Elektromobily nás zajímají. Jsou to inovativní kusy techniky plné zajímavých vychytávek a už samotný pohon stojí za naší pozornost. A tak jsme využili příležitosti vyzkoušet Škodu Enyaq, první sériovou škodovku vyvíjenou čistě jako elektromobil. Koukněte se na video výše, kde shrnujeme naše poznatky. Auto přitom zkoumáme spíše jako elektronické zařízení, posuzování designu, prostornosti, či jízdních vlastností necháváme kolegům z Auto.cz nebo AutoRevue.cz (zde porovnávali Enyaq s Volkwagenem ID.4).
Tiché a trochu jinak se brzdí
Pro většinu řidičů je elektromobil něco doposud nepoznaného, ale není čeho se obávat. Proces startu je víceméně totožný jako u běžného automobilu s automatickou převodovkou, samotné řízení se pochopitelně také ničím neliší. Potom ale elektromobil překvapí pružnou akcelerací elektromotoru, který táhne plynule a vytrvale, přitom absolutně tiše. Na to se zvyká velmi rychle.
V elektromobilu se neřadí, klasická převodovka tu není potřeba. Jen se přidává plyn a brzdí. Ovšem brzdění je tu trochu věda, protože se využívá rekuperace energie zpět do baterií a v případě Enyaqu lze „pádly“ pod volantem určovat, jak moc silná má rekuperace být. Když sjíždíte prudký kopec, silná rekuperace dokáže auto silně brzdit pouze motorem, přičemž se vyrábí poměrně dost energie. V mírném sjezdu však můžete rekuperaci utlumit a auto nechat „plachtit“ samospádem bez