Americká sonda InSight přistála na povrchu Marsu 26. listopadu 2018. Před loňskými Vánocemi byl na povrch vyložen první ze dvou klíčových vědeckých přístrojů – seismometr SEIS. Jeho měření jsou tak citlivá, že je může rušit i slabý poryv větru. Na začátku února proto SEIS dostal kryt a na palubě sondy je i menší meteorologická stanice.
Vědci se pochlubili, že zatím naměřili 322 otřesů planety. Většina z nich je poměrně slabá, ale dva byly relativně silné – magnitudo 3 až 4.
SEIS je na celém Marsu sám, ale francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES) ho postavilo tak, aby dokázal určit směr, ze kterého otřesy přišly. U silnějších otřesů, které obletí celou planetu, dokáží vědci lokalizovat také přibližnou vzdálenost epicentra.
Dva silné otřesy, které SEIS zachytil během solů (dnů na Marsu) 173 a 235 (v květnu a červenci) přišly z oblasti Cerberus Fossae, která se nachází asi 1 600 km východně od místa přistání.


Vlevo: pozice sondy InSight (oranžové kolečko) a Cerberus Fossae (žluté kolečko). Vpravo pak detailní pohled na oblast. Zdroj: NASA
Cerberus Fossae je rozsáhlá a poměrně mladá oblast, ve které najdeme velké trhliny v povrchu. Podle vědců se tam může hromadit napětí, které se pak uvolňuje při otřesech naměřených seismometrem SEIS.
Země, Měsíc, Mars
S trochou nadsázky to vypadá, že Mars o přítomnosti sondy ví a ukazuje nám, že není úplně mrtvým světem. Počet otřesů totiž od přistání postupně roste. Jedním z cílů přístroje je prostřednictvím marsotřesení prozkoumat vnitřní stavbu planety. K tomu budou potřeba ale spíše silnější otřesy.
Díky sondě InSight je Mars už teď třetím tělesem po Zemi a Měsíci, na kterém se podařilo zachytit seismickou činnost.
V případě Měsíce měřily otřesy zejména přístroje z programu Apollo. NASA si pro studium vnitřní stavby Měsíce vyrobila i několik umělých otřesů – nechala dopadnout poslední stupně rakety Saturn V na povrch Měsíce (konkrétně Apolla 13 až 17). V případě Marsu je to ale nemožné.
Podivné pulzy a trampoty pana krtka
Přístroje sondy InSight také zaznamenaly zvláštní magnetické pulzy, které se objevují v okolí sondy každou noc okolo půlnoci. Vědci si je zatím nedokáží vysvětlit.
Na palubě sondy je ještě jeden velký přístroj – HP3 má měřit tepelný tok planety. Do hloubky až pěti metrů ho má dostat speciální „příklepový“ krtek. Zatím se mu to nedaří. Nedávno se dokonce vynořil téměř celý ven (psali jsme v samostatném článku). V posledních dnech se mu zase daří dostávat se pod povrch.
Vítr a pohyb ruky
SEIS měří i vibrace samotné sondy, které způsobuje vítr nebo pohyb mechanické ruky sondy. Vědci pak tyto vibrace převedou na zvuk, což je do značné míry podobné principu lidského ucha. Oba jevy si můžete poslechnout na videu.
Zdroj: Nature, Twitterový profil přístroje