Deprese je závažná a zpravidla dlouhotrvající psychická nemoc, jež se léčí antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií. Ne vždy je však léčba účinná natolik, aby pacient mohl fungovat v běžném životě – údajně až třetina lidí s depresí nereaguje na léčbu nebo je vůči ní rezistentní. Proto odborníci neustále hledají další způsoby, jak toto onemocnění léčit.
Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku oznámili výsledky nové studie, publikované v časopise Nature, která podle nich přináší nový typ léčby pacientů s těžkou depresí. Pacienty léčili pomocí identifikace a následné modulace obvodů v mozku, kde využívali hlubokou mozkovou stimulaci (DBS). Zásadní problém při použití DBS obvykle spočívá v tom, že trvalou elektrickou stimulaci lze aplikovat pouze na jednu oblast mozku.
Na depresi s implantátem
U jednotlivých lidí se však deprese může vyskytovat v různých oblastech mozku. Jedním z klíčových objevů nové studie bylo nalezení biomarkeru v podobě specifických vzorců vln mozkové aktivity indikujících nástup příznaků deprese. Tým optimalizoval zařízení tak, aby reagovalo pouze tehdy, když rozpozná tento specifický vzorec.
Výsledky studie prokázaly, že individuální přístup dokázal u pacientů téměř okamžitě zmírnit příznaky deprese. Pro srovnání: jiné metody DBS vyžadují 4 až 8 týdnů léčby než lze zachytit alespoň nějaké pozitivní změny. Nová studie spojila důležité objevy z dřívějšího výzkumu do kompletní léčby.
Klinické testování ukázalo, že tato metoda dokáže člověku s depresí poskytnout léčbu na míru. Zařízení je však invazivní a vyžaduje implantaci elektrod do mozku, konkrétně do míst, kde se u pacienta objevil biomarker deprese. S určitou nadsázkou se dá říci, že implantát pak funguje velmi podobným způsobem jako kardiostimulátor.
Jeden z implantovaných vodičů neustále monitoruje oblast mozku, která je u pacienta zodpovědná za depresi, zatímco druhý vodič dodává po dobu šesti sekund dávku elektřiny s proudem 1 mA, jež způsobí změnu nervové aktivity. Odborníci jasně říkají, že ačkoli jsou výsledky velmi slibné, jejich úspěch se zatím týká pouze jednoho pacienta v první studii.
Spokojená pacientka
Onou pacientkou byla 36letá Sarah, která od dětství trpí těžkou a na léčbu rezistentní depresí. Zákrok jí přinesl výraznou úlevu a mohl by nabídnout naději mnoha lidem, potýkajícím se s podobnými potížemi. „Byla jsem v těžké depresi. Nedokázala jsem si představit, že bych mohla pokračovat, kdyby tohle bylo všechno, čeho bych byla schopná, kdybych se nikdy nemohla posunout dál. Nebyl to život, který by stálo za to žít.“ tvrdila na začátku studie.
Ačkoli představa, že si do lebky necháme implantovat malé zařízení, může znít pro někoho děsivě, hluboká mozková stimulace má za sebou úspěšné výsledky s jinými mozkovými poruchami, jako je Parkinsonova choroba a epilepsie. Deprese je však podstatně komplikovanější než obě tyto nemoci.
„Účinnost terapie ukázala, že jsme nejen identifikovali správný mozkový okruh a biomarker, ale byli jsme schopni jej zopakovat v jiné, pozdější fázi studie pomocí implantovaného zařízení,“ uvedla psychiatrička Katherine Scangos. „Tento úspěch je sám o sobě neuvěřitelným pokrokem v našich znalostech o fungování mozku.“
Její slova potvrzuje i Sarah: „V prvních měsících bylo zmírnění deprese tak náhlé, že jsem si nebyla jistá, jestli to vydrží,“ řekla. „Ale vydrželo to. A uvědomila jsem si, že přístroj skutečně rozšiřuje terapii a péči o sebe, kterou jsem se naučila.“ Vědci již do studie zařazují další pacienty, aby zjistili, zda se jim podaří najít personalizované markery deprese a poskytnout jim jejich vlastní specializovaný mozkový stimulátor“.