Snímek hvězdy Antares sestavený na základě pozorování VLTI. ESO/M. Kornmesser

Snímek hvězdy Antares sestavený na základě pozorování VLTI. | ESO/M. Kornmesser

Hvězda Antares (umělecká představa) na základě pozorování VLTI. Foto: ESO/K. Ohnaka

Hvězda Antares (umělecká představa) na základě pozorování VLTI. | Foto: ESO/K. Ohnaka

Mapa pohybu materiálu na povrchu červeného veleobra Antares. Je to první podobná rychlostní mapa jiné hvězdy než Slunce. Červená ukazuje materiál, který se pohybuje od nás, modrá ukazuje materiál, který se k nám přibližuje.  Foto: ESO/K. Ohnaka

Mapa pohybu materiálu na povrchu červeného veleobra Antares. Je to první podobná rychlostní mapa jiné hvězdy než Slunce. Červená ukazuje materiál, který se pohybuje od nás, modrá ukazuje materiál, který se k nám přibližuje. | Foto: ESO/K. Ohnaka

Pozice Antara v souhvězdí Štíra.  Foto: ESO, IAU and Sky & Telescope

Pozice Antara v souhvězdí Štíra. | Foto: ESO, IAU and Sky & Telescope

Čtyři největší dalekohledy interferometru VLT. Foto: ESO

Čtyři největší dalekohledy interferometru VLT. | Foto: ESO

Hvězd, které vidíme jako kotouček, není mnoho. Jednou z mála je také Begelgeuse v souhvězdí Orion. Snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled.  Foto: NASA

Hvězd, které vidíme jako kotouček, není mnoho. Jednou z mála je také Begelgeuse v souhvězdí Orion. Snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled. | Foto: NASA

Betelgeuse ještě jednou, tentokrát na snímku ze sítě radioteleskopů ALMA, na jejichž provozu se také podílí ESO. Foto:  ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/E. O’Gorman/P. Kervella ,  CC BY 4.0

Betelgeuse ještě jednou, tentokrát na snímku ze sítě radioteleskopů ALMA, na jejichž provozu se také podílí ESO. | Foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/E. O’Gorman/P. Kervella, CC BY 4.0

Hvězda Antares (umělecká představa) na základě pozorování VLTI. Foto: ESO/K. Ohnaka
Mapa pohybu materiálu na povrchu červeného veleobra Antares. Je to první podobná rychlostní mapa jiné hvězdy než Slunce. Červená ukazuje materiál, který se pohybuje od nás, modrá ukazuje materiál, který se k nám přibližuje.  Foto: ESO/K. Ohnaka
Pozice Antara v souhvězdí Štíra.  Foto: ESO, IAU and Sky & Telescope
Čtyři největší dalekohledy interferometru VLT. Foto: ESO
7
Fotogalerie

Rudý veleobr jako na talíři: Astronomové získali podrobný snímek hvězdy Antares

  • Interferometr VLT Evropské jižní observatoře získal podrobnou fotografii hvězdy Antares
  • Na základě snímků se podařilo sestavit první rychlostní mapu pohybu hmoty v atmosféře cizí hvězdy
  • Antares je rudý veleobr, který v budoucnu vybouchne jako supernova

Drtivou většinu hvězd kromě Slunce pozorujeme i ve velkých dalekohledech jen jako světelné body. Existuje jen hrstka výjimek a vždy se jedná o obří hvězdy. Před pár lety například pozoroval Hubblův kosmický dalekohled jako „kotouček“ slavnou Betelgeuse v souhvězdí Orionu.

Evropská jižní observatoř (ESO) se nyní pochlubila pozorováním hvězdy Antares, která se nachází ve vzdálenosti 550 světelných let směrem v souhvězdí Štíra.

Keiichi Ohnaka a její tým využil interferometru VLT v Chile. Na základě výsledků se podařilo vytvořit první dvojdimenzionální rychlostní mapu pohybů hmoty v atmosféře jiné hvězdy, než našeho Slunce.

„Způsob, jakým obří hvězdy, jako například Antares, rychle ztrácejí hmotu v závěrečných fázích svého vývoje, představuje astrofyzikální problém již téměř půl století,“ uvedla Keiichi Ohnaka.

„VLTI je v současnosti jediné zařízení, které je schopné přímo měřit pohyby plynu v rozsáhlé atmosféře Antara – což je naprosto zásadní krok při řešení tohoto problému. Dalším krokem bude zjistit, co tyto turbulentní pohyby pohání.“

Astronomům se podařilo najít turbulentní plyn o nízké hustotě mnohem dále od hvězdy, než bylo předpovězeno. Dospěli k závěru, že pozorované struktury nemohou být důsledkem konvekce – tady obrovského pohybu hmoty, který u většiny hvězd přenáší energii z nitra až do vnějších vrstev atmosféry.

Bude potřeba hledat nový, dosud neznámý proces, který dokáže vysvětlit pozorované pohyby v rozsáhlé atmosféře rudých veleobrů, jako je Antares.

Antares je rudý veleobr, který v budoucnu vybouchne jako supernova. Jeho hmotnost je asi 12 Sluncí a poloměr přibližně 880 Sluncí. Hvězda vyzařuje asi 58tisíckrát více záření než Slunce.

Interferometr VLTI

VLTI (Very Large Telescope Interferometer) je vlajkovou lodí Evropské jižní observatoře. Tvoří ho čtveřice obřích dalekohledů o průměru 8,2 metrů a několik menších dalekohledů o průměru 1,8 metrů.

Světlo ze všech dalekohledů lze pomoci soustavy zrcadel soustředit do jednoho místa, čímž vznikne dalekohled o ekvivalentu 200 metrů.

Určitě si přečtěte

Články odjinud