Římský Maker Faire: Takhle vypadá největší festival kutilů, když je svezete do obřího plynojemu

Pokračování 2 / 11

Nové Maliny na dohled!

Stánek britské nadace Raspberry Pi, která stojí za stejnojmennými armovými minipočítači (nejen) pro prototypování, byl po celý víkend v permanentním obležení římských středoškoláků.

Maliny zase budou a chystáme i nové, ujistil nás Toby Roberts z týmu Raspberry Pi

Nás ale místo světelných mečů a všemožných blikajících stavebnic zajímalo něco mnohem praktičtějšího: Kdy sakra budou permanentně vyprodané Maliny zase k dispozici?

Strašně se omlouváme, zněla odpověď, a následovalo ujištění, že inženýrský tým samozřejmě pracuje také na novém modelu Raspberry Pi 5 a drobnější jednočipové destičce Pico. Všechno bude, máme být trpěliví a větších novinek bychom se měli dočkat příští rok.

Pokračování 3 / 11

3D tiskárny na hlínu, které postaví i dům

Z běžné domácí 3D tiskárny, kterých je na trhu nepřeberné množství, se dnes už nikdo na zadek neposadí, římský Maker Faire proto lákal na jiné lahůdky. Třeba na mašiny Wasp.

Vypadá to jako nafouklý Prusa Mini, ale tiskne to stavební hmotu

Základní princip je stejný jako u každého jiného FDM/FFF stroje, tyto nicméně skrze trysku nevytlačují roztavené vlákno termoplastu, ale keramickou hlínu a další viskózní stavební hmoty.

Stolní tiskárna na výrobu keramiky a model domu, který přijde na řadu příští rok

Na Waspu tak vytisknete třeba vázu, načež ji strčíte do pece a vytvrdíte do nám všem známé podoby. Prototypů, které tisknou beton, modelářskou hmotu aj. jsme sice už viděli mnoho, Wasp je ovšem už hotové a komerční řešení, které se dá skutečně koupit. Aby to jeho tvůrci potvrdili, příští rok začnou tisknout první přízemní domky.

Pokračování 4 / 11

Sedmibarevný 3D tisk z Turecka

Každý domácí 3D tiskař zná cenově dostupný rozšiřující modul MMU od Prusa Research, který za pár tisíc korun automatizuje tisk až z pěti různých materiálů. Modul má ale hromadu kritiků a mnozí si myslí, že to je slepá cesta. Tedy až na partu tureckých inženýrů ze startupu Co Print, kteří do Říma přivezli svůj Multi-Filament Module.

Směšovač z Turecka, který napojíte k téměř libovolné domácí FFF/FDM mašině

Nasadíte jej na rám prakticky jakékoliv 3D tiskárny, nasunete do něj až 7 různých strun (PLA, PETG aj. vyjma elastických materiálů) a jednotka pak sama zasouvá a vysouvá tu, která je zrovna potřeba, skrze směšovač nad extruderem (tiskovou hlavou). Modul tiskne i prakticky stejnou čistící věž jako MMU, čili navázání barev je hezké a bez vad.

Řídící jednotka, komplet na předváděcí mašině a hotový sedmibarevný výtisk

Modul nevyžaduje zásah do firmwaru tiskárny a je samozřejmě kompatibilní i s českými mašinami od Prusa Research.

Pokračování 5 / 11

A teď už si plošňák vyrobí úplně každý!

K čemu je dobrá domácí 3D tiskárna? No, třeba k tomu, abyste si na ní vyrobili všechny oranžové díly z fotografie níže a společně s těmi dalšími z běžných e-shopů podle návodu postavili The Ant PCB Maker. Maličký CNC stroj na výrobu desek plošných spojů.

Open source a open hardware CNC stroj na domácí výrobu plošných spojů

Jeho autoři s ním jezdí po Maker Fairech už nějaký pátek, v hledáčku mají i Prahu, no a společně se strojem, který vyvrtá v desce cesty obvodů, vyvíjejí v Pythonu a OpenGL i jednoduchý program TheAntFarm, který pro stroj vygeneruje G-code z obvyklého formátu pro elektrické návrhy Gerber.

Program pro přípravu vrtacího G-code, hotový výrobek a po osazení součástkami

Jak program, tak veškeré plány a firmware stroje jsou open source, vlastní továrnu na plošňáky si proto může za pár kaček postavit opravdu každý. 

Pokračování 6 / 11

Robotické zemědělství

Jedním z velkých témat festivalu bylo udržitelné zemědělství, kterému prý nejlépe pomůže robotizace. Návštěvnici proto v areálu narazili na umělý sad, ve kterém se proháněli (no, spíše sunuli) roboti a sbírali jablka a hrozny.

