On si dneska málokdo uvědomuje, kolik skutečně dnešní počítače mají. Jenže pak se na tom půstí několikanásobně interpretovaná sr**** a výsledek je, že aplikace pro uživatele jede podobně pomalu, jako na 486.
Panu Čížku smekám před Vaší hlubokou znalostí a odborností symbolický klobouk 🙂 , článek velice zajímaví a čtivý. B-]
Hrozně se mi líbí, když nejdřív někdo napíše do titulku, že na Marsu jezdí stejný procesor jako byl v iMacu, aby natáhl čtenáře, následně ve článku uvede, že to je složitější a pak to v podstatě vyvrátí. A ještě víc se mi líbí, že se to opakuje pokaždé, když RAD750 někam do vesmíru letí. Sám jsem to udělal když mise startovala - http://vivapowerpc.eu/20200730-1400_G3_goes_to_... - jen jsem to nakonec nevyvracel, protože i v původní dokumentaci k RAD750 je jasně napsáno že to je "a fully licensed circuit-by-circuit translation of the PowerPC750" - ergo to není nějaká náhodná implementace stejné ISA, je to stejný procesor, vyrobený radiaci-odolnou technologií. 🙂
Opravdu jakýkoliv procesor něco pohání? Zpravidla pohání motor (palivový článek apod.), energii dodává baterie (a panely nebo reaktor apod.) a procesor řídí.
Klidně i pohánět může, když vezmeme v úvahu význam č.2 🙂 https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/...
Auto pohání pohonná jednotka - motor nebo pohonná hmota? Jedno bez druhého nemá jako pohon význam.
Blbost, procesor to také neřídí, nemá přece ručičky ...
Je to superskalární procesor. Tedy nejnovější architektura, která se běžně vyrábí a používá. Procesory s architekturou RISC jsou o generaci starší.Vše - jako většina myšlenek - je ze začátku 70. let.
Zřejmě je to o odolnosti vůči kosmickému záření a změnám teplot v hodně velkém rozsahu.
Pěkný čtivý článek.Nevím, jestli budete tušit, ale zkusím to. Píšete o identických Side-A a Side-B, které lze přepínat a potom o helikoptérce se Snapdragonem a výrazně vyšším výkonem za cenu možné nižší odolnosti. Stále to ale znamená, že předpokládají, že běžný spotřební čip za pár korun ty podmínky nejspíš vydrží. Proč ta vozítka rovnou nestaví třeba kolem toho Snapdragonu, který by poskytl mnohem víc výkonu za zlomek peněz, ale zároveň tam nenechají i záložní variantu RAD750? Primárně by to bylo výkonově úplně jinde a vzájemná nekompatibilita hlavní a záložní části by nemusela tolik vadit, mohlo by to fungovat v podstatě jako dvě naprosto oddělené jednotky, které mohou ovládat jeden stroj a ideálně budou mít sdílenou flash paměť pro nasbíraná data. V případě havárie hlavního Snapdragonu by rover přebootoval do záložního režimu. Je to moc velký risk, že se v průběhu na něčem zasekne a nenaběhne?
Myslím že to nedělají protože ten risk je příliš velký a na Mars se nelétá každý měsíc, takže si asi nikdo nevezme na triko použití levnějšího systému na úkor spolehlivosti - nehledě na to, že v ceně celého projektu už je ta cena za speciální procesor nevýznamná.Ale vůbec bych se nedivil, kdyby zkušenosti z použítí Snapdragonu v tom dronu převzalo třeba Space X
Helikoptéra Ingenuity má naplánovanou životnost 30 dní, jestli bude i poté funkční tak ji NASA stejně odepíše aby se s ní vozítko nezdržovalo. Navíc je to jen technologický demonstrátor takže nevadí když nepřežije ani těch 30 dnů. Naopak u vozítka Perseverance je plánovaná životnost několik let (Curiosity je na Marsu už přes 8 let).
Tak trebas resis nachylnost vuci slunecnimu vetru a dalsimu zareni, coz je na zemi z velke casti odstineno magnetickym polem. Ve vesmiru a na planete, ktera tak vyrazne magneticke pole nema, je velka pravdepodobnost, ze ti to obsahu pameti udela gulas atd.
Už jen programovat speciální software na 2 různé hw by bylo velmi obtížné.
Takže dvojí vývoj, ladění, testování, přičemž s jednou částí se předem počítá, že nemusí vydržet ani hodiny a její porucha může mít nepředívdatelné důsledky na chod celého zařízení, které nějaký reboot nedokáže vyřešit. NASA podle tebe nejspíš neví, co s prachama.
zrejme nechcu martanom ukazat technologiu SDG888 alebo A1, dobry tah. 😉
Je sympatické, že stále existují technologie, kde je primární určení funkčnost a spolehlivost. Ne jako běžná spotřební elektronika, kde je primární účel přenos reklamy, a to za cenu nepřiměřených energetických nároků.
Ty jsi asi neslyšel o průmyslové elektronice, že ano?
Od kdy je účelem elektroniky "přenos" reklamy? Co to je za divokou teorii?
Je to jako tvrzení, že pošťákova jediná povinnost je roznášet reklamu, byť ji skutečně roznášejí jako nevyžádanou poštu...
Občas je to trochu pohádka (například ty RTOS), ale přesto zajímavý náhled do tohoto málo známého prostředí.Díky za článek.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.