Nejnovější vědecká studie provedená odborníky z University of Southern California tvrdí, že zemské vnitřní jádro – pevná železná koule v hlubinách naší planety – zpomalilo svou rotaci. Objev zpochybňuje dosavadní představy o chování vnitřního jádra a vyvolává otázky o jeho vlivu na dynamiku Země. Podrobnosti přináší web StudyFinds.
Dle dosavadních poznatků se ve středu Země nachází zemské jádro. Začíná přibližně v hloubce 2 900 kilometrů pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země. Nejvyšší podíl v něm mají železo a nikl. Dělí se na polotekuté vnější jádro s vnějším poloměrem 3 470 km a pevné vnitřní jádro s poloměrem přibližně 1 220 km.
Řez Zemí od jádra k exosféře
Vnitřní jádro Země zmátlo vědce
Vnitřní jádro rotuje nezávisle na rotaci naší planety a vědci věří, že hraje klíčovou roli v generování magnetického pole a formování konvekčních vzorců v polotekutém vnějším jádře. Dosud se všeobecně předpokládalo, že se vnitřní jádro otáčí rychleji než zbytek Země, nicméně nejnovější studie odhaluje překvapivý fakt.
„Když jsem poprvé viděl seismogramy naznačující tuto změnu, byl jsem zmatený,“ říká profesor geologických věd na USC Dornsife College of Letters, Arts and Sciences John Vidale. „Ale když jsme našli dvě desítky dalších pozorování s obdobným vzorcem, byl výsledek nevyvratitelný. Vnitřní jádro poprvé za mnoho desetiletí zpomalilo.“
Vědci analyzovali seismické vlny generované opakujícími se zemětřeseními na Jižních Sandwichových ostrovech v letech 1991 až 2023. Zjistili, že rotace vnitřního jádra nejen zpomalila, ale dokonce také změnila směr. Zaměřili se na specifický typ seismické vlny označovaný jako PKIKP, která prochází vnitřním jádrem a je zaznamenáván seismometry v severní části Severní Ameriky.
Porovnáním vln ze 143 párů opakujících se zemětřesení si odborníci všimli zvláštního vzoru. Mnoho párů zemětřesení vykazovalo vzorce seismických vln, které se v průběhu času měnily, ale později se opět shodovaly se svými dřívějšími protějšky.
Super-rotace se změnila na sub-rotaci
Výsledky naznačily, že vnitřní jádro po období super-rotace od roku 2003 do 2008 začalo sub-rotovat, tedy otáčet se pomaleji než povrch Země, a v podstatě se vracet na svou předchozí trajektorii. Od roku 2008 do 2023 vnitřní jádro sub-rotovalo dvakrát až třikrát pomaleji než v období své předchozí super-rotace.
Studie poskytuje fascinující obraz o dynamice vnitřního jádra. Shodné vzorce pozorované u mnoha párů zemětřesení naznačují okamžiky, kdy se vnitřní jádro vrátilo do poloh, které vzhledem k plášti zaujímalo v minulosti. To, spolu s poznatky z předchozích studií, odhaluje, že je rotace vnitřního jádra mnohem složitější.
V rámci objektivity je ale nutné zdůraznit, že studie sice poskytuje přesvědčivé důkazy o zpomalování rotace vnitřního jádra, ale její výsledky mají určitá omezení. V první řadě je to skutečnost, že pokrytí seismometry je relativně řídké, zejména v severním Atlantiku. Také model Země použitý ve studii, navzdory své sofistikovanosti, je jen zjednodušeným zobrazením složitých dynamických procesů.
Sami autoři zdůrazňují potřebu získání dalších dat z širší škály lokalit. Rovněž vyzývají k pokračování zdokonalování modelů zemského systému, aby lépe zachytával složitosti chování vnitřního jádra a jeho interakce s vnějším jádrem a pláštěm.
Co to znamená pro naši planetu?
Objev zpomalení a reverzace rotace vnitřního jádra má zásadní dopady na naše chápání nitra Země a jeho vlivu na dynamiku naší planety. Chování vnitřního jádra je totiž úzce spojeno s magnetickým polem Země a konvekčními vzorci ve vnějším jádru.
Výsledky studie vyvolávají otázky o možných důsledcích změny rotace vnitřního jádra na povrch Země. Může to ovlivnit magnetické pole, klima nebo dokonce délku pozemských dnů? Vidale uklidňuje, že změna by mohla způsobit změny v délce dne jen o pouhé zlomky sekundy.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 12. června v prestižním vědeckém časopise Nature. Toto odborné periodikum bylo založeno v roce 1869 a od té doby publikuje vědecké články napříč různými obory. Je známo svým přísným recenzním procesem, který zajišťuje vysokou kvalitu a věrohodnost publikovaných studií.