Obyvatelé z okolí sicilských Syrakus si už od roku 2019 stěžují na bolestivé „štípance“ agresivních rezavých mravenců. Když entomologové vedení Rogerem Ujaldónem Vilou z barcelonské Universitat Pompeu Fabra uviděli fotografie pořízené na Sicílii, vydali se neprodleně do postiženého regionu, aby mravence prověřili.
Vilův italsko-španělský tým potvrdil podezření, že hmyzí trapiči patří k invaznímu druhu Solenopsis invicta, kterému vynesla pálivá bodnutí žihadlem anglické označení „red fire ant“ čili „rudý ohnivý mravenec“.
Solenopsis invicta sice pochází z Jižní Ameriky, ale rychle se odtud rozšířil na další kontinenty. Samotní mravenci využívají k obsazení nových území období, kdy okřídlení samečkové a samičky vylétnou ke svatebním letům. Oplodněné mravenčí královny se nechávají unášet větrem a pokoušejí se založit novou kolonii na místě, kde přistanou.
V šíření ale těmto mravencům vydatně pomáhá člověk prostřednictvím námořního obchodu. Mravenci putují jako černí pasažéři např. na rostlinách, s ovocem, zeleninou, a dostali se tak za necelé století do Austrálie, Číny, Karibiku, Mexika a do celých Spojených států. Evropě se vyhýbali nečekaně dlouho.

„V současné době se v Evropě usazuje obrovské množství cizích druhů mravenců a absence tohoto druhu znamenala určitou úlevu," říká člen výzkumného týmu Mattia Menchetti z barcelonské Universitat Pompeu Fabra a dodává: „Po desetiletí se vědci obávali, že Solenopsis invicta do Evropy dorazí. Ale když jsme ho nakonec spatřili, nevěřili jsme vlastním očím."
Solenopsis invicta už byl dříve zachycen ve Španělsku, Finsku nebo v Nizozemí. U Syrakus se ale na evropském kontinentu poprvé úspěšně zabydlel. Ve studii publikované v časopise Current Biology informují Vila a spol. o nálezu 88 kolonií na území o rozloze 4,7 hektaru.
„Je to jeden z nejhorších invazních druhů,“ konstatují autoři studie a přiznávají, že nemají tušení, kdy a jak se Solenopsis invicta na Sicílii dostal. "Místní obyvatelé si stěžují na bolestivé štípance přinejmenším od roku 2019, takže mravenci jsou tam pravděpodobně už delší dobu a jejich skutečné rozšíření v napadené oblasti bude pravděpodobně větší," říká Mattia Menchetti.
Analýzou DNA sicilských mravenčích královen a jejím porovnáním s genomy mravenců z celého světa dospěli vědci k závěru, že na Sicílii byli rudí mravenci zavlečeni buď ze Spojených států, nebo z Číny.
Pokračování 2 / 3
„Rudý ohnivec“ zabere čtvrt Evropy
Vědci se pokusili odhadnout další vývoj invazního druhu v Evropě. Analyzovali větrné poměry na Sicílii, aby zjistili, kam by se mravenci mohli dostat vlastním přičiněním.
Berou ale v potaz i fakt, že ze Sicílie se ve velkém exportují citrusy, zahradní olivovníky a další středomořské rostliny a s těmi se může mravenec šířit dál. Zájem španělských vědců o mravenčího vetřelce je proto pochopitelný. Jejich země by zřejmě patřila k těm, na něž by mravenčí invaze dopadla největší silou.
Příhodné podmínky ale Solenopsis invicta nenajde jen v Mediteránu. Vědci se pokusili modelovat, kde všude v Evropě by se asi uchytil. Momentálně by se mu dařilo asi na 7 % území kontinentu. S postupujícím oteplováním se však „rudému mravenci“ zpřístupní nové oblasti a do roku 2050 by mohl obsadit čtvrtinu Evropy. Z modelu vyplývá, že příhodné podmínky najde mravenec zejména v oblastech velkých sídel a že jeho invazí je ohrožena polovina evropských měst.

"To je obzvláště znepokojující, protože mnoho z těchto měst, včetně Londýna, Amsterdamu a Říma, má velké námořní přístavy, což by mohlo mravencům umožnit rychlé rozšíření do dalších zemí a kontinentů," varuje Roger Vila.
Vědci vyzývají ke zničení sicilské populace invazního mravence. To ale nemusí být jednoduché. Ve Spojených státech se pokusili zlikvidovat „rudé ohnivé mravence“ všemi možnými prostředky včetně rozprašování insekticidů z letadel. Použili k tomu dokonce upravené bombardéry.
V analogii k nasazení herbicidu Agent Orange označil slavný entomolog Edward Wilson celou akci za „entomologický Vietnam“, protože insekticidy zdevastovaly původní faunu, ale k vymýcení rudého vetřelce to nevedlo. Nás snad může uklidnit fakt, že výsledky modelování Vily a spol. nepředpovídají masovou invazi Solenopsis invicta do České republiky. V menší míře by k nám snad mohl pronikat z Německa povodím Labe.
Pokračování 3 / 3
Nejhorší zvířecí invaze
Solenopsis invicta proniká do budov, ničí úrodu a decimuje původní bezobratlé živočichy. V letech 1970 až 2017 napáchal ve světě škody za bezmála 20 miliard dolarů (počítáno v dolarech na úrovni roku 1970) a okupuje tak pátou příčku v žebříčku nejškodlivějších invazních živočichů světa.
Největšími škůdci mezi invazními živočichy jsou mimo jakoukoli pochybnost komáři rodu Aedes, kteří jsou dnes rozšíření v tropech a subtropech celého světa a přenášejí tam široké spektrum onemocnění.
Například asijský komár tygrovaný (Aedes albopictus) se dostal ze své domoviny do Severní Ameriky na zaoceánských lodích s dováženými ojetými pneumatikami a dnes tam roznáší virová onemocnění, jako je žlutá zimnice nebo tropické horečky dengue a chikungunya. Škody napáchané těmito komáry v letech 1970 až 2017 vědci odhadují na 150 miliard dolarů.

Druhé místo na žebříčku nejškodlivějších invazních živočišných druhů patří potkanům a myším. Tito hlodavci napáchali za stejné období škody za 70 miliard dolarů. Po nich následují domácí kočky, které byly lidmi zavlečeny do všech částí světa a způsobily tam škody ve výši 50 miliard dolarů.
Pak přicházejí na řadu termiti druhu Coptotermes formosanus se škodami odhadovanými na částku kolem 20 miliard dolarů. Často se jim přezdívá supertermiti, protože jejich kolonie jsou opravdu velké a velmi rychle konzumují jakékoli dřevo.
Kolonie supertermitů může za den spotřebovat skoro půl kila dřevní hmoty a vážné poškození stavby zvládne během pouhých tři měsíců. Po těchto invazních druzích už je na řadě „rudý ohnivý mravenec“ Solenopsis invicta. Pokud se uchytí v Evropě, škody jím způsobené podstatně narostou a postavení na žebříčku nejškodlivějších invazních živočichů si zcela jistě vylepší.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně