Ve čtvrtek 24. února po zahájení invaze na Ukrajinu obsadily ruské vojenské síly jadernou elektrárnu Černobyl. Ta je sice od prosince roku 2000 odstavená, nicméně stále probíhá proces jejího vyřazování z provozu, který bude trvat desítky let. Vyvstává tak otázka, jaká jsou potenciální rizika plynoucí z bojů kolem staré infrastruktury.
V roce 1986 došlo v k roztavení čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny. Katastrofu způsobilo především špatné řízení během nezvládnutého bezpečnostního testu. Havárie bezprostředně zabila 31 lidí a způsobila šíření radioaktivního spadu po celé Evropě, což mohlo způsobit další tisíce předčasných úmrtí. V prosinci 1986 byl na troskách čtvrtého reaktoru postaven ocelový a betonový „sarkofág“, který zadržuje materiál uvnitř, ale je dostatečně porézní, aby propouštěl dešťovou vodu.
Rusové v Černobylu
Tématem se podrobně zabýval magazín Popular Science, který hned v úvodu konstatuje, že obsazení Černobylu ruskými vojáky nesouvisí ani tak s nějakými konkrétními radioaktivními ambicemi, jako spíše s prostou geografickou polohou – město Pripjať totiž leží vedle dálnice vedoucí do ukrajinského hlavního města. Tuto komunikaci potřebuje ruská armáda pro přesun tanků, obrněných vozidel, dělostřelectva a další vojenské techniky.
Kromě operací vedených vzduchem se na invazi podílejí také pomaleji se pohybující pozemní síly, které vyžadují bezpečné trasy. Černobyl je tak jedním ze strategických míst, které ruská armáda potřebuje – primárně proto došlo k jeho obsazení.
Reaktor 4 se dnes nachází pod masivní konstrukcí z oceli a betonu, která byla dokončena v roce 2016. V roce 2018 zůstávalo v troskách pod touto konstrukcí odhadem 200 tun radioaktivního paliva. Sarkofág je dimenzován tak, aby odolal tornádu a jeho obsah je zabezpečen proti přírodním katastrofám. Kdyby jej zasáhly bomby, mohly by prolomit ochranu, nicméně z vojenského hlediska by to nebylo jakkoli užitečné. Při dostatečně cílené explozivní síle by se však mohl dostat do vzduchu ztuhlý detrit dvou izotopů – cesia-137 a stroncia-90.
Útok by nic nepřinesl
„Rozptýlený materiál měl více než třicet let na rozpad, takže jediné nebezpečné radionuklidy, které zbyly, jsou Cs-137 a Sr-90,“ napsala na Twitteru emeritní jaderná vědkyně Cheryl Rofer, která pracovala v Národní laboratoři Los Alamos. „Výbuchy by je dále rozptýlily, čímž by se staly méně nebezpečnými.“ Vystavení velkému množství cesia-137 může způsobit popáleniny, nemoc z ozáření a smrt. Stroncium-90 je nejškodlivější při požití, kdy může přispět ke vzniku rakoviny kostí.
Ve válce, kde mají obě strany k dispozici omezené množství zbraní a dostatek cílů, by vynaložení úsilí na zničení trosek jaderné elektrárny pravděpodobně nepřineslo žádnou výhodu. „Nedovedu si představit, jak by bylo v zájmu Ruska, aby nechalo poškodit jakékoli zařízení v Černobylu,“ řekl agentuře Associated Press vědec Edwin Lyman. Dodal, že největší obavy má z přerušení dodávky elektrické energie do areálu, kde jsou chladicí čerpadla udržující podmínky uvnitř skladovacích nádrží vyhořelého paliva.
Daleko větší jaderné riziko ruské invaze na Ukrajinu, a hlavní důvod, proč Spojené státy a další spojenci v NATO nezasáhli, spočívá v tom, že Rusko disponuje rozsáhlým jaderným arzenálem. Členové NATO – Francie, Spojené království a Spojené státy – rovněž disponují jadernými zbraněmi, přičemž Spojené státy mají kromě Ruska zdaleka nejvíce jaderných zbraní ze všech zemí.
Není důvod k obavám
Česká jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová reagovala na Twitteru na (v tuto chvíli již smazanou) zprávu Hospodářských novin, podle které obsazení Černobylu mohlo být předzvěstí ekologické katastrofy: „Co zbytečně plašíte? Důsledky by se omezily na již vysídlenou třicetikilometrovou zónu.“
V dalším příspěvku pak konstatovala: „K lokálnímu zvýšení radiace může v černobylské zóně v důsledku pohybu vojenské techniky dojít. Radiační situaci na Ukrajině (a v celé Evropě) lze kdykoliv ověřit on-line na EURDEP Gamma Dose Rates Advanced Map.“
Oficiální Twitter účet Nejvyšší rady parlamentu Ukrajiny upozornil, že údaje z automatizovaného systému monitorování radiace v uzavřené zóně v pátek ráno ukazovaly, že ve značném počtu pozorovacích bodů byly překročeny kontrolní úrovně záření gama. Úroveň radiace zatím není příliš vysoká, ale 65 μSv je vyšší hodnota než normálně.
Mapa na webu SaveEcoBot také ukazuje zvýšení hodnot, ke kterému došlo v uzavřené oblasti v posledních hodinách. V současné době však není možné zjistit příčiny změny radiačního pozadí v uzavřené zóně. Jako logické se jeví vysvětlení, že ruské tanky rozvířily kontaminovanou půdu.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost na Twitteru konstatuje, že není důvod k obavám. „Rusové v Černobylu nemohou způsobit katastrofu, situaci monitorujeme. I když ruská vojska během své invaze na Ukrajinu uchvátila prostor černobylské elektrárny, nemohou ani při použití sebesilnějších výbušnin způsobit katastrofu.“
Oživeno v 11:30
Vedení elektrárny potvrzuje obsazení uzavřené zóny a odzbrojení jednotky, která v ní působila. Provoz zařízení stále kontroluje standardní personál. Nejsou žádné dopady na nukleární a radiační bezpečnost.
Oživeno ve 12:15
Černobylské autority potvrzují zvýšenou hladinu radiace a kvalifikovaný odhad je, že pochází ze svrchních vrstev půdy. K uvolnění zřejmě došlo v důsledku pohybu těžké vojenské techniky, ale ověřit to nelze kvůli probíhajícím bojům.
