Vesmír | Astronomie

S Fermiho bublinami v Mléčné dráze se děje něco zvláštního

  • V Mléčné dráze jsou dvě gigantické protilehlé bubliny
  • V poslední době se s nimi děje něco divného
  • Zdá se, že v nich probíhají neobvyklé subatomární interakce mezi částicemi

V roce 2010 si odborníci z týmu amerického vesmírného gama teleskopu Fermi všimli, že podle pozorování tohoto teleskopu jsou v Mléčné dráze dvě gigantické protilehlé bubliny. Vycházejí z centra naší Galaxie a rozprostírají se nad a pod galaktickou rovinou, až do vzdálenosti přes 25 tisíc světelných let od galaktického centra.

Tyto bubliny záhy dostaly jméno Fermiho bubliny (Fermi Bubbles). Jejich původ stále zůstává záhadou. Známe vlastně jen jejich tvar a také to, že vyzařují spoustu vysokoenergetického záření, podle něhož je vlastně teleskop Fermi vystopoval. V poslední době se navíc ukazuje, že jde ještě o větší záhadu, než jsme si mysleli.

Vysokoenergetická neutrina přilétají

Antarktická neutrinová observatoř IceCube nedávno detekovala 10 super vysokoenergetických neutrin, která podle všeho přilétla právě z Fermiho bublin. Astrofyziky to zaskočilo a domnívají se, že ve Fermiho bublinách probíhají nějaké zvláštní subatomární interakce mezi částicemi, při nichž tato neutrina mohla vzniknout. Zatím ale vůbec není jasné, o jaký mechanismus by mělo jít. Výsledkem je, že se záhada Fermiho bublin ještě více prohloubila.

Fermiho bubliny nejsou vidět pouhým okem a navzdory svým ohromným rozměrům dlouho unikaly pozornosti vědců. Jsou sice velice horké, ale tvoří je velmi řídký plyn. V tomto plynu dochází k nějakým jevům, v jejichž důsledku vzniká vysokoenergetické záření, převážně záření gama, a jak teď víme, tak i vysokoenergetická neutrina.

Pokud víme, tak vytvořit takové ohromné bubliny galaktických rozměrů není vůbec snadné. Na počátku musela být velká spousta energie. Vzhledem k orientaci Fermiho bublin panuje velké podezření, že se na jejich vzniku nějakým způsobem podílela supermasivní černá díra, která spočívá v centru Mléčné dráhy.

Naše supermasivní černá díra ale není nijak zvlášť aktivní a její běžný „provoz“ by takovéto bubliny nejspíš nemohl vytvořit. Proto vědci ohledně vzniku těchto bublin stále tápou.

Jedním z možných vysvětlení je, že supermasivní černá díra měla před nějakým časem opravdu vydatný „oběd“ a pozřela něco velkého a hmotného. Anebo jsou za Fermiho bubliny zodpovědné masivní hvězdy, které se ve velkém počtu vyskytují v těsné blízkosti této ohromné černé díry.

Pokud by se něco stalo s desítkami nebo spíše stovkami těchto hvězd zároveň, tak by snad mohly vzniknout útvary, jako jsou Fermiho bubliny. Ale zatím si nikdo není jistý. Záhada Fermiho bublin stále trvá.

Titulní foto: NASA Goddard Space Flight Center, CC BY 2.0

Diskuze (26) Další článek: Útočit se dá už i přes kalendář. Ten od Googlu proto dostane ochranu, ale bránit se můžete už nyní

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Černé díry, Astronomie, Fyzika, Neutrino, Záhada, Space Flight Center, Díra, Tapo, Galaxie, Mléčná dráha, Astrofyzik, Černá díra, Částice, Fermi, Děj, Dráha, Interakce


Určitě si přečtěte

DeOldify: Téměř zázračná technologie, která obarvuje 2. světovou válku, nebo vaše fotky z dětství

DeOldify: Téměř zázračná technologie, která obarvuje 2. světovou válku, nebo vaše fotky z dětství

** Neuronová síť DeOldify obarvuje fotky ** Můžete si ji vyzkoušet sami i bez superpočítače ** YouTube je plný obarvených ikonických videí

Jakub Čížek | 21

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

** Na jaře tiskla unikátní české respirátory ** Používá ji třeba Škoda Auto, a.s. ** Zajeli jsme se podívat do pražského showroomu 3Dees

Jakub Čížek | 12