Rok 2024 se zapsal do evropské klimatické kroniky výrazným, až alarmujícím způsobem. Evropané zažili nejteplejší rok od začátku měření, a to nejen podle jedné, ale hned šesti nezávislých databází. Průměrná teplota na kontinentu byla o 1,47 °C vyšší než dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020 a v porovnání s předindustriální dobou dokonce o 2,92 °C vyšší. Statistiky ukazují, že 45 % dní v roce bylo „mnohem teplejších než průměr“ a 12 % dní bylo „nejteplejších v historii“.
Téměř polovina Evropy zaznamenala rekordně vysoké roční teploty, přičemž Island byl jedinou zemí, která vykázala výrazně chladnější hodnoty než obvykle. Skutečnost, že se Evropa otepluje dvakrát rychleji než globální průměr, už není překvapením. Následkem toho v letech 2022 a 2023 zemřely v Evropě desetitisíce lidí kvůli horku (v roce 2022 odhad 61 700, pro rok 2024 zatím není k dispozici přesné číslo).
Nejrozsáhlejší povodně zasáhly i Česko
Zvláště zasažen byl jihovýchod kontinentu, který v létě zažil nejen historicky nejdelší, ale také druhou nejintenzivnější vlnu veder. Ve 43 ze 97 letních dnů se zde vyskytla vlna extrémních teplot. Letní sezóna přinesla rekordních 66 dní se silnou tepelnou zátěží a 23 tropických nocí, kdy teploty neklesly pod 20 °C. Tyto extrémní podmínky měly vážné dopady na zdraví obyvatel a zemědělství, zatímco nedostatek srážek vedl k intenzivnímu suchu.
Anomálie a extrémy roční přízemní teploty vzduchu v roce 2024
Zatímco horka překonávala historická maxima, počet mrazivých dní (tzv. „frost days“) dramaticky klesl. Na 69 % území Evropy byly méně než tři měsíce s teplotami pod nulou.
Takové změny mají dopady nejen na lidské zdraví, ale i na ekosystémy, zemědělství nebo spotřebu energie. Absence výrazně chladných extrémů jen potvrzuje, že se klima mění asymetricky – směrem k většímu teplu.
Anomálie roční přízemní teploty vzduchu
Západ Evropy byl sužován nadprůměrnými srážkami, které způsobily nejrozsáhlejší povodně za poslední dekádu. Třetina evropské říční sítě překročila hranici vysoké povodňové aktivity a 12 % dosáhlo závažné úrovně.
Bouře Boris vedla v září k záplavám ve střední Evropě, přičemž nejvíce byly zasaženy Německo, Polsko a Česká republika. Některé řeky, jako Dunaj či Labe, zažily průtoky dvojnásobně převyšující běžné maximum. Povodně si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly cca 413 000 lidí.
Záplavy v roce 2024
Další klimatické extrémy
Naopak extrémní sucho a vedro přispěly k rozsáhlým požárům. V Portugalsku shořelo během jednoho týdne v září přes 110 tisíc hektarů lesa, což představuje čtvrtinu celkové vypálené plochy v Evropě za rok. Ukrajina zaznamenala s téměř milionem hektarů spálené půdy nejhorší požární sezónu ve své historii.
Ve všech evropských regionech došlo k úbytku ledovců. Skandinávie a Špicberky zaznamenaly nejvyšší míru tání ledovců v historii s průměrným úbytkem tloušťky ledu o 1,8 metru ve Skandinávii a 2,7 metru na Špicberkách. Tyto oblasti patří mezi nejrychleji se oteplující místa na Zemi.
Změny ledovců v Evropě
Patrně jediným pozitivním trendem je nárůst počtu měst s klimatickými adaptačními plány. V roce 2024 mělo takový plán již 51 % evropských měst oproti pouhým 26 % v roce 2018. Tento vývoj ukazuje rostoucí snahu reagovat na klimatické výzvy a budovat odolnost vůči extrémním jevům.