Podle ruských médií již byla vyrobena první torpéda Poseidon s jaderným pohonem, která by měla být schopna operovat velice dlouhou dobu pod hladinou oceánu. Jsou primárně určena pro utajovanou ponorku ruského námořnictva K-329 Belgorod, která je s délkou 182 m největší ponorkou na světě. Mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
Ruská státní agentura TASS uvádí, že Belgorod by měl tato torpéda dostat v dohledné době. Armádní zdroje prý rovněž tvrdí, že komponenty torpéda Poseidon mají za sebou testy, včetně jaderného reaktoru chlazeného kapalným kovem. Zároveň ale podle původních zpráv není jasné, jakými hlavicemi jsou torpéda vybavena, jestli jsou vůbec vyzbrojena a kolik jich vlastně bylo vyrobeno.
Někteří odborníci odhadují, že zřejmě jde o větší soubor testovacích torpéd. Ponorka Belgorod by totiž měla být schopna nést až 6 těchto torpéd a konstruktéři zřejmě potřebují zjistit, jak se Belgorod, který vstoupil do služby v červenci minulého roku, bude chovat s těmito torpédy. Až doposud nejspíš testovali plavbu jen s jediným Poseidonem.
Nový typ podvodního zbraňového systému
Belgorod je ponorka třídy Projekt 949A Antěj, v kódu NATO Oscar II, stejně jako ponorka Kursk, která se potopila s celou posádkou 12. srpna 2000 v Barentsově moři. Rusko stavělo Belgorod od roku 1992. Od roku 2012 je přestavována na ponorku pro „speciální operace.“ Nejprve se o ní šířily informace, že jde o výzkumné plavidlo pro vědecké expedice a záchranné operace.
Postupně vyšlo najevo, že jde o nový typ podvodního zbraňového systému, podvodní „mateřskou loď,“ která může vysadit rozmanité ponorkové drony, hlubokomořskou miniponorku s jaderným pohonem, ponorný jaderný reaktor, který by měl zásobovat energií sítě podmořských senzorů, a také zmíněná jaderná torpéda.
Pokud je známo, torpédo Poseidon by mělo mít délku 20 m, průměr 2 m a hmotnost cca 100 tun. Spekuluje se, že by v jaderné variantě mohlo mít hlavici schopnou explodovat silou 2 Mt, možná i více.
Poseidon by měl být určen k útokům na pobřežní oblasti. Jeho hlavice je údajně obzvláště „špinavá,“ kvůli co největšímu zamoření. Pokud by torpédo explodovalo v určité vzdálenosti od pobřeží, mohlo by dojít ke vzniku „radioaktivní tsunani,“ která by způsobila ještě větší destrukci spojenou s radioaktivní kontaminací.
Největší pozornost vzbudila deklarovaná schopnost torpéda samostatně operovat v oceánu po velmi dlouhou dobu před případným útokem. Pokud to tak opravdu je, obrana proti takové zbrani by byla velmi komplikovaná, ještě obtížnější než v případě klasických jaderných ponorek. Otázkou je, jak na takový zbraňový systém zareagují země NATO.