JWST byl několik týdnů zavřený v kryogenní komoře.  Foto: NASA/Desiree Stover

JWST byl několik týdnů zavřený v kryogenní komoře. | Foto: NASA/Desiree Stover

Čištění zrcadla  Foto: NASA/Chris Gunn

Čištění zrcadla | Foto: NASA/Chris Gunn

Sluneční clona JWST je skutečně obrovská.  Foto:  Chris Gunn - NASA Goddard Space Flight Center , Public domain

Sluneční clona JWST je skutečně obrovská. | Foto: Chris Gunn - NASA Goddard Space Flight Center, Public domain

Hlavní zrcadlo JWST se skládá z 18 segmentů.  Foto:  NASA Goddard Space Flight Center from Greenbelt, MD, USA , Public domain

Hlavní zrcadlo JWST se skládá z 18 segmentů. | Foto: NASA Goddard Space Flight Center from Greenbelt, MD, USA, Public domain

Kosmický dalekohled Jamese Webba Foto:  NASA , Public domain

Kosmický dalekohled Jamese Webba | Foto: NASA, Public domain

JWST vynese do vesmíru raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.  Foto:  DLR German Aerospace Center ,  CC BY 2.0

JWST vynese do vesmíru raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. | Foto: DLR German Aerospace Center, CC BY 2.0

Hubblův kosmický dalekohled byl několikrát navštíven raketoplány. Servisní mise prodloužily jeho životnost. V případě JWST něco podobného nebude možné.  Foto: NASA

Hubblův kosmický dalekohled byl několikrát navštíven raketoplány. Servisní mise prodloužily jeho životnost. V případě JWST něco podobného nebude možné. | Foto: NASA

Velké astronomické observatoře dnes využívají tzv. adaptivní optiku, která minimalizuje vliv atmosféry na astronomická pozorování.  Foto: ESO

Velké astronomické observatoře dnes využívají tzv. adaptivní optiku, která minimalizuje vliv atmosféry na astronomická pozorování. | Foto: ESO

Adaptivní optika v akci na budoucím největším dalekohledu světa (ELT). Lasery se v atmosféře vytvoří umělou hvězdu. Na základě jejího pozorování se poté mírně deformují zrcadla dalekohledu a tím se minimalizuje vliv atmosféry. Foto:  ESO  / L. Calçada,  CC BY 4.0

Adaptivní optika v akci na budoucím největším dalekohledu světa (ELT). Lasery se v atmosféře vytvoří umělou hvězdu. Na základě jejího pozorování se poté mírně deformují zrcadla dalekohledu a tím se minimalizuje vliv atmosféry. | Foto: ESO / L. Calçada, CC BY 4.0

JWST bude studovat mimo jiné disky z prachu a plynu, ze kterých u mladých hvězd vnikají planety. Foto: NASA

JWST bude studovat mimo jiné disky z prachu a plynu, ze kterých u mladých hvězd vnikají planety. | Foto: NASA

JWST se zaměří také na výzkum atmosfér exoplanet.  Foto: NASA

JWST se zaměří také na výzkum atmosfér exoplanet. | Foto: NASA

Čištění zrcadla  Foto: NASA/Chris Gunn
Sluneční clona JWST je skutečně obrovská.  Foto:  Chris Gunn - NASA Goddard Space Flight Center , Public domain
Hlavní zrcadlo JWST se skládá z 18 segmentů.  Foto:  NASA Goddard Space Flight Center from Greenbelt, MD, USA , Public domain
Kosmický dalekohled Jamese Webba Foto:  NASA , Public domain
11
Fotogalerie

Skládačka za 200 miliard: podívejte se, jak se sestavoval kosmický dalekohled JWST

  • Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) odstartuje do vesmíru v roce 2019
  • Dalekohled má zrcadlo o ploše více než 5krát větší než Hubblův dalekohled
  • JWST bude pracovat v infračervené části spektra

Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) byl dokončen ke konci roku 2016. V současné době probíhá jeho testování a do vesmíru se vydá v polovině roku 2019. O vynesení mimořádně cenného nákladu se postará evropská raketa Ariane 5 ECA.

