V jaderné elektrárně Fukušima proběhl druhý úspěšný odběr roztaveného paliva z reaktoru číslo 2. Odborníci ze společnosti TEPCO použili 22 metrů dlouhé robotické rameno, které připomíná rybářský prut, aby z hloubky reaktoru získali dvě desetiny gramu radioaktivní hmoty. Tento vzorek pomůže určit, jak bezpečně odstranit zbývajících 880 tun palivových trosek a dalších zbytků po roztaveném jádru.
Technici v dubnu 2025 vsunuli speciální zařízení do kontejnmentu (tj. ochranná obálka či budova jaderného reaktoru) přes otvor v boční stěně. Na konci ramene jsou kamery a mechanické kleště, které uchopily drobný vzorek z podlahy tzv. pedestalu uvnitř ochranného kontejnmentu.
Vzorek váží 0,2 gramu
Při prvním pokusu v listopadu 2024 získali 0,7 gramu materiálu, ale druhý pokus cílil zhruba o 1 až 2 metry blíže k epicentru roztavení. Celý proces trval osm dní a vyžadoval velice přesnou koordinaci, přičemž robot byl ovládán na dálku z řídicí místnosti.
Ačkoli se může zdát, že 0,2 gramu radioaktivního materiálu není velký úlovek, pro vědce jde o malý poklad. První vzorek z listopadu 2024 potvrdil přítomnost uranu, zirkonia, železa a dalších materiálů ze samotného reaktoru i stopy po mořské vodě, která byla po havárii použita k nouzovému chlazení.
Nový vzorek by mohl ukázat, jak se složení radioaktivní směsi, která vznikla tavením uranových tyčí, kovových konstrukcí a betonu, v různých částech reaktoru liší. To je klíčové pro pochopení chování této mimořádně složité a nebezpečné směsi označované jako corium.
Corium, nebo také palivové trosky, vzniká při jaderném tavení, když se roztavené palivo smísí s kovovými prvky a stavebními materiály reaktoru. Ve Fukušimě vzniklo v březnu roku 2011 po ztrátě napájení a chlazení po zemětřesení a tsunami. Směs, která připomíná ztuhlou lávu, je extrémně tvrdá, radioaktivní a chemicky velmi složitá. Výsledky analýz pomohou zpřesnit modely pro simulace těžkých havárií.
Vylepšené robotické rameno
Radioaktivita uvnitř reaktoru dosahuje smrtelných hodnot, proto veškerou práci zastávají dálkově řízené stroje. Po dřívějších potížích s kamerami a stabilitou hlavice bylo robotické zařízení „Telesco“ letos vylepšeno. I tak jde ale o mimořádně titěrnou operaci – kleště mají plochu pouhých 7 mm². Druhý odběr ale proběhl výrazně hladčeji než první.
Robotické rameno
Nejde však jen o samotné odstranění – klíčové je také najít způsob, jak s radioaktivním odpadem dlouhodobě naložit. Vzorky testují v laboratořích: zkoumají tvrdost, radioaktivitu a chemickou stabilitu. Podle prvních výsledků je materiál křehký a pórovitý, což usnadňuje jeho případné drcení. Problémem zůstává radiace – kontejnmenty budou kvůli vysokým hodnotám nebezpečné ještě desítky let.
Japonsko plánuje dokončit dekontaminaci do roku 2051. První větší odstranění trosek má začít v první polovině 30. let, ale termíny se už třikrát posunuly. Zatímco roboti sbírají gramy cenného materiálu, už se testují obří jeřáby a vodní řezací systémy. I když jde o běh na dlouhou trať, každý úspěšný odběr posouvá celý proces o něco blíž k cíli.