Vesmír | Astronomie

S Fermiho bublinami v Mléčné dráze se děje něco zvláštního

  • V Mléčné dráze jsou dvě gigantické protilehlé bubliny
  • V poslední době se s nimi děje něco divného
  • Zdá se, že v nich probíhají neobvyklé subatomární interakce mezi částicemi

V roce 2010 si odborníci z týmu amerického vesmírného gama teleskopu Fermi všimli, že podle pozorování tohoto teleskopu jsou v Mléčné dráze dvě gigantické protilehlé bubliny. Vycházejí z centra naší Galaxie a rozprostírají se nad a pod galaktickou rovinou, až do vzdálenosti přes 25 tisíc světelných let od galaktického centra.

Tyto bubliny záhy dostaly jméno Fermiho bubliny (Fermi Bubbles). Jejich původ stále zůstává záhadou. Známe vlastně jen jejich tvar a také to, že vyzařují spoustu vysokoenergetického záření, podle něhož je vlastně teleskop Fermi vystopoval. V poslední době se navíc ukazuje, že jde ještě o větší záhadu, než jsme si mysleli.

Vysokoenergetická neutrina přilétají

Antarktická neutrinová observatoř IceCube nedávno detekovala 10 super vysokoenergetických neutrin, která podle všeho přilétla právě z Fermiho bublin. Astrofyziky to zaskočilo a domnívají se, že ve Fermiho bublinách probíhají nějaké zvláštní subatomární interakce mezi částicemi, při nichž tato neutrina mohla vzniknout. Zatím ale vůbec není jasné, o jaký mechanismus by mělo jít. Výsledkem je, že se záhada Fermiho bublin ještě více prohloubila.

Fermiho bubliny nejsou vidět pouhým okem a navzdory svým ohromným rozměrům dlouho unikaly pozornosti vědců. Jsou sice velice horké, ale tvoří je velmi řídký plyn. V tomto plynu dochází k nějakým jevům, v jejichž důsledku vzniká vysokoenergetické záření, převážně záření gama, a jak teď víme, tak i vysokoenergetická neutrina.

Pokud víme, tak vytvořit takové ohromné bubliny galaktických rozměrů není vůbec snadné. Na počátku musela být velká spousta energie. Vzhledem k orientaci Fermiho bublin panuje velké podezření, že se na jejich vzniku nějakým způsobem podílela supermasivní černá díra, která spočívá v centru Mléčné dráhy.

Naše supermasivní černá díra ale není nijak zvlášť aktivní a její běžný „provoz“ by takovéto bubliny nejspíš nemohl vytvořit. Proto vědci ohledně vzniku těchto bublin stále tápou.

Jedním z možných vysvětlení je, že supermasivní černá díra měla před nějakým časem opravdu vydatný „oběd“ a pozřela něco velkého a hmotného. Anebo jsou za Fermiho bubliny zodpovědné masivní hvězdy, které se ve velkém počtu vyskytují v těsné blízkosti této ohromné černé díry.

Pokud by se něco stalo s desítkami nebo spíše stovkami těchto hvězd zároveň, tak by snad mohly vzniknout útvary, jako jsou Fermiho bubliny. Ale zatím si nikdo není jistý. Záhada Fermiho bublin stále trvá.

Titulní foto: NASA Goddard Space Flight Center, CC BY 2.0

Diskuze (26) Další článek: Útočit se dá už i přes kalendář. Ten od Googlu proto dostane ochranu, ale bránit se můžete už nyní

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Černé díry, Fyzika, Částice, Děj, Astrofyzik, Černá díra, Fermi, Díra, Neutrino, Galaxie, Dráha, Interakce, Záhada, Mléčná dráha


Určitě si přečtěte

Android Auto a Apple CarPlay představují v autech větší nebezpečí než alkohol v těle řidiče

Android Auto a Apple CarPlay představují v autech větší nebezpečí než alkohol v těle řidiče

Výsledky této studie vás zřejmě vůbec nepřekvapí. Aspoň tak ale můžeme obecně známý názor podložit čísly.

Daniel Fuglevič | 28

Deset kotev, které i v roce 2020 táhnou Android ke dnu

Deset kotev, které i v roce 2020 táhnou Android ke dnu

** Android existuje skoro 12 let a za tu dobu v mnoha směrech dospěl ** Dnes běží na sedmi z deseti telefonů, ale čemu za to vděčí? ** Našli jsme 10 kotev, které táhnou tento operační systém ke dnu

Karel Kilián | 154

Proč byste měli rozmazávat SPZ aut na fotkách, které vystavujete na web

Proč byste měli rozmazávat SPZ aut na fotkách, které vystavujete na web

** Na fotkách aut nahraných na web je dobré rozmazat SPZ ** Značku dokáže z obrázku přečíst Google i Facebook ** SPZ může naplnit podstatu osobního údaje

Karel Kilián | 75