Minulý týden proletěl relativně těsně kolem naší planety šedesátimetrový asteroid, aniž by si ho kdokoli všiml. Tedy, abychom byli zcela přesní, astronomové ho poprvé zpozorovali až dva dny poté – v sobotu 15. července. O události informuje magazín TechSpot.
Objekt, označený jako 2023 NT1, zaznamenali jako první astronomové z observatoře Atlas v Jihoafrické republice. Z dosavadních zjištění vyplývá, že se k Zemi přiblížil na vzdálenost až 97 tisíc kilometrů. To je zhruba čtvrtina vzdálenosti, ve které kolem naší planety obíhá Měsíc.
Nebyl vidět kvůli Slunci
Amatérský astronom Tony Dunn v příspěvku na sociální síti Twitter uvedl, že 13. července minul Zemi asteroid o průměru až šedesát metrů. Dle jeho informací by v případě nárazu do pevniny způsobil větší impaktní kráter než menší meteor, po kterém před 50 tisíci lety zůstal v Arizoně Barringerův kráter o průměru asi 1200 metrů.
Takto by to dopadlo, kdyby asteroid 2023 NT1 dopadl do centra Brna
Rychlý pohled na internetovou stránku Asteroid Launcher ukazuje, že pokud by 2023 NT1 dopadl v úhlu 45° do centra Brna, pak by vzhledem ke své velikosti a rychlosti 11,28 km/s vyvolal explozi odpovídající čtyřem megatunám trinitrotoluenu. Následná tlaková vlna by způsobila zřícení budov v okruhu bezmála šesti kilometrů.
Nutno podotknout, že o většině potenciálně nebezpečných vesmírných objektů obvykle víme dlouho předtím, než se dostanou do blízkosti naší planety. Například v červnu se k Zemi přiblížil na vzdálenost 1,96 milionů kilometrů asteroid 1994 XD, který má v průměru 370 až 830 metrů. Ten byl objeven skupinou Spacewatch na observatoři Kitt Peak v Arizoně již v roce 1994.
Důvod, proč jsme asteroid 2023 NT1 nezachytili včas, je relativně prostý: blížil se totiž ve směru od Slunce a skrýval se tak v jeho záři. Ze stejného důvodu si nikdo v roce 2013 nevšiml dvacetimetrového asteroidu, který vybuchl nad ruským městem Čeljabinsk, přičemž následná tlaková vlna zranila 1 500 lidí a poškodila řadu budov.
Asteroidy bude hlídat NEOMIR
Evropská kosmická agentura (ESA) odhaduje, že se v blízkosti Země může nacházet až milion asteroidů o velikosti 30 až 100 metrů. Podle vesmírné agentury je 98,9 % z nich dosud neobjeveno. To podle ní ukazuje naléhavou potřebu zlepšit schopnosti lidstva takové asteroidy odhalit.
Ve snaze předejít v budoucnu podobným situacím naplánovala Evropská kosmická agentura projekt s názvem NEOMIR. V jeho rámci bude mezi Zemí a Sluncem kolem prvního Lagrangeova bodu (L1) obíhat sonda s přístroji umožňujícími pozorování asteroidů, jenž se mohou přiblížit k Zemi ze směru od Slunce. Její start je bohužel naplánován až na rok 2030.
„Díky pozorování v infračervené části světelného spektra bude NEOMIR detekovat teplo vyzařované samotnými asteroidy, které nebude přehlušeno slunečním svitem. Toto vyzářené teplo je pohlcováno zemskou atmosférou, ale z vesmíru bude NEOMIR schopen vidět do větší vzdálenosti, než je tomu v současnosti při pozorování ze Země,“ uvádí ESA.
