Robopes Spot zkontroloval Černobyl. Oproti ostatním robotům má klíčovou výhodu

Boston Dynamics začal letos na jaře prodávat svého čtyřnohého robota Spot. Na doma to ale úplně není, slitinový pes vás totiž přijde zhruba na dva miliony korun. K čemu je tedy taková mašina vlastně dobrá?

Jednu z odpovědí nabízí experiment Bristolské univerzity, která se svým Spotem vypravila na zkoušky do areálu jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu.

Jak všichni jistě dobře víte, v roce 1986 ji postihla jaderná havárie, došlo k roztržení 4. reaktoru a ten dnes zakrývá ochranný betonový sarkofág a čerstvě také střecha, která v ostrém provozu slouží teprve od loňského roku.

Klepněte pro větší obrázek
Spot na obchůzce okolo vnitřního sarkofágu

Od té doby okolí reaktoru neustále kontroluje elektronika, a tak tomu bude i desítky dalších let, než se konečně najde technologie ekologické likvidace vysoce radioaktivního materiálu za betonovou zdí. Zatímco betonový sarkofág se už místy rozpadá, střecha by měla vydržet nejméně do konce 21. století.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Starý betonový sarkofág 4. reaktoru postavili Sověti krátce po havárii. Dnes jej překrývá stometrová střecha, která jej izoluje od okolního světa a měla by vydržet dalších 100 let. 

Spot má malé nožky, a tak nevíří prach

Spot by mohl podle vědců z Bristolu nahradit při měření radioaktivity současnou techniku, má totiž jednu klíčovou výhodu. Ta nespočívá v jeho elektronice nebo snad ve vyšší odolnosti před radioaktivitou než u ostatních robotů, ale v jeho konstrukci a způsobu pohybu.

Spot v Černobylu:

Jelikož se totiž jedná o relativně lehké čtyřnohé zařízení, může při pohybu velmi opatrně našlapovat, a nevíří tak prach. To je naprosto klíčové, prachové částice pod válcovou střechou, která chrání samotný betonový sarkofág, jsou totiž radioaktivní.

Klepněte pro větší obrázek
Teplotní mapa gama záření z kamery připevněné na robotu Spot

Čtyřnohý robot s kamerami pro měření radioaktivních částic tedy může sarkofág obejít, vytvořit teplotní mapy radiace, a přitom – na rozdíl od těžkých kolových/pásových vozidel – nenapáchá takovou škodu.

Diskuze (9) Další článek: Strašně moc bych chtěl armový Macbook... Kdyby na něm mohl běžet Linux, svěřil se Linus Torvalds

Témata článku: Technologie, Roboti, Kamera, Boston Dynamics, Bristol, Střecha, Robot, Sarkofág, NPP, Elektronika, Bristolská univerzita, Robopes Spot, Černobyl, Radioaktivita, Havárie, Klíčová výhoda, OST, DCC, Digitální kamery na Heureka.cz



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědcům se poprvé podařilo u jaderné fúze dosáhnout uvolnění většího množství energie, než bylo do pokusu vloženo. Jde o historický průlom, má však má celou řadu háčků.

Antonín Trčálek
Jaderná fúze
Telefon jako kapesní skener v klubech. Vědci přišli se snadnou metodou pro detekci drog v nápojích

Telefon jako kapesní skener v klubech. Vědci přišli se snadnou metodou pro detekci drog v nápojích

** Drogy nasypané do nápojů jsou stále velkým problémem ** Jejich odhalení a dokázání je časově i technicky velmi náročné ** K detekci GHB v nápoji nově poslouží jakýkoliv smartphone

Martin Chroust
StudieDrogySmartphony
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie