acrux
16. 4. 2021 • 21:51

On si dneska málokdo uvědomuje, kolik skutečně dnešní počítače mají.
Jenže pak se na tom půstí několikanásobně interpretovaná sr**** a výsledek je, že aplikace pro uživatele jede podobně pomalu, jako na 486.

David Navrátil (3ddei3n)
4. 3. 2021 • 19:56

Panu Čížku smekám před Vaší hlubokou znalostí a odborností symbolický klobouk 🙂 , článek velice zajímaví a čtivý. B-]

Matin Kukač (Logout128)
Matin Kukač (Logout128)
3. 3. 2021 • 13:14

Hrozně se mi líbí, když nejdřív někdo napíše do titulku, že na Marsu jezdí stejný procesor jako byl v iMacu, aby natáhl čtenáře, následně ve článku uvede, že to je složitější a pak to v podstatě vyvrátí. A ještě víc se mi líbí, že se to opakuje pokaždé, když RAD750 někam do vesmíru letí. Sám jsem to udělal když mise startovala - http://vivapowerpc.eu/20200730-1400_G3_goes_to_... - jen jsem to nakonec nevyvracel, protože i v původní dokumentaci k RAD750 je jasně napsáno že to je "a fully licensed circuit-by-circuit translation of the PowerPC750" - ergo to není nějaká náhodná implementace stejné ISA, je to stejný procesor, vyrobený radiaci-odolnou technologií. 🙂

Vladimír Huf
3. 3. 2021 • 9:09

Opravdu jakýkoliv procesor něco pohání?
Zpravidla pohání motor (palivový článek apod.), energii dodává baterie (a panely nebo reaktor apod.) a procesor řídí.

Arvo
Arvo
3. 3. 2021 • 3:58

Je to superskalární procesor. Tedy nejnovější architektura, která se běžně vyrábí a používá. Procesory s architekturou RISC jsou o generaci starší.
Vše - jako většina myšlenek - je ze začátku 70. let.

Pavel Matějka (Pety)
Pavel Matějka (Pety)
2. 3. 2021 • 21:52

Zřejmě je to o odolnosti vůči kosmickému záření a změnám teplot v hodně velkém rozsahu.

Michal Kohlík (Potkan007)
2. 3. 2021 • 21:17

Pěkný čtivý článek.
Nevím, jestli budete tušit, ale zkusím to. Píšete o identických Side-A a Side-B, které lze přepínat a potom o helikoptérce se Snapdragonem a výrazně vyšším výkonem za cenu možné nižší odolnosti. Stále to ale znamená, že předpokládají, že běžný spotřební čip za pár korun ty podmínky nejspíš vydrží. Proč ta vozítka rovnou nestaví třeba kolem toho Snapdragonu, který by poskytl mnohem víc výkonu za zlomek peněz, ale zároveň tam nenechají i záložní variantu RAD750? Primárně by to bylo výkonově úplně jinde a vzájemná nekompatibilita hlavní a záložní části by nemusela tolik vadit, mohlo by to fungovat v podstatě jako dvě naprosto oddělené jednotky, které mohou ovládat jeden stroj a ideálně budou mít sdílenou flash paměť pro nasbíraná data. V případě havárie hlavního Snapdragonu by rover přebootoval do záložního režimu. Je to moc velký risk, že se v průběhu na něčem zasekne a nenaběhne?

kolkyno
kolkyno
2. 3. 2021 • 21:09

zrejme nechcu martanom ukazat technologiu SDG888 alebo A1, dobry tah. 😉

Ditys
2. 3. 2021 • 19:57

Je sympatické, že stále existují technologie, kde je primární určení funkčnost a spolehlivost. Ne jako běžná spotřební elektronika, kde je primární účel přenos reklamy, a to za cenu nepřiměřených energetických nároků.

PS1X2
2. 3. 2021 • 19:32

Občas je to trochu pohádka (například ty RTOS), ale přesto zajímavý náhled do tohoto málo známého prostředí.
Díky za článek.

Určitě si přečtěte

Články odjinud