Umělá inteligence proniká do našeho života stále víc a vědci se zabývají zcela seriózně otázkou, jak to změní lidské chování. | Foto: Pixabay

Vliv „špatných kamarádů“ mají psychologové dobře prostudovaný a vědí, že hlavně mladí lidé se nechají od svých vrstevníků celkem snadno zlákat k riskantnímu chování, jako je užívání návykových látek nebo kriminální činnost.  | Foto: Needpix

Podle nejnovější studie týmu vedeného Yanivem Hanochem z University of Southampton přesvědčí člověka k riskantním aktivitám dokonce i robot. | Foto: Pixabay

 Výsledky experimentů Hanochova týmu zveřejnil vědecký časopis Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking. | Foto: Pixabay

Pro experiment získal Hanoch sto osmdesát dobrovolníků z řad vysokoškoláků a podrobil je testu označovanému jako BART čili Balloon Analogous Risk Task. | Foto: Jakub Hałun, CC BY-SA 4.0

Při něm mají dobrovolníci na počítači zobrazen balónek a jejich úkolem je ho nafouknout. | Foto: Pixabay

Jednotlivá fouknutí nahrazuje úder do mezerníku na klávesnici počítače. Balónek se po něm na monitoru trošku zvětší a dobrovolníkovi přibude na účtu jedna pence. | Foto: Pixabay

 Platí tu přímá úměra. Čím víckrát dobrovolník mezerníkem „foukne“ do balónku, tím víc peněz dostane. | Foto: Pixabay

Balónek ale může kdykoli prasknout, a pak dobrovolník všechny peníze ztrácí. Hráč by se měl tedy snažit nafouknout balónek co nejvíc, ale tak aby nepraskl. Pak zinkasuje výhru a může postoupit k nafukování dalšího balónku. | Foto: Pixabay

Jedna třetina dobrovolníků absolvovala test BART v místnosti, kde kromě nich nikdo jiný nebyl. Druhá třetina pracovala v přítomnosti robota. Ten jim ale poskytl pouze instrukce pro test a zbytek času už mlčel. | Foto: Pixabay

Třetí skupina byla podrobena testu rovněž v přítomnosti robota, který však dobrovolníka instruoval o postupu při testu a navíc ho během vlastního testování povzbuzoval. Robot se například ptal: „Proč už nepokračuješ v pumpování?“ | Foto: Pixabay

Skupina povzbuzovaná robotem riskovala víc než zbývající dvě skupiny dobrovolníků. Dobrovolníci z této skupiny tiskli mezerník pro nafukování jednotlivých balónků víckrát a získali také více peněz. | Foto: Pixabay

Mezi skupinami provádějícími test bez robota nebo v přítomnosti robota, který nepovzbuzoval k riskování, nepozorovali vědci z Hanochova týmu žádný rozdíl. | Foto: Pixabay

Dobrovolníci, kterým balónek praskl, byli v dalším kole opatrnější a nafukovali balónek méně. Skupina povzbuzovaná robotem ale pokračovala v nastoleném trendu a počty fouknutí po neúspěchu nijak neomezovala. | Foto: Pixabay

Drželi stále stejnou úroveň rizika. Rada od robota tak měla pro tyto dobrovolníky větší váhu než jejich přímá osobní zkušenost. | Foto: Jeff Keyzer, CC BY-SA 2.0

Yaniva Hanocha a jeho spolupracovníky zajímá, jestli lidé reagují jako na robota také na další formy umělé inteligence, jako jsou například digitální asistenti nebo počítačoví avataři. | Foto: Humanrobo, CC BY-SA 3.0

Na jedné straně se tu rýsuje zjevné riziko, že se člověk nechá umělou inteligencí strhnout k nepředloženostem, jakých by se sám o své vůli nedopustil. | Foto: Needpix

Na druhé straně ale otevírá zjevná důvěra lidí v umělou inteligenci nové možnosti v prevenci nejrůznějších problémů, bojem proti kouření a návykovým látkám počínaje a osvětovými kampaněmi proti odmítačům očkování konče. | Foto: Needpix