Výpočetní tomografie (Computed Tomography; CT) je nepostradatelným pomocníkem lékařů. Umožňuje rychle a přesně zobrazit vnitřní struktury těla, odhalit nádory, krvácení nebo třeba cévní příhody. Každý rok je v USA provedeno přibližně 93 milionů CT vyšetření u zhruba 61 milionů pacientů. Tato zobrazovací technika nachází uplatnění v urgentní medicíně i běžné diagnostice.
Za tuto diagnostickou sílu ale platíme daň v podobě expozice ionizujícímu záření. Dávky, které pacient při CT dostane, jsou mnohonásobně vyšší než u klasického rentgenu – například CT břicha odpovídá desítkám až stovkám běžných rentgenových snímků.
Způsobí až 103 000 případů rakoviny
Záření sice samo o sobě necítíme, ale na buněčné úrovni může poškodit DNA a tím zvýšit pravděpodobnost vzniku rakoviny. Toto riziko je sice z perspektivy jednotlivce malé, ale při milionových počtech vyšetření už začíná být relevantní i z pohledu veřejného zdraví.
Celkové předpokládané celoživotní nádorové onemocnění podle pohlaví a věku při expozici
Nejnovější modelová studie z Kalifornské univerzity v San Franciscu odhaduje, že CT vyšetření provedená v USA v roce 2023 by v budoucnu mohla způsobit až 103 000 případů rakoviny. To by znamenalo, že by se mohlo podílet až na 5 % všech nově diagnostikovaných nádorů ročně. Jedná se o třikrát pesimističtější čísla než dřívější odhady.
Nejvíce ohroženou skupinou jsou kojenci, u nichž je riziko až desetkrát vyšší než u průměrného pacienta. Nejčastěji se v souvislosti s CT objevují nádory plic, tlustého střeva, leukémie a nádory močového měchýře, u žen pak také rakovina prsu.
U dětí, které tvoří asi 4 % všech vyšetřených, dominuje riziko vzniku nádorů štítné žlázy, plic a prsu. Z hlediska konkrétních typů vyšetření představují největší zátěž CT břicha a pánve u dospělých (ty mají na svědomí až 40 % odhadovaných případů) a CT hlavy u dětí.
Zbytečná vyšetření zvyšují riziko
Autoři studie upozorňují, že řada CT vyšetření je prováděna zbytečně – například při banálních bolestech hlavy nebo nekomplikovaných infekcích dýchacích cest. Právě omezení zbytečných či málo přínosných vyšetření a důsledná optimalizace dávky by mohly významně snížit budoucí zátěž rakovinou způsobenou zářením. Klíčová je také osvěta pacientů i lékařů a správné rozhodování o tom, kdy je CT skutečně nezbytné.
Je fér dodat, že odhady studie jsou modelové – vycházejí z extrapolace rizik na základě dat o dávkách a známých biologických účincích záření, nikoli z přímého sledování pacientů po desítky let. Přesto se výsledky nové studie nápadně shodují se staršími výzkumy na toto téma.
Odborné společnosti, například American College of Radiology, proto upozorňují, že přínosy CT ve správně indikovaných případech výrazně převažují nad malým individuálním rizikem. Navíc díky technologickému pokroku a optimalizaci protokolů průměrné dávky v posledních letech spíše klesají.
CT je skvělý sluha, ale potenciálně špatný pán. Pokud jej používáme rozumně – tedy jen tam, kde opravdu přináší zásadní diagnostický přínos, a dbáme na minimalizaci dávky – je hrozba pro jednotlivce minimální. Na populační úrovni ale platí, že i malá rizika se při velkých počtech násobí, a proto má smysl dál tlačit na osvětu, standardizaci a optimalizaci.