Země | Mimozemský život

Šance pro hledání cizího života: Mladá Země byla obyvatelnější, než jsme si mysleli

Velice nás zajímá, jestli jsme ve vesmíru sami. A také to, jak vlastně mohl vzniknout život. O takových věcech se ale těžko přemýšlí, když nevíte, jak to na mladé Zemi vypadalo. A právě tohle bylo letitou záhadou. Z nejstarších časů naší planety toho do dneška mnoho nezbylo, takže není vůbec snadné zjistit, jak tehdy Země vlastně byla.

Vědci NASA a Washingtonské univerzity tvrdí, že podle jejich výzkumu byla naše planeta krátce po svém vzniku mnohem přívětivějším světem, než jsme si doposud obvykle mysleli.

Joshua Krissansen-Totton a jeho kolegové aplikovali své výsledky na exoplanety podobné Zemi, jaké postupně objevujeme v okolním vesmíru, a dospěli k závěru, že je tím pádem i vyšší pravděpodobnost vzniku života jinde ve vesmíru. S tím také samozřejmě vzrostly naše šance, že takový život někdy najdeme.

Představy vědců o Zemi během prvních 500 milionů let její existence se dramaticky rozcházejí. Někteří ji považují za vulkanické peklo, pokryté běsnícími sopkami a jezery vyhřezlé lávy. Jiní zase vidí mladou Zemi jako šedý a zmrzlý svět, spící pod ledovým příkrovem.

Asi nejvíce problematické jsou odhady kyselosti oceánu a globální teploty tehdejší Země. Podle různých představ mohly být tehdejší oceány drsně zásadité, agresivně kyselé nebo cokoliv mezi tím. A teplotu, která panovala na mladé Zemi, odborníci odhadují zhruba mezi mínus 25 °C a plus 85 °C.

Podle Krissansena-Tottona a jeho týmu hraje v nastavení klimatu planety Země klíčovou roli globální cyklus uhlíku. Zahrnuje totiž procesy, jejichž průběh je závislý na teplotě. To vede k působení zpětných vazeb. Proto globální cyklus uhlíku funguje jako přírodní termostat planety.

Vzhledem k fungování tohoto termostatu badatelé odhadují, že v prvních 500 milionech letech historie Země na naší planetě panovalo překvapivě přívětivé klima. Teplota prý byla někde mezi 0 a 50 °C a mořská voda byla buď slabě zásaditá, neutrální nebo slabě kyselá (pH mezi 6,2 a 7,7).

Procesy přírodního termostatu Země prý nejsou nijak výjimečné. Lze si snadno představit, že fungují i na podobných planetách jinde ve vesmíru, které obíhají v obyvatelných zónách svých hvězd. Astrobiologům by to mělo nalít optimismus do žil.

Diskuze (5) Další článek: Za Facebook se bude platit: Už zkouší placený přístup do skupin

Témata článku: Vesmír, Země, Výzkum, Mimozemský život, Exoplanety, Sopka, Obyvatelná zóna, Teplota, Mladá země, Mořská voda, Astrobiolog, Washingtonská univerzita, Vysoká pravděpodobnost, Ledový příkrov, První milión, Podobná planeta, Klíčová role, Planeta, Zpětná vazba, Termostat, Vznik života, Hledání, Cizí život, Okolní vesmír, Uhlík