Regenerační schopnosti obojživelníků udivují lékaře už dlouhá staletí. Pokusy s japonskými čolky ohňobřichými prokázaly, že jim poškozené oko doroste osmnáctkrát po sobě. Naposledy regenerovaný orgán přitom funguje stejně dokonale jako před prvním poškozením.
Když vědci poškodili v mozku mloka žebrovníka Waltlova nervové buňky, které odumírají v mozku lidí postižených Parkinsonovou chorobou, obnovil si je mlok za pouhé čtyři týdny. Parkinsonici ztrácejí neurony z centra zvaného substantia nigra jednou provždy a lékaři nedokážou takto vzniklé onemocnění vyléčit.
Mnohé taje regeneračních schopností obojživelníků už vědci odhalili. A zdá se, že stejné mechanismy by mohly výrazně posílit hojení rozsáhlých poranění u savců včetně člověka. Například extrakt z dorůstající končetiny mloka dokáže u svalů savců „zařadit vývojovou zpátečku“. Svalová vlákna se pod jeho vlivem mění na jednotlivé buňky, jejichž splynutím vlákno původně vzniklo.
Významný pokrok při hledání tajů mločí regenerace hlásí vědci ze stockholmského Karolinska Institutet. Ve vědeckém časopise Nature Communications zveřejnili informace z kompletně přečteného genomu mloka žebrovníka Waltlova.
Tento obojživelník žije v prohřátých stojatých vodách na Pyrenejském poloostrově a dorůstá délky až 30 centimetrů. Dědičná informace žebrovníka se skládá z více než osmnácti miliard písmen genetického kódu a je šestkrát větší než genom člověka. Čtení mločí DNA proto byla poměrně komplikovaná záležitost.
Už teď je zřejmé, že nám genom žebrovníka odhalí dosud netušená „mločí tajemství“. Žebrovník má například zmnožené některé geny, podle kterých se vytvářejí krátké řetězce kyseliny ribonukleové. Tyto tzv. mikroRNA hrají v buňkách důležitou regulační roli a řídí funkce jiných genů.
Mloci mají zmnožené geny pro mikroRNA, které se u savců vyskytují jen v buňkách embrya anebo v některých typech nádorů. Odhalení „nádorových mikroRNA“ u mloka považují vědci za velmi významné, protože obojživelníci jsou ke vzniku zhoubných nádorů vysoce odolní. Genom žebrovníka nám tak může nabídnout inspiraci i k léčbě rakoviny.
Autoři studie pochybují o tom, že by mlokům zajistily jejich úžasné regenerační schopnosti samotné mikroRNA. Mnohem spíš je to výsledek perfektně vyladěné souhry mikroRNA s dalšími geny mločího genomu. Na vědce tak ještě čeká hodně práce. Za šanci na vyléčení těžkých devastujících zranění, rakoviny nebo onemocnění, při kterých odumírá v těle nemocných určitý typ buněk, však vynaložená námaha rozhodně stojí.
Pramen: Nature Communications,
