to ještě umožňovali? 