Nová síť malých autonomních robotů může spolupracovat a vytvářet různé struktury – a to i bez instrukcí z „vyšších míst“ nebo plánů.
Inkriminovaná zařízení vzájemně komunikují podobným způsobem jako buňky, díky čemuž se mohou automaticky shromažďovat na různých místech. Jejich tvůrci doufají, že jednoho dne by takové sítě robotů mohly budovat mosty i další stavby a pomáhat tak například při přírodních katastrofách.
Tento výzkum prováděný odborníky z European Molecular Biology Laboratory je dosud posledním počinem organizace zvané Swarm Organ’s. Jejím cílem je vyvíjet roboty, kteří se budou chovat jako výše zmíněné buňky či jiné biologické útvary.
Zatímco buňky ke komunikaci se svými nejbližšími sousedy využívají chemické látky, roboti spoléhají na infračervený signál o dosahu maximálně 10 centimetrů. Těmito signály svým „bratrům“ sdělují, kolik obsahují tzv. morfogenu, což je virtuální verze biologické signalizační molekuly. Nejde tedy o nic fyzického – součástí kódu každého robota je zkrátka i údaj o tom, kolik morfogenu mu bylo přiřazeno.
Při experimentech pak roboti dostali jediný pokyn: hledat „Turingův bod“, který byl definován jako oblast s velkou koncentrací morfogenu. Členové sítě s jeho vyšším obsahem tudíž fungovali coby jakési magnety přitahující ostatní.
Přestože výsledky jsou pozoruhodné, skuteční roboti se dopouštěli i řady chyb, které jejich digitální předchůdci v počítačových simulacích nedělali. Je ovšem zapotřebí vzít v potaz, že celý projekt je teprve v raném stádiu.