Vzácný rukopis s výpočty geniálního vědce Alberta Einsteina se v aukci prodal za 13,3 milionů eur (v přepočtu asi 340 milionů korun), což překonalo všechny odhady. Slavný fyzik a jeho dlouholetý přítel a spolupracovník – švýcarský inženýr Michele Besso – ho sepsali v letech 1913 až 1914. Rukopis obsahuje 54 stran výpočtů – 26 Einsteinových, 25 Bessových a na třech stranách se podíleli oba vědci.
V ručně psaném dokumentu jsou popsány výpočty, které vedly k Einsteinově teorii relativity. Jeden ze dvou existujících výtisků byl prodán v úterý 23. listopadu večer v pařížské aukční síni Christie's. Původně se očekávalo, že se vydraží za částku mezi 54 a 80 miliony korun, nakonec ho koupil za několikanásobek po telefonu anonymní kupec, jehož totožnost je neznámá.
Velmi cenný rukopis
Einsteinův rukopis je úhledný a přehledný, s nakreslenými vodorovnými čarami, které oddělují jednotlivé výpočty. Má také trochu osobitosti; některé kousky rukopisu jsou přeškrtané či vytržené. Podle ABC News na jednom místě, kde rovnice správně popisovala relativitu rotačních pohybů, Einstein naškrábal slovo „Stimmt!“ („Funguje to!“).
Některé z vydražených výpočtů však obsahují chyby, což potvrzuje rčení, že „i mistr tesař se někdy utne“. Ikonický německý fyzik na jednom místě špatně určil hmotnost Slunce a tato chyba se následně promítla i do některých dalších výpočtů. Ačkoli byl údaj později přepočítán, některé práce zůstaly touto chybou poznamenány.
I přes chyby dokument nakonec vedl k Einsteinově obecné teorii relativity, která (zjednodušeně řečeno) tvrdí, že gravitace není síla působící mezi objekty v prostoru, ale spíše deformace geometrie prostoru a času. Konečná verze teorie byla zveřejněna v roce 1915, tedy zhruba rok po vydání Einsteinova a Bessova rukopisu.
Fascinující Einstein
Besso a Einstein se setkali na koncertě v době, kdy studovali na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu, a rychle se spřátelili. Podle aukční síně Christie's, jež aukci pořádala, pomohl Einstein v roce 1904 Bessovi získat místo na patentovém úřadě. Besso pomáhal Einsteinovi se čtyřmi průlomovými pracemi, jež se zabývaly řadou fyzikálních jevů včetně ekvivalence hmoty a energie, kterou pravděpodobně znáte jako vzoreček E=mc2.
Albert Einstein získal přesně před sto lety Nobelovu cenu za fyziku za vysvětlení fotoelektrického jevu. Einsteinova práce vydláždila cestu moderním astrofyzikálním objevům, jako je například detekce gravitačních vln v roce 2015, což Einstein předpověděl bezmála sto let předtím.
„Dokonce i dnes, v roce 2021, když studujeme vesmír nebo fúze černých děr, gravitační vlny, pulzary, stále používáme Einsteinovy rovnice,“ vysvětlil francouzský astrofyzik Etienne Klein ve videu o rukopisu, které Christie's zveřejnila před prodejem. „Více než sto let poté, co je Einstein napsal na papír, jsou to stále správné rovnice pro popis jakéhokoli gravitačního jevu.“