Seriál The Last of Us inspirovala skutečná houba, která napadá mravence. Lidský mozek ale také nemusí být imunní

  • Autoři seriálu The Last of Us představili divákům svět zdecimovaný houbovou pandemií
  • Jak reálná je taková hrozba?
  • Čím nám hrozí onemocnění vyvolaná houbami?

V minulosti decimovaly lidstvo pandemie vyvolané bakteriemi, ať už to byly morové rány, lepra nebo syfilis. Dnes se potýkáme s virovými pandemiemi, jako je ebola, dengue nebo covid. Patří budoucnost pandemiím vyvolaným patogenními houbami, jak to ukázal televizní seriál The Last of Us na točený na motivy stejnojmenné počítačové hry?

Autoři umístili děj seriálu do postapokalyptického světa, kde se lidská civilizace zhroutila v důsledku houbové infekce napadající mozek a měnící lidi v zombie s kanibalskými sklony.  

Autory seriálu inspirovala houba Ophiocordyceps unilateralis napadající mravence.  Pokud se mravenec nakazí jejími sporami, jsou jeho dny sečteny. Houba prorůstá mravenčím organismem a pomalu jej ovládne. Když už má mravenec na kahánku, zachytí se kusadly listu nějaké rostliny a zůstane tam viset.

Záhy po mravencově skonu, vyroste z jeho hlavy výhonek houby nesoucí spory, které se rozptýlí do okolí. Pokud na sporu narazí zdravý mravenec, může se parazitickou houbou nakazit. Koloběh životních cyklů houby a jejího hostitele tak může pokračovat.

Houba ovlivňuje chování mravence ve svůj prospěch. Je to dokonalý přírodní machiavelista. Mravenec se pod jejím vlivem chová jako oživlá mrtvola. I v seriózních vědeckých časopisech se můžeme občas setkat s termínem „mravenčí zombie“. Vystihuje dost přesně situaci. Mravenci napadaní houbou žijí vysoko v korunách stromů, kde je suchý vzduch. Po nákaze ale sestupují na zem do podstatně vlhčího prostředí.

Na strom už nedokážou vylézt, protože jim houba toxinem ochromila svaly. Vyšplhají jen do výšky asi čtvrt metru nad zemí a tam se zavěsí na spodní stranu listu. Ochablé svaly kusadel jim umožní, aby se zachytili, ale v žádném případě jim nedovolí se pustit.

Houba umí činnost mravenců dokonce i načasovat na poledne a nasměrovat je k listům otočeným na sever až severozápad. Tam vládnou dokonalé podmínky pro tvorbu houbových spor. Po smrti oběti rozjede houba produkci spor naplno.

K vytvoření dostatečného množství spor potřebuje houba nejen vhodné podmínky, ale také dobu několika týdnů. To je také důvod, proč mravence rovnou nezabije, ale promění ho v zombie a odvede jej pryč z mraveniště.

Kdyby mravenec skonal mezi svými druhy, vynesli by ho ostatní příslušníci kolonie ven do míst, kam ukládají odpad. Smetiště zakládají tam, kde se houbám nedaří. Ovládnutím oběti zabrání parazit svému vyhození na mravenčí skládku odpadu a zvýší si tak šance na přežití.

Mohla by nějaká jiná houba podobným způsobem proniknout do mozku lidí a manipulovat s jejich chováním? Podle expertů je pandemie vyvolaná houbou nepravděpodobná. Ale to neznamená, že bychom si na patogenní houby neměli dávat pozor.

Titulní foto: Andreas KayCC BY-NC-SA 2.0

Diskuze (22) Další článek: Tajuplná metropole středověké Afriky měla geniální systém na obranu proti suchu

Témata článku: Zdraví, Země, Příroda, Výzkum, Tělo, Mozek, Houby, Pandemie, Mravenci, Ale, Spora, Plíce, Imunitní systém, Lidský mozek, Onemocnění, The Last of Us, Lepra, Infekce