Saturnův měsíc Titan by mohlo prozkoumat speciální letadlo schopné fungovat i jako člun

Souhlasím, že s tlakem asi problém nebude. Zdroj energie by taky nemusel být problém. Docela dost tam fouká, takže po přistání by nějaká vrtulka mohla být docela dobrým zdrojem.

Možná. Použitelná by větrná turbína byla jen dokud by sonda byla nějak ukotvená k povrchu, což by zejména v kontextu dronu jako létajícího člunu nebylo úplně snadné. Ale technicky řešitelné to je.
Jenže jakákoliv technologie větrné turbíny je v kontextu vesmírných misí zcela nevyzkoušená a těžko říct, jestli by se do něčeho takového pustili zrovna u tak kritického systému na tak těžko dosažitelném cíli jako je Titan. Ale nechme se překvapit. Přistávání těžkého roveru na povrch Marsu z létajícího jeřábu se taky zdálo jako fantasmagorie a dnes už to bereme jako normálku.

I pri tlaku 1,6 atm uz se da vytvorit slusny levitujici balon.
Ale prave jak pisete o Venusi, tam takove navrhy na levitujici zarizeni jsou od chvile, kdy o tom vysokem tlaku vime.
A pokud jsme takovou vec nedokazali vyslat na Venusi, ktera je takrka za rohem, myslim, ze nema smysl bavit se o Titanu.

Na Venuši je těch problémů více, například korozivní atmosféra a vysoké teploty. Všechny návrhy na sondy ve formě balónů nebo vzducholodí vycházejí z předpokladu, že je půjde umístit do výšky, ve které bude tlak i teplota tak akorát a zároveň se v ní už nebudou vyskytovat korozivní složky. Kdyby se to povedlo, tak by to mohlo být zajímavé i pro mise s lidskou posádkou, protože pro výstup do prostoru by místo těžkých skafandrů stačilo jen něco na způsob lehkého protichemického obleku. Jenže zatím není potvrzeno, jestli by šlo dlouhodobě takhle sondu umístit. A navíc vědecký přínos takové mise by byl sporný, protože bez možnosti dosáhnou povrchu by nám přinesla jen o málo více informací než orbitální sonda. Oproti tomu na Titanu není problém přistát a zblízka zkoumat povrch. A i když je to vzhledem ke vzdálenosti velké sci-fi, na rozdíl od Venuše je i představitelná mise s lidskou posádkou a nějaká forma dlouhodobé základny.

"Oproti tomu na Titanu není problém přistát a zblízka zkoumat povrch."
Akorát je tam zima, tma, a je to pěkně daleko. A pokud vím, nikdy tam nikdo nepřistál, takže o povrchu Titanu toho zase tak moc nevíme; "není problém přistát" považuji za dost odvážné prohlášení .O problémech s chemií a proudy na Venuši vím. Ale přesto si myslím, že by to tam bylo daleko snažší. Je to mnohem blíže a je tam snažší cesta než na Titan. Už jenom pohyb v blízkosti Jupitera není legrace.Nějaké letadlo na Titan možná lidstvo vyšle, ale ne v přístích dvaceti letech.

V tom je ten vtip, na Titanu přistála téměř přesně na den před 18 lety ESA, byť samotnou cestu k Titanu obstarala NASA. Takže o povrchu Titanu toho víme docela dost a přistání už jsme si vyzkoušeli. Je tam zima, tma a je to daleko, ale to jsou problémy které se současnou technikou umíme řešit. Nebylo by to levné a taky pochybuji, že se taková mise v dohledné době zrealizuje, ale alespoň to je technicky možné. Na Venuši je snazší se dostat, ale tím tak výhody končí. Vyrobit sondu která by dlouhodobě (nebo i střednědobě) vydržela těch 500°C neumíme. Maximálně můžeme udělat krátkodobé sondy ve stylu Veněr. Což nic proti tomu, jen množství té vědy co se dá udělat z jedné mise není až tak moc.
Mimochodem balónové sondy poslal na Venuši Sovětský svaz už v roce 1985 a o několika podobných misích se diskutuje. Ani ty balónové sondy ve výšce 50 km nad povrchem ale nevydržely zvlášť dlouho.