Drtivou většinu hvězd kromě Slunce pozorujeme i ve velkých dalekohledech jen jako světelné body. Existuje jen hrstka výjimek a vždy se jedná o obří hvězdy. Před pár lety například pozoroval Hubblův kosmický dalekohled jako „kotouček“ slavnou Betelgeuse v souhvězdí Orionu.
Evropská jižní observatoř (ESO) se nyní pochlubila pozorováním hvězdy Antares, která se nachází ve vzdálenosti 550 světelných let směrem v souhvězdí Štíra.
Keiichi Ohnaka a její tým využil interferometru VLT v Chile. Na základě výsledků se podařilo vytvořit první dvojdimenzionální rychlostní mapu pohybů hmoty v atmosféře jiné hvězdy, než našeho Slunce.
„Způsob, jakým obří hvězdy, jako například Antares, rychle ztrácejí hmotu v závěrečných fázích svého vývoje, představuje astrofyzikální problém již téměř půl století,“ uvedla Keiichi Ohnaka.
„VLTI je v současnosti jediné zařízení, které je schopné přímo měřit pohyby plynu v rozsáhlé atmosféře Antara – což je naprosto zásadní krok při řešení tohoto problému. Dalším krokem bude zjistit, co tyto turbulentní pohyby pohání.“
Astronomům se podařilo najít turbulentní plyn o nízké hustotě mnohem dále od hvězdy, než bylo předpovězeno. Dospěli k závěru, že pozorované struktury nemohou být důsledkem konvekce – tady obrovského pohybu hmoty, který u většiny hvězd přenáší energii z nitra až do vnějších vrstev atmosféry.
Bude potřeba hledat nový, dosud neznámý proces, který dokáže vysvětlit pozorované pohyby v rozsáhlé atmosféře rudých veleobrů, jako je Antares.
Antares je rudý veleobr, který v budoucnu vybouchne jako supernova. Jeho hmotnost je asi 12 Sluncí a poloměr přibližně 880 Sluncí. Hvězda vyzařuje asi 58tisíckrát více záření než Slunce.
Interferometr VLTI
VLTI (Very Large Telescope Interferometer) je vlajkovou lodí Evropské jižní observatoře. Tvoří ho čtveřice obřích dalekohledů o průměru 8,2 metrů a několik menších dalekohledů o průměru 1,8 metrů.
Světlo ze všech dalekohledů lze pomoci soustavy zrcadel soustředit do jednoho místa, čímž vznikne dalekohled o ekvivalentu 200 metrů.