Rok 2024 byl globálně nejteplejší v historii měření. Zeměkoule se oteplila o 1,5 °C Ilustrace: AI Grok

Rok 2024 byl globálně nejteplejší v historii měření. Zeměkoule se oteplila o 1,5 °C | Ilustrace: AI Grok

Rok 2024 se zapsal do historie jako nejteplejší rok, jaký kdy naše planeta zažila od počátku měření. Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C, což je o 1,6 °C více než v předprůmyslové éře. Tento milník má zásadní dopady na naše chápání klimatických změn a zdůrazňuje nutnost rychlého jednání. Zdroj:  climate.copernicus.eu

Rok 2024 se zapsal do historie jako nejteplejší rok, jaký kdy naše planeta zažila od počátku měření. Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C, což je o 1,6 °C více než v předprůmyslové éře. Tento milník má zásadní dopady na naše chápání klimatických změn a zdůrazňuje nutnost rychlého jednání. | Zdroj: climate.copernicus.eu

Za rekordní oteplení může především zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která je do značné míry způsobená lidskou činností, jako je spalování fosilních paliv. Svým dílem přispěl i klimatický jev El Niño, který však měl výraznější vliv pouze v první polovině roku. Nečekaně vysoké teploty po jeho odeznění jsou varováním, že se klima mění rychleji, než jsme očekávali. Zdroj:  climate.copernicus.eu

Za rekordní oteplení může především zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která je do značné míry způsobená lidskou činností, jako je spalování fosilních paliv. Svým dílem přispěl i klimatický jev El Niño, který však měl výraznější vliv pouze v první polovině roku. Nečekaně vysoké teploty po jeho odeznění jsou varováním, že se klima mění rychleji, než jsme očekávali. | Zdroj: climate.copernicus.eu

Zásadní roli hrají i oceány, jejichž povrchová teplota dosáhla rekordních čísel. V roce 2024 byla průměrná teplota mimo polární oblasti 20,87 °C, což mělo negativní dopady na mořské ekosystémy. Kromě toho vysoká vlhkost vzduchu zvýšila riziko extrémních dešťů a tropických bouří, jako byly hurikány Helene a Milton. Zdroj:  climate.copernicus.eu

Zásadní roli hrají i oceány, jejichž povrchová teplota dosáhla rekordních čísel. V roce 2024 byla průměrná teplota mimo polární oblasti 20,87 °C, což mělo negativní dopady na mořské ekosystémy. Kromě toho vysoká vlhkost vzduchu zvýšila riziko extrémních dešťů a tropických bouří, jako byly hurikány Helene a Milton. | Zdroj: climate.copernicus.eu

Rok 2024 přinesl bezprecedentní vlny veder, povodně, sucha a lesní požáry. V Kanadě zaznamenali druhé nejvyšší emise uhlíku z požárů v historii, zatímco v Bolívii a Venezuele byly tyto hodnoty rekordní. Téměř polovina planety byla v určitém okamžiku roku vystavena silnému až extrémnímu tepelnému stresu. Zdroj:  climate.copernicus.eu

Rok 2024 přinesl bezprecedentní vlny veder, povodně, sucha a lesní požáry. V Kanadě zaznamenali druhé nejvyšší emise uhlíku z požárů v historii, zatímco v Bolívii a Venezuele byly tyto hodnoty rekordní. Téměř polovina planety byla v určitém okamžiku roku vystavena silnému až extrémnímu tepelnému stresu. | Zdroj: climate.copernicus.eu

Ledové čepice Arktidy a Antarktidy nadále tály alarmujícím tempem, což má vážné dopady na globální klima. Antarktický mořský led dosáhl v listopadu 2024 historicky nejnižšího rozsahu, kdy jeho plocha klesla na rekordní minimum od počátku měření. To má vliv na zrychlení tání pevninského ledu, které vede ke stoupání hladiny moří. Zdroj:  climate.copernicus.eu

Ledové čepice Arktidy a Antarktidy nadále tály alarmujícím tempem, což má vážné dopady na globální klima. Antarktický mořský led dosáhl v listopadu 2024 historicky nejnižšího rozsahu, kdy jeho plocha klesla na rekordní minimum od počátku měření. To má vliv na zrychlení tání pevninského ledu, které vede ke stoupání hladiny moří. | Zdroj: climate.copernicus.eu

Vědci upozorňují, že překročení hranice oteplení o 1,5 °C nad předprůmyslovou éru je jen začátek dlouhodobých změn, které mohou mít velice závažné dopady. Pařížská dohoda sice definuje tento limit jako dlouhodobý průměr za alespoň 20 let, nicméně vědci varují, že stávající trendy oteplení mohou vést k nevratným změnám klimatu, včetně zrychleného tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a závažnějších extrémních počasí. Zdroj:  climate.copernicus.eu

Vědci upozorňují, že překročení hranice oteplení o 1,5 °C nad předprůmyslovou éru je jen začátek dlouhodobých změn, které mohou mít velice závažné dopady. Pařížská dohoda sice definuje tento limit jako dlouhodobý průměr za alespoň 20 let, nicméně vědci varují, že stávající trendy oteplení mohou vést k nevratným změnám klimatu, včetně zrychleného tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a závažnějších extrémních počasí. | Zdroj: climate.copernicus.eu

Rok 2024 se zapsal do historie jako nejteplejší rok, jaký kdy naše planeta zažila od počátku měření. Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C, což je o 1,6 °C více než v předprůmyslové éře. Tento milník má zásadní dopady na naše chápání klimatických změn a zdůrazňuje nutnost rychlého jednání. Zdroj:  climate.copernicus.eu
Za rekordní oteplení může především zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která je do značné míry způsobená lidskou činností, jako je spalování fosilních paliv. Svým dílem přispěl i klimatický jev El Niño, který však měl výraznější vliv pouze v první polovině roku. Nečekaně vysoké teploty po jeho odeznění jsou varováním, že se klima mění rychleji, než jsme očekávali. Zdroj:  climate.copernicus.eu
Zásadní roli hrají i oceány, jejichž povrchová teplota dosáhla rekordních čísel. V roce 2024 byla průměrná teplota mimo polární oblasti 20,87 °C, což mělo negativní dopady na mořské ekosystémy. Kromě toho vysoká vlhkost vzduchu zvýšila riziko extrémních dešťů a tropických bouří, jako byly hurikány Helene a Milton. Zdroj:  climate.copernicus.eu
Rok 2024 přinesl bezprecedentní vlny veder, povodně, sucha a lesní požáry. V Kanadě zaznamenali druhé nejvyšší emise uhlíku z požárů v historii, zatímco v Bolívii a Venezuele byly tyto hodnoty rekordní. Téměř polovina planety byla v určitém okamžiku roku vystavena silnému až extrémnímu tepelnému stresu. Zdroj:  climate.copernicus.eu
7
Fotogalerie

Rok 2024 byl nejteplejší v historii celosvětového měření. Rekordní byla také teplota oceánů a mizí polární led

Rok 2024 se zapsal do historie jako nejteplejších dvanáct měsíců, které kdy naše planeta zažila od počátku měření. Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C, což je o 1,6 °C více než v předprůmyslové éře. Tento milník má zásadní dopady na naše chápání klimatických změn a zdůrazňuje nutnost rychlého jednání.

Nárůst globální povrchové teploty nad předindustriální období Nárůst globální povrchové teploty nad předindustriální období

Skleníkové plyny a El Niño

Za rekordní oteplení může především zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která je do značné míry způsobená lidskou činností, jako je spalování fosilních paliv. Svým dílem přispěl i klimatický jev El Niño, který však měl výraznější vliv pouze v první polovině roku. Nečekaně vysoké teploty po jeho odeznění jsou varováním, že se klima mění rychleji, než jsme očekávali.

Anomálie přízemní teploty vzduchu v roce 2024 Anomálie přízemní teploty vzduchu v roce 2024

Rekordní teplota oceánů

Zásadní roli hrají i oceány, jejichž povrchová teplota dosáhla rekordních čísel. V roce 2024 byla průměrná teplota mimo polární oblasti 20,87 °C, což mělo negativní dopady na mořské ekosystémy. Kromě toho vysoká vlhkost vzduchu zvýšila riziko extrémních dešťů a tropických bouří, jako byly hurikány Helene a Milton.

Anomálie a extrémy povrchové teploty moře v roce 2024 Anomálie a extrémy povrchové teploty moře v roce 2024

Bezprecedentní vlny veder

Rok 2024 přinesl bezprecedentní vlny veder, povodně, sucha a lesní požáry. V Kanadě zaznamenali druhé nejvyšší emise uhlíku z požárů v historii, zatímco v Bolívii a Venezuele byly tyto hodnoty rekordní. Téměř polovina planety byla v určitém okamžiku roku vystavena silnému až extrémnímu tepelnému stresu.

Klíčové statistiky teplot pro rok 2024 Klíčové statistiky teplot pro rok 2024

Mizí antarktický mořský led

Ledové čepice Arktidy a Antarktidy nadále tály alarmujícím tempem, což má vážné dopady na globální klima. Antarktický mořský led dosáhl v listopadu 2024 historicky nejnižšího rozsahu, kdy jeho plocha klesla na rekordní minimum od počátku měření. To má vliv na zrychlení tání pevninského ledu, které vede ke stoupání hladiny moří.

Globální nárůst přízemní teploty vzduchu nad předindustriální období Globální nárůst přízemní teploty vzduchu nad předindustriální období

Toto je pouze začátek

Vědci upozorňují, že překročení hranice oteplení o 1,5 °C nad předprůmyslovou éru je jen začátek dlouhodobých změn, které mohou mít velice závažné dopady. Pařížská dohoda sice definuje tento limit jako dlouhodobý průměr za alespoň 20 let, nicméně vědci varují, že stávající trendy oteplení mohou vést k nevratným změnám klimatu, včetně zrychleného tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a závažnějších extrémních počasí.

Globální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Globální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře

Důsledky globální změny klimatu

„Budoucnost máme ve svých rukách,“ říká ředitel služby Copernicus Climate Change Service Carlo Buontempo. Vědci i odborníci na klimatickou politiku se shodují, že rychlá a rozhodná akce pořád ještě může změnit směr, kterým se naše planeta ubírá. Klíčem je snížení emisí a obnova přírodních ekosystémů.

Odborníci očekávají, že rok 2025 bude o něco chladnější. Je to způsobeno odezněním jevu El Niño, který v roce 2024 zvyšoval globální teploty. La Niña (opak El Niña) může dočasně ochladit klima, ale dlouhodobé oteplení je nevyhnutelné. Zatímco El Niño zesiluje oteplení tím, že uvolňuje teplo z oceánů, La Niña přináší ochlazení vlivem intenzivnějšího odpařování a ochlazování vodní plochy.

Zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service Samantha Burgess k aktuálním výsledkům říká: „Rekordy, které dnes vidíme, nejsou nahodilými výkyvy, ale důsledkem globální změny klimatu.“ a zdůrazňuje naléhavost rychlé a rozhodné akce.

Zdroje: climate.copernicus.eu, newscientist.com.

Určitě si přečtěte

Články odjinud