Pozornost fanoušků Marsu i médií se nyní soustředí na rover Perseverance, který už na povrch planety vysadil vrtulník. Na rudé planetě ale pracují i další dvě sondy – starší bratr Perseverance Curiosity a statická sonda InSight.
Sonda InSight přistála v listopadu 2018. Na palubě má dva hlavní a několik menších přístrojů pro průzkum vnitřních částí planety. Tepelná sonda bohužel selhala. Její krtek se nedokázat protlouci do požadované hloubky pěti metrů, a tak vědci nedávno tento experiment odpískali.
Druhý z hlavních přístrojů pracuje podle očekávání. Seismometr SEIS měří marsotřesení, pomoci kterých bychom mohli najít odpovědi na některé klíčové otázky ohledně vnitřní stavby planety a její geologické minulosti i současnosti.
Jedním z velkých témat je vulkanická činnost. V minulosti byl Mars vulkanicky aktivní – konec konců právě na jeho povrchu se nachází největší sopky ve Sluneční soustavě. Je ale geologicky aktivní i dnes?
Velké otřesy
Od svého spuštění už SEIS zaznamenal více než 500 marsotřesení. Většinou jde o mělké, vysokofrekvenční vlny, které pocházejí z nějakých dějů v kůře Marsu, ale několik desítek má nižší frekvenci a mohou se šířit skrz plášť planety. Nejsilnější otřesy, které SEIS zachytil v prvním roce měření, dosáhla 3,5 a 3,6 magnitudy.
V posledních měsících se velká marsotřesení zachytit nedařilo. Z velké části za toho může marsovské počasí. Měření ovlivňuje vítr, který dělá problémy především v době marsovské zimy. SEIS je chráněný krytem a na palubě sondy je meteorologická stanice pro korekce, ale i tak není možné vliv okolí zcela odfiltrovat.
Na severní polokouli začalo nedávno jaro a situace se zlepšila. V průběhu března zachytil SEIS dvě marsotřesení o síle 3,1 a 3,3 magnitudy. Podle vědců přišly otřesy z oblasti Cerberus Fossae, která se nachází 1 600 km východně od sondy.
Jedná se o velmi starou oblast s řadou koryt a trhlin, které vznikly v době, kdy se tvořila oblast Tharsis posetá slavnými velkými sopkami (včetně největší ve Sluneční soustavě s názvem Olympus Mons). Vznik majestátných vulkánů vytvořil v kůře velkou bouli, která dala za vznik oblasti Cerberus Fossae.
Samotný region je sice velmi starý, ale nízký počet kráterů naznačuje, že některé jeho části a okolí jsou naopak mladé. Povrch zde před pár miliony let přetvořila „kapalina“. Mohlo jít o lávu nebo o vodu.
Geologové počítají plynutí času v trochu jiných měřítcích. Z jejich pohledu tak byl Mars patrně vulkanicky aktivní ještě „před pár dny“. Je ale aktivní i dnes? Detekce marsotřesení ukazuje, že se v oblasti něco děje.
Pro lepší pochopení bude potřeba dalších měření. InSight už má poněkud zaprášené solární panely, ale jinak jsou sonda i SEIS v dobré kondici. NASA nedávno prodloužila misi nejméně do prosince 2022.
Chytré hlavy se zatím snaží omezit rušivé vlivy. Nedávno proto sonda využila lopatičku na mechanické ruce, kterou byl SEIS vysazen na povrch, a zaházela regolitem kabel vedoucí od sondy k přístroji.
Ukázalo se, že teplotní výkyvy způsobují rozpínání a smršťování kabelu a SEIS to ruší. Aby ne! Je tak citlivý, že zaznamená změny na povrchu při přechodu měsíce Phobos přes sluneční kotouč.
