Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, zejména v Asii. Málokdo však tuší, že tato oblíbená plodina má jednu nepříjemnou vlastnost: dokáže z půdy velmi účinně nasávat toxický arsen, který se běžně vyskytuje v přírodě. Přestože se o arsenové zátěži v rýži ví už delší dobu, nedávná rozsáhlá studie ukázala, že změna klimatu může tento problém ještě výrazně zhoršit.
Vědecký tým strávil deset let pěstováním 28 různých odrůd rýže v reálných podmínkách na čtyřech polích v jižní Číně, kde simuloval budoucí klima – konkrétně vyšší teploty o 2 °C a zvýšenou koncentraci CO₂ v ovzduší. K tomu použili speciální technologii FACE, která umožňuje kontrolovat tyto faktory přímo na poli.
Získané výsledky měření pak odborníci spojili s modely spotřeby v sedmi klíčových asijských zemích (Bangladéš, Čína, Indie, Indonésie, Myanmar, Filipíny a Vietnam) a odhadli, jak se budou vyvíjet zdravotní rizika spojená s konzumací rýže až do roku 2050.
Významný nárůst nebezpečného arsenu
Hlavní zjištění je jasné: kombinace zvýšené teploty a vyšší koncentrace CO₂ v ovzduší vede k výraznému nárůstu obsahu nebezpečného arsenu v zrnech rýže. Globální oteplování totiž ovlivňuje mikroby i chemii v půdě v zatopených rýžovištích – půda se stává pro arsen „pohodlnějším“ prostředím, odkud jej rostlina snadněji nasává. Vědci dokonce zjistili, že účinek teploty a CO₂ je synergický, tedy společně působí silněji než každý zvlášť.
Koncentrace arsenu v rýži podle roku a klimatických podmínek
Proč se množství arsenu zvyšuje právě v těchto podmínkách? Odpověď hledejme pod zemí. V horkých a vlhkých podmínkách typických pro rýžoviště klesá tzv. redukčně oxidační potenciál půdy – v půdě ubývá kyslíku a mění se chemické podmínky. To napomáhá mikroorganismům, které přeměňují arsen na formy snáze vstřebatelné pro rostliny. Vědci objevili nárůst specifických genů mikrobů, jež tyto přeměny zajišťují – například arsC, který pomáhá redukovat arsen na jeho nebezpečnější podobu.
Dlouhodobý příjem anorganického arsenu je spojován s celou řadou zdravotních problémů. Největší hrozbou je zvýšené riziko rakoviny plic, močového měchýře a kůže. Dalšími následky mohou být srdeční choroby, cukrovka, komplikace v těhotenství i problémy s vývojem nervové soustavy u dětí. Modelové výpočty ukazují, že například v Číně by do roku 2050 mohlo být až 13,4 milionu případů rakoviny přímo spojeno právě s vyšším obsahem arsenu v rýži, pokud se naplní scénáře změny klimatu.
Co se s tím dá dělat?
Asie je na rýži extrémně závislá – v některých zemích tvoří až polovinu denního příjmu kalorií. Právě zde jsou zdravotní rizika nejvyšší, protože kombinace vysoké spotřeby a klimatických změn znamená pro miliardy lidí zvýšené vystavení arsenu. Dopady však nebudou rovnoměrné – záleží na místních podmínkách, pěstovaných odrůdách i způsobu zpracování rýže. Je ale jasné, že problém může narůstat a stát se významnou hrozbou pro veřejné zdraví i potravinovou bezpečnost.
Nutno dodat, že nejde o vzdálený problém, týkající se pouze Asie. I když Evropa či Amerika nejsou na rýži tak závislé, rizika se mohou přenést prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců. Navíc změna klimatu ovlivňuje i další plodiny, které mohou podobným způsobem hromadit nebezpečné látky.
Vědci navrhují několik cest, jak riziko snížit. Patří sem šlechtění nových odrůd rýže, které budou méně přijímat arsen, změny v zavlažování a péči o půdu, či vylepšení zpracování po sklizni. Pomoci může i osvěta spotřebitelů – například důkladné proplachování a vaření rýže ve větším množství vody snižuje obsah arsenu v hotovém pokrmu. Dlouhodobě je klíčové řešit samotnou změnu klimatu, tedy snižovat emise skleníkových plynů.