S rostoucími globálními teplotami a emisemi se bude lidem a zvířatům na naší planetě hůře dýchat. Problémy s kvalitou ovzduší však nebudou pramenit jen z lidské činnosti – v rychle se oteplujicím světě může větší množství znečištění vypouštět i příroda, informuje web Gizmodo.

Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Nature Communications Earth & Environment znamená oteplování planety zvýšení množství nejrůznějších částic v atmosféře, včetně prachu a organických aerosolů z rostlin. Ačkoli panuje předpoklad, že rostliny jsou pro životní prostředí přínosné, za určitých okolností mohou uvolňovat sloučeniny, které nejsou pro náš dýchací systém dobré.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zkoumali, jak se může v průběhu času měnit kvalita ovzduší v důsledku zvyšování teploty a množství oxidu uhličitého. Zabývali se údaji ze třinácti modelů, které se účastní projektu Coupled Model Intercomparison Project, jenž porovnává výsledky klimatických dat.

Výsledky modelů ukázaly, že nárůst emisí oxidu uhličitého a vyšší teploty způsobí zvýšení globálních průměrných koncentrací jemných částic neboli PM2,5. Dva největší příspěvky budou pocházet z prachu a organických aerosolů z rostlin. PM2,5 jsou pro člověka obzvláště škodlivé – dlouhodobá expozice bývá spojována s plicními problémy, srdečními chorobami a předčasnými úmrtími.

Pokud se globální teplota zvýší o 4 stupně Celsia, pak by se emise prachu a rostlin mohly zvýšit až o 14 %, uvádí studie. Jestliže se však světu podaří udržet oteplení v rozmezí 2 stupňů Celsia, bude zvýšení emisí PM2,5 činit přibližně 7 procent.

„Čím více zvyšujeme emise oxidu uhličitého, tím více PM2,5 se dostává do atmosféry, a platí to i obráceně. Čím více ho snižujeme, tím se kvalita ovzduší zlepšuje,“ uvedl v tiskové zprávě doktorand na Kalifornské univerzitě v Riverside a hlavní autor studie James Gomez.

Všechny rostliny produkují chemické látky označované jako biogenní těkavé organické sloučeniny – pokud jste někdy cítili vůni čerstvě posekaného trávníku, pak jste se s těmito sloučeninami setkali. Tyto látky v atmosféře oxidují a vytvářejí organické aerosoly. Jejich zvýšené množství může způsobovat problémy ohrožující zdraví.

„Znečištěné ovzduší může ovlivnit kohokoli, kdo má dýchací problémy,“ konstatuje Gomez. „Dokonce i zdravý člověk, který dlouhodobě vdechuje nadměrné množství znečištěného vzduchu, by mohl být negativně ovlivněn a mohl by mít dýchací problémy.“

Druhým největším přispěvatelem k nárůstu přirozeného znečištění ovzduší je africká poušť Sahara. Výsledky modelů ukázaly, že teplejší svět znamená změny ve větrném proudění. Pro příklad následků nemusíme chodit daleko – v roce 2020 putoval přes Atlantický oceán velký oblak prachu ze Sahary, který se následně vznášel nad jihem USA a Karibikem. Pokud bude globální oteplování pokračovat, budou takové jevy častější a silnější.

Podle Gomeze studie nebrala v úvahu jiné formy znečištění ovzduší způsobené přírodou, jako je kouř z lesních požárů, protože je obtížnější je umístit do klimatických modelů. Kvůli tomuto opomenutí podle něj výsledky podhodnocují, jak velké by mohlo být znečištění PM2,5, pokud se nepodaří omezit emise a globální oteplování.