Autonomní robotický sběrač ovoce

Prý jednou nahradí nekvalifikované sběrače z masa a kostí, což je ale zatím i klíčová překážka. Nekvalifikovaný sběrač ovoce je totiž zároveň typickým a stále nutným představitelem levné pracovní síly. Jeden kus podobného a nepříliš svižného robota farmáře nejspíše přijde na stejnou sumu, jako tři plné autobusy sezónních dělníků z východní Evropy.

Pokračování 7 / 11

Raketa z Milána, která vylétne do 3 km

Stejně jako na nedávný pražský Maker Faire se i na ten římský sjeli italští konstruktéři studentských raket ze zdejších univerzit, které pak odpalují na soutěžích.

Raketa z milánské polytechniky vystoupá co nejpřesněji do 3 000 metrů

Tento exemplář pochází z polytechniky v Miláně a pohání jej motor na tuhé palivo, který se příliš neliší od toho pro ohňostroje. Inženýři už ale vyvíjejí vlastní s čerpadly a na tekuté palivo.

Raketa je vyrobená z hliníku, karbonu a sklolaminátu a pro úpravu aerodynamiky za letu má jednu aktivní vychytávku, kterou uvidíte v úvodní procházce - vysunovací brzdící křidélka.

Zadní část s otvorem pro motor a střední jednotka s počítačem a čidly

Cílem rakety v soutěži je dosažení hladiny 3 000 metrů. Vyrobit totiž střelu, která prostě jen letí, dokud nespálí veškeré palivo, není (skoro) žádná věda. Smontovat ovšem mašinu, která dolétne jen do předem stanovené hladiny, načež vypustí padák, to je už kumšt. A právě o to se soutěží, každý stroj je totiž prošpikovaný měřící technikou.

Pokračování 8 / 11

Vodíková, elektrická a lidská vozítka

V čem se ještě soutěží? Samozřejmě ve formulích, kde hraje prim i naše ČVUT. Na Maker Fairu Rome bylo k vidění hned několik jednostopých i dvoustopých vozidel z turínské polytechniky.

Elektrické/vodíkové rychlostní vozítko a v pozadí bicykl Taurus

Formule byly elektrické, na vodíkové palivové články, některá podivná vozítka jako to na fotografii byla určená jen pro ty nejmenší a nejlehčí studenty, ale všimněte si toho tubusu v pozadí s nápisem Taurus.

Je to příklad právě jednoho z těch jednostopých vozidel na lidskou sílu ze studentských dílen, jedná se totiž o zakrytovaný bicykl! Trénovaný sportovec na něm téměř v leže překoná rychlost okolo 130 km/h a stane se z něj pirát cyklostezek.

Pokračování 9 / 11

Studentská ponorka, která se ponoří do 100 m

Ono se ale vlastně mezi technickými vysokými školami od Aše po Tokio soutěží opravdu ve všem, co se dá postavit, automatizovat a pohybuje se to. Včetně ponorek! Tohoto mazlíka na Maker Faire dovezli opět studenti z polytechniky v Turíně.

Studentská ponorka, která překoná hloubku až 100 metrů

Ponorce dodává šťávu pevné spojení pomocí napájecího kabelu, no a ten zároveň slouží i pro přenos dat. Byť se soutěží v pětimetrovém bazénku, při reálných testech na mořském pobřeží, kterého má Itálie opravdu hodně, se studenti se svou žlutou mašinou dostali až do hloubek okolo 100 metrů. Limitem je tedy nakonec hlavně délka kabelu.

Pokračování 10 / 11

Bizarní metalová kapela šrotobotů

Řím si nakonec nenechal ujít ani Kolja Kugler z Berlína a přivezl svůj bizarní plechový cirkus šrotobotů - podivných hrajících strojů sestavených z nejrůznějších zbytků, které od 90. let nacházel na německých vrakovištích.

Na kytaru hrající šrotobot Kolji Kuglera

Šrotoboty pohání hydraulika a plyn, hrají příšerně, ale kapela One Love Machine Band je i tak ozdobou každé podobné akce.

Pokračování 11 / 11

Desítky dalších vystavovatelů a konference

A to je všechno? Ani zdaleka ne! Ve videoprocházce Maker Fairem vám ukážeme hromadu dalších exponátů. Třeba robotického barmana, solární pražírnu kávy a gril, mezinárodní fotbalový mač robotů nebo třeba zmenšeninu tokamaku od energetické korporace Eni, která obsadila jeden z plynojemů.

Součástí římského Maker Fairu byla také hromada workshopů a nechyběla ani konference pro profesionály. Na úvodní keynote, na které vystoupili třeba i zástupci z iFixitu s vizí, že by měl být každý kus elektroniky opravitelný, se můžete podívat níže.