Rozpuštěním kvarků získáme 8× víc energie než z jaderné fúze. K elektrárnám je ale ještě daleko

Názory k článku

Arctia  |  11. 11. 2017 14:04  |  Microsoft Windows 7 Firefox 52.0

Nejmensi zname. Tak na co ty uvozovky?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
11. 11. 2017 14:45 | Microsoft Windows 10 Firefox 57.0

"Jelikož jsou na fúzi vodíku založené vodíkové bomby, vědci se přirozeně obávali zneužití svého výzkumu a dlouhou dobu zvažovali, že své poznatky nezveřejní."Tohle opravdu nechápu, jako kdyby to nebylo úplně jedno, jestli budou známí kvůli vyřešení energetického problému, nebo kvůli vynálezu zbraně horší než je jaderná, případně vodíková. V obou případech by se nesmazatelně zapsali do historie. Navíc v druhém případě by byli určitě známější než v tom prvním, takže nevím, co řeší.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
12. 11. 2017 09:16 | Microsoft Windows 7 Chrome 61.0.3163.100

Ďaľšia slepá ulička ? Pri vloženej energii 130MeV a produkcii 12MeV je to naozaj iba hračka pre vedcov. Zoberú grant a hrajkajú sa do až do penzie . Slušné bydlo ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
-drb-  |  13. 11. 2017 15:22  |  Microsoft Windows 10 Chrome 61.0.3163.100

Ten článek je strašně zmatečný. V první části zmiňuje teoretické částice menší než kvarky, ale pak mluví o fúzi baryonů, která se rozloží jen na kvarky a přeskládají opět na baryony, nikoli o rozkladu a fúzi kvarků. Kvarky se nijak štěpit nebudou.Když jsem se díval na abstrakt toho odkazovaného článku, tak jde o to (a obrázek to ukazuje dostatečně), že chtějí vzít dva baryony Λ (mají jeden těžký kvark a dva lehké - jeden up a jeden down), dostatkem energie je "rozpustit" a následně nechat přeskládat do energeticky výhodnější konfigurace baryonu Ξ a neutronu. Čili je na jedné straně potřeba dodat těch 130 MeV (resp. 230 u druhého případu), ale následně se uvolní NAVÍC 12 Mev (resp. 138 MeV). Ta původní energie se uvolní zpět také, nikam se neztrácí.Celý děj je analogický zmiňované fúzi, kde se ovšem nemění složení baryonů, ale atomových jader, tj. při fúzi dvou jader 3He je potřeba nejdříve dodat energii na rozpad obou jader na volné baryony (tedy konkrétně protony a neutrony) a následně se sloučí na energeticky výhodnější konfiguraci 4He + 2× volný proton (neboli 2× H), případně 2H + 3H -> 4He + n (neboli sloučení deuteria a tritia na helium a volný neutron). V obou případech je sice potřeba nejdříve dodat velkou energii, ale následně se uvolní energie NAVÍC oproti původní konfiguraci.Otázkou je (z mého čistě laického pohledu) jednak jak jsou dostupné výchozí baryony Λ (+ jak je skladovat) a jednak co s výsledným baryonem Ξ a neutronem. U klasické fúze se docela dost řeší právě ten jeden neutron vznikající při reakci deuterium-tritium. Ten neutron má jednak až moc energie, jednak je to mrcha netečná na magnetické pole, takže dost narušuje jakýkoli materiál tvořící stěnu reaktoru. Slučování 3He by sice bylo lepší, vznikají tam jen volné protony, které lze snadno odklonit, ale zase kde brát 3He... Prý na Měsíci...Aby to s těmi baryony Λ nevyšlo na plichtu. Koukám na internety, že to jsou mrchy nestabilní s dobou života 2,5.10^-10 s. Ale rozumím tomu jak koza petrželi, jen jsem zvědav. Zcela určitě tu půjde o mnohem složitější reakce, dost možná na začátku bude nejdříve příprava baryonů, následně přeměna na jiné a z toho plynoucí energetické zisky...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
horpak  |  21. 11. 2017 13:14  |  Microsoft Windows 7 Firefox 56.0

Problém je, že tyto technologie jsou zatím velmi daleko, v současné době je daleko i ta fúze. Pro ČR tak zůstává jediným schůdným řešením využívání klasických štěpných reaktorů, které jsou v dnešní době již velmi pokročilé a bezpečné. Musíme se tak hlavně zaměřit na dostavbu Dukovan a ideálně i Temelína...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor