Pokud se některé rostliny ocitnou v život ohrožujícím stresu, vydávají vysoké zvuky, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné. Minimálně to tvrdí nová studie publikovaná na předtiskovém serveru bioRxiv.
„Tato zjištění mohou změnit způsob, jakým smýšlíme o království rostlin, které bylo až dosud považováno za téměř tiché,“ uvádějí její autoři.
Předchozí výzkumy odhalily, že stres způsobený změnami teplot a světla či útokem býložravců může ovlivnit fenotyp rostliny, což vede k modifikacím barvy, vůně i tvaru. Kromě toho dochází k uvolňování těkavých organických sloučenin.
Důsledek kavitace?
Odborníci z Tel Aviv University se však tentokrát zajímali o jinou oblast. Během svého experimentu pomocí mikrofonů s frekvenčním rozsahem 20 až 150 kHz nahrávali rostliny rajčete a tabáku, které trpěly nedostatkem vody, nebo měly rozříznuté stonky atd.
Ukázalo se, že stresované rostliny emitují podstatně více zvuků než rostliny z kontrolní skupiny. Jimi vydávané zvuky se navíc údajně lišily v závislosti na tom, co přesně se s nimi dělo – jinak řečeno, obsahovaly informace o jejich aktuálním fyziologickém stavu.
Dotyčné zvuky se nesou na vzdálenost až 5 metrů, což je dostatečné na to, aby je organismy s citlivým sluchem byly schopné zachytit a případně i interpretovat. Jak ale vznikají? Badatelé se domnívají, že může jít o důsledek procesu známého jako kavitace, kdy se v xylému (dřevním cévním svazku) vytvářejí vzduchové bubliny a explodují.