Co je JWST

Dalekohled Jamese Webba je označován jako nástupce Hubblova dalekohledu. S legendárním přístrojem, který za pár měsíců oslaví osmadvacetiny, má ale společnou jen jednu věc – jedná se o největší dalekohled ve své době, do něhož vědci vkládají velké naděje.

JWST nebude obíhat okolo Země, ale bude dopraven do tzv. libračního centra soustavy Země-Slunce L2, ve kterém se vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce. Librační centrum L2 se nachází 1,5 milionů km od Země.

Zatímco Hubblův dalekohled má jedno zrcadlo o průměru 2,4 metrů, hlavní zrcadlo JWST se skládá z 18 hexagonálních segmentů a jeho průměr je 6,5 metrů. Plocha zrcadla je 25 m2, což je 5,5krát více ve srovnání s Hubblovým dalekohledem.

Současná vlajková loď vesmírné astronomie pracuje ve viditelné části spektra a jen částečně zabíhá do blízkého infračerveného a ultrafialového oboru.

Podobný kosmický dalekohled už dnes není až tak potřeba, protože pozemské dalekohledy díky adaptivní optice dokáží minimalizovat vlivy atmosféry. JWST bude pracovat v dnes mnohem důležitějším infračerveném oboru.

Pro pozorování v infračervené části spektra jsou nutné velmi chladné podmínky. O pasivní chlazení se postará pětivrstvá sluneční clona z polyimidového filmu. Membrány clony jsou potaženy hliníkem na jedné a křemíkem na druhé straně. Ve složeném stavu má plachta rozměry 4,5 x 16,2 m, ale ve vesmíru se rozvine na 21,2 x 14,2 m.

Firma Northrop Grumman před Vánocemi uveřejnila časosběrné video, na kterém je zachycena montáž celého kolosu, jehož cena je asi 9 miliard dolarů (200 miliard korun).

Na dvouletou záruku zapomeňte, JWST nepůjde opravit

Na vrcholu rakety Ariane 5 bude JWST ve složeném stavu. Rozložení dalekohledu ve vesmíru bude velmi složitá operace. Nepůjde jen o vyklopení dvou, tří prvků, ale o velmi náročnou operaci skládající se z mnoha kroků, jak můžete vidět na videu níže.

Není proto divu, že se vše velmi pečlivě testuje. Nesmíme také zapomenout, že na rozdíl od Hubblova dalekohledu, JWST s ohledem na svou pozici nepůjde opravit.

Vědci se určitě nechtějí dočkat opakování scénáře z roku 1990. Po vypuštění Hubblova dalekohledu se tehdy zjistilo, že při testování optiky nebyla odvedena zrovna dobrá práce a teleskop trpí optickou vadou – sférickou aberací. O nápravu situace se postarala až servisní mise raketoplánu. Vesmírným opravářům vděčí Hubblův dalekohled i za svou dlouhou životnost.

Testování, testování a zase testování

JWST má za sebou vibrační a akustické testy. Start na vrcholu nosné rakety není žádná legrace a je potřeba vědět, zda přístroje dalekohledu tuhle divou jízdu přežijí bez úhony.

Při dalších testech byl dalekohled zavřen do obří vakuové lednice (kryogenní komory) a testovalo se, jak bude reagovat na změny teploty.

Už dnes má úkoly na první měsíce

Dalekohled Jamese Webba se mimo jiné zaměří na výzkum nejvzdálenějších a nejstarších hvězd a galaxií, které vznikaly krátce po velkém třesku. V hledáčku budou i mladé hvězdy obklopené diskem z prachu a plynu, z nichž vznikají planety. JWST se podívá také na exoplanety a jejich atmosféry.

NASA nedávno oznámila, že obdržela přes 100 návrhů na pozorování JWST v prvních měsících mise. Vybráno bylo 13 programů, které vyžadují celkem 460 hodin pozorování.

Zdroj: NASA, stsci.eu

Určitě si přečtěte

Články odjinud