Perseverance v kráteru Jezero. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Perseverance v kráteru Jezero. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na palubě Perseverance je řada kamer. Nás budou zajímat zejména ty, které jsme zvýraznili červenými obdelníky.  Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na palubě Perseverance je řada kamer. Nás budou zajímat zejména ty, které jsme zvýraznili červenými obdelníky.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na Zemi už jeden 360stupňový panaromatický snímek je. Pořídila ho kamera Mastcam-Z už 21. února a je složený ze 142 jednotlivých fotografií.  Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na Zemi už jeden 360stupňový panaromatický snímek je. Pořídila ho kamera Mastcam-Z už 21. února a je složený ze 142 jednotlivých fotografií.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na snímku je vidět okolí roveru a to včetně okraje kráteru Jezero. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na snímku je vidět okolí roveru a to včetně okraje kráteru Jezero. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Mark Watney by mohl vyprávět, jaké to je být na Marsu bez komunikace. Spojení Perseverance zajišťují tři antény: (1) je UHF anténa pro velmi vysokou frekvenci. Je to nejčastěji používaná anténa. Data z ní míří k sondám na oběžné dráze Marsu a z nich na Zemi. (2) Anténa s vysokým ziskem v pásmu X se používá pro přímou komunikaci se Zemí. Dokáže se otáčet směrem k naší planetě. (3) Anténa s nízkým ziskem v pásmu X se naopak nenatáčí, takže umožňuje bezpečnou komunikaci s roverem za všech okolností. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Mark Watney by mohl vyprávět, jaké to je být na Marsu bez komunikace. Spojení Perseverance zajišťují tři antény: (1) je UHF anténa pro velmi vysokou frekvenci. Je to nejčastěji používaná anténa. Data z ní míří k sondám na oběžné dráze Marsu a z nich na Zemi. (2) Anténa s vysokým ziskem v pásmu X se používá pro přímou komunikaci se Zemí. Dokáže se otáčet směrem k naší planetě. (3) Anténa s nízkým ziskem v pásmu X se naopak nenatáčí, takže umožňuje bezpečnou komunikaci s roverem za všech okolností. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Anténa pro velmi vysokou frekvenci. Je to nejčastěji používaná anténa. Data z ní míří k sondám na oběžné dráze Marsu a z nich na Zemi. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Anténa pro velmi vysokou frekvenci. Je to nejčastěji používaná anténa. Data z ní míří k sondám na oběžné dráze Marsu a z nich na Zemi. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Detail na anténu s vysokým ziskem v pásmu X Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Detail na anténu s vysokým ziskem v pásmu X | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Anténa s nízkým ziskem v pásmu X se neotáčí, takže umožňuje bezpečnou komunikaci s roverem za všech okolností. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Anténa s nízkým ziskem v pásmu X se neotáčí, takže umožňuje bezpečnou komunikaci s roverem za všech okolností. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na snímku jsou ale i další zajímavé věci: (1) Radioizotopový termoelektrický generátor dodává energii celému roveru. Na palubě má 4,8 kg plutonia. (2) Je kalibrační cíl pro kameru Mastcam-Z a (3) je jedna z částí přístroje MEDA. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na snímku jsou ale i další zajímavé věci: (1) Radioizotopový termoelektrický generátor dodává energii celému roveru. Na palubě má 4,8 kg plutonia. (2) Je kalibrační cíl pro kameru Mastcam-Z a (3) je jedna z částí přístroje MEDA. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na tomto snínku je vidět  Radioizotopový termoelektrický generátor, který má délku 66 cm, ale všimněte si zejména horní části fotografie. Najdeme tam plaketu s čipem, na kterém jsou jména lidí ze Země. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na tomto snínku je vidět  Radioizotopový termoelektrický generátor, který má délku 66 cm, ale všimněte si zejména horní části fotografie. Najdeme tam plaketu s čipem, na kterém jsou jména lidí ze Země. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Před startem se mohl registrovat zdarma kdokoliv. Mezi více než 10 miliony jmény najdeme i mnoho Čechů (tato fotografie byla pořízena ještě na Zemi). Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Před startem se mohl registrovat zdarma kdokoliv. Mezi více než 10 miliony jmény najdeme i mnoho Čechů (tato fotografie byla pořízena ještě na Zemi). | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Zmínili jsme část přístroje MEDA, který se věnuje výzkumu klimatu a je na několika místech roveru. Na této části je kamera SkyCam (uprostřed) a dvě sady osmi fotodiod pro průzkum mraků, aerosolů v atmosféře. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Zmínili jsme část přístroje MEDA, který se věnuje výzkumu klimatu a je na několika místech roveru. Na této části je kamera SkyCam (uprostřed) a dvě sady osmi fotodiod pro průzkum mraků, aerosolů v atmosféře. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Kalibrační terč vyrobený vědci v Dánsku slouží pro kalibraci kamery Mastcam-Z. Nahoře je hlavní kalibrační cíl  o průměru 9,8 cm, dole pak sekundární. Očekává se, že sekundární cíl bude méně zaprášený. Používá se pro křížové kontrole a ověření softwarových nástrojů používaných ke korekci přítomnosti prachu na primárním cíli. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Kalibrační terč vyrobený vědci v Dánsku slouží pro kalibraci kamery Mastcam-Z. Nahoře je hlavní kalibrační cíl  o průměru 9,8 cm, dole pak sekundární. Očekává se, že sekundární cíl bude méně zaprášený. Používá se pro křížové kontrole a ověření softwarových nástrojů používaných ke korekci přítomnosti prachu na primárním cíli. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na primárním cíle je řada ozdob, které samozřejmě nemají vědecký význam. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU/Niels Bohr Institute

Na primárním cíle je řada ozdob, které samozřejmě nemají vědecký význam. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU/Niels Bohr Institute

Najdeme na nich různé vzkazy v několika jazycích. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU/Niels Bohr Institute

Najdeme na nich různé vzkazy v několika jazycích. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU/Niels Bohr Institute

i podobné kresby, které zachycují planety Sluneční soustavy v době startu, DNA, sinice, kapradinu, dynosaura, člověka a raketu. Zkátka menší evoluce...  Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

i podobné kresby, které zachycují planety Sluneční soustavy v době startu, DNA, sinice, kapradinu, dynosaura, člověka a raketu. Zkátka menší evoluce...  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

První easter egg. Větší fotografie je z kamery Navcam, detail pak z Mastcam-Z. Jedná se všechny rovery, které na Marsu přistály: Sojourner, MER (Spirit, Opportunity), Curiosity a samozřejmě Perseverance i s vrtulníkem  Ingenuity. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

První easter egg. Větší fotografie je z kamery Navcam, detail pak z Mastcam-Z. Jedná se všechny rovery, které na Marsu přistály: Sojourner, MER (Spirit, Opportunity), Curiosity a samozřejmě Perseverance i s vrtulníkem 
Ingenuity. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Titanový štítek na robotickém rameni chrání kabel před kamením a nečistotami. Kabel přenáší energii a data z počítače v těle roveru k akčním členům v paži a k nástrojům. Štítek má rozměry 8 x 43 cm. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Titanový štítek na robotickém rameni chrání kabel před kamením a nečistotami. Kabel přenáší energii a data z počítače v těle roveru k akčním členům v paži a k nástrojům. Štítek má rozměry 8 x 43 cm. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

První snímky už prohlédávají i geologové, kteří si všimli tohoto větrem ošlehaného kamene. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

První snímky už prohlédávají i geologové, kteří si všimli tohoto větrem ošlehaného kamene. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Další easter egg, který po přistání odhalili lidé na internetu. Na padáku o průměru 21 metrů najdeme v binárním kódu vzkaz. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Další easter egg, který po přistání odhalili lidé na internetu. Na padáku o průměru 21 metrů najdeme v binárním kódu vzkaz. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Je na něm motto Laboratoří tryskového pohonu (JPL) Dare Mighty Things (Odvažte se k velkým věcem) a souřadnice laboratoří. Motto pochází z projevu Teddyho Roosevelta Strenuous Life. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Je na něm motto Laboratoří tryskového pohonu (JPL) Dare Mighty Things (Odvažte se k velkým věcem) a souřadnice laboratoří. Motto pochází z projevu Teddyho Roosevelta Strenuous Life. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na povrch byl rover vysazen z plošiny sky crane, kterou těsně před dosednutím zachytila kamera na roveru.  Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na povrch byl rover vysazen z plošiny sky crane, kterou těsně před dosednutím zachytila kamera na roveru.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Jedna ze zadních kamer Hazcams následně pořídila snímek oblaka prachu po dobu sky crane na povrchu planety (RIP). Snímek vznikly zhruba minutu po přistání. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Jedna ze zadních kamer Hazcams následně pořídila snímek oblaka prachu po dobu sky crane na povrchu planety (RIP). Snímek vznikly zhruba minutu po přistání. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Fotografie kol Perseverance. Na fotografii vypadají poměrně male, ale opak je pravdou.

Fotografie kol Perseverance. Na fotografii vypadají poměrně male, ale opak je pravdou.

Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na kolech jsou výčnělky, které mají částečně ochránit hliníkový povrch pláště, ale především zabránit prokluzování a zajistit lepší trakci v písku nebo jemné půdě. Zatímco Perseverance má odkaz na JPL na padáku, Curiosity na kolech. Vpravo nahoře můžete vidět obdelníkové otvory. Jedná se o písmena JPL v Morseové abecedě.

Na kolech jsou výčnělky, které mají částečně ochránit hliníkový povrch pláště, ale především zabránit prokluzování a zajistit lepší trakci v písku nebo jemné půdě. Zatímco Perseverance má odkaz na JPL na padáku, Curiosity na kolech. Vpravo nahoře můžete vidět obdelníkové otvory. Jedná se o písmena JPL v Morseové abecedě.

Perseverance nechme na povrchu a podívejme se na kráter Jezero z oběžné dráhy Marsu. Kamera HiRISE na palubě sondy MRO zachytila přistání roveru, ale nejen to...  Foto: NASA/JPL/UArizona

Perseverance nechme na povrchu a podívejme se na kráter Jezero z oběžné dráhy Marsu. Kamera HiRISE na palubě sondy MRO zachytila přistání roveru, ale nejen to...  | Foto: NASA/JPL/UArizona

Na fotografii je celá oblast. Vidíme rover, vpravo tepelný štít, vlevo od roveru pak padák a descent stage (sky crane). Foto: NASA/JPL/UArizona

Na fotografii je celá oblast. Vidíme rover, vpravo tepelný štít, vlevo od roveru pak padák a descent stage (sky crane). | Foto: NASA/JPL/UArizona

Detailní snímek na tepelný štít na povrchu a po oddělení od Perseverance. Foto: NASA/JPL/UArizona

Detailní snímek na tepelný štít na povrchu a po oddělení od Perseverance. | Foto: NASA/JPL/UArizona

Padáky na povrchu a z pohledu Perseverance při přistávání. Foto: NASA/JPL/UArizona

Padáky na povrchu a z pohledu Perseverance při přistávání. | Foto: NASA/JPL/UArizona

A nakonec sky crane Foto: NASA/JPL/UArizona

A nakonec sky crane | Foto: NASA/JPL/UArizona

Foto: NASA/JPL-Caltech

Foto: NASA/JPL-Caltech

Na palubě Perseverance je řada kamer. Nás budou zajímat zejména ty, které jsme zvýraznili červenými obdelníky.  Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU
Na Zemi už jeden 360stupňový panaromatický snímek je. Pořídila ho kamera Mastcam-Z už 21. února a je složený ze 142 jednotlivých fotografií.  Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU
Na snímku je vidět okolí roveru a to včetně okraje kráteru Jezero. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU
Mark Watney by mohl vyprávět, jaké to je být na Marsu bez komunikace. Spojení Perseverance zajišťují tři antény: (1) je UHF anténa pro velmi vysokou frekvenci. Je to nejčastěji používaná anténa. Data z ní míří k sondám na oběžné dráze Marsu a z nich na Zemi. (2) Anténa s vysokým ziskem v pásmu X se používá pro přímou komunikaci se Zemí. Dokáže se otáčet směrem k naší planetě. (3) Anténa s nízkým ziskem v pásmu X se naopak nenatáčí, takže umožňuje bezpečnou komunikaci s roverem za všech okolností. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU
33
Fotogalerie

Rover Perseverance na Marsu pořídil úžasné 360stupňové panorama svého okolí

Rover Perseverance na Marsu pořídil úžasné 360stupňové panorama svého okolí, zatímco parkoval v kráteru Jezero.

Toto panorama sestává z 992 jednotlivých snímků pořízených kamerou Mastcam-Z, která dokáže zaznamenat objekt o rozměrech 7,2 mm×7,2 mm na vzdálenost několika desítek metrů. V konečném součtu se jedná o 2,4 miliardy pixelů.

Perseverance nyní podle NASA opouští místo přistání „Octavia E. Butler“, kde se 18. února poprvé dotkl povrchu rudé planety. To znamená, že začíná tzv. vědecká fáze jeho mise.

Rover již mj. prokázal, že je možné generovat kyslík z marsovské atmosféry, pořídil více než 75 000 fotografií a rovněž několik zajímavých mikrofonních nahrávek.

 „Během příštích několika měsíců bude Perseverance prozkoumávat plochu o rozloze 1,5 čtvereční míle na dně kráteru,“ uvedla ve svém prohlášení projektová manažerka Jennifer Trosper z Jet Propulsion Laborator.

 „Z této lokality budou shromažďovány první vzorky z jiné planety za účelem jejich návratu na Zemi v rámci budoucí mise," dodala.

Omlouváme se, video v současné době nelze přehrát.

Foto: driver Photographer, CC BY-SA 2.0

Určitě si přečtěte

Články odjinud