Prakticky po celém světě se postupně rozšiřuje subvarianta koronaviru SARS-CoV-2, označovaná jako omikron BA.2. Vědci a zdravotníci se snaží pochopit, jaké riziko představuje pro veřejné zdraví, nicméně dosavadní výsledky jsou značně rozporuplné.
Testy na zvířatech a laboratorní výzkumy naznačují, že BA.2 může způsobit závažnější onemocnění než původní varianta omikronu BA.1. V reálném světě se však tato zjištění nepotvrzují – v zemích, kde je BA.2 dominantní, nebyl zaznamenán vyšší výskyt závažných onemocnění. V některých lokalitách, kde se podíl BA.2 zvyšuje, paradoxně dochází k poklesu počtu nově nakažených i hospitalizací.
Virus BA.2 je ve srovnání s původním virem, který se koncem roku 2019 objevil v čínském Wu-chanu, značně zmutovaný. Obsahuje desítky genových změn, jimiž se liší od původního kmene omikronu, a od nejnovějšího pandemického viru se odlišuje podobně, jako se od sebe lišily varianty alfa, beta, gama a delta.
Je nebezpečnější, nebo není?
Pokusy na zvířatech sice naznačily, že BA.2 interaguje s některými imunitními reakcemi jinak než původní varianta omikronu, ale dosavadní průběh epidemie ukazuje, že tři dávky vakcíny jsou ve srovnání s BA.1 stejně účinné – ne-li dokonce o něco účinnější.
V jedné věci se však všichni vědci shodují: varianta BA.2 je ještě o něco infekčnější než BA.1. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je asi o 30 % nakažlivější. Lze tak s poměrně vysokou pravděpodobností předpokládat, že se nová subvarianta postupně stane dominantním kmenem.
Na celém světě tvoří nákaza variantou BA.2 nejméně 21 % všech sekvenovaných případů omikronové infekce. Přinejmenším v deseti zemích, včetně Bangladéše, Bruneje, Číny, Dánska, Guamu, Indie, Černé Hory, Nepálu, Pákistánu a Filipín, je dokonce nejčastěji zachycovanou verzí. Tam, kde se rozšíří, se šíří velmi rychle. Například v Jihoafrické republice vyskočil výskyt BA.2 v období mezi 4. a 11. únorem ze 27 % na 86 %.
Experimenty z Japonska ukazují, že BA.2 může mít vlastnosti, díky nimž je virus schopen způsobit stejně závažné onemocnění jako starší varianty, včetně varianty delta. Virus je také rezistentní vůči některým léčebným postupům – nezabírají na něj například monoklonální protilátky.
Jsou tu ale i dobré zprávy
Jak uvádí nedávná epidemiologická zpráva Světové zdravotnické organizace: rostoucí zastoupení nové varianty není doprovázeno znepokojivým nárůstem závažných onemocnění a hospitalizací. Například v Dánsku, kde se podíl BA.2 rychle blíží 100 % všech infekcí, nezaznamenali vědci žádný rozdíl v hospitalizacích u osob nakažených touto variantou ve srovnání s BA.1.
V Jihoafrické republice, kde BA.2 rovněž převažuje, dokonce setrvale klesá počet hospitalizací. Stejně tak v Nepálu, kde počet případů BA.2 v únoru značně vzrostl, klesá oproti konci ledna počet pacientů vyžadujících intenzivní péči a umělou ventilaci.
Tyto údaje jsou potěšující zejména s ohledem na nedávnou studii, která naznačila, že BA.2 je více patogenní než BA.1 – tedy alespoň v laboratorních pokusech a testech provedených na zvířatech. Při pokusech s křečky vědci zjistili, že BA.2 způsobuje závažnější plicní onemocnění než BA.1. Výzkum také naznačoval, že BA.2 může obcházet imunitní reakce vyvolané předchozí infekcí BA.1.
Další výzkumy pak potvrdily vyšší účinnost očkování. Nedávno zveřejněná zpráva britské Agentury pro zdravotní bezpečnost uvedla, že ochrana proti symptomatické infekci BA.1 se dva týdny po přeočkování zvýšila na 69 %, zatímco proti BA.2 stoupla dokonce na 74 %. Předběžné údaje z Dánska ukazují, že u očkovaných osob byla menší pravděpodobnost šíření infekce BA.2 na kontakty v domácnosti než u očkovaných osob nakažených BA.1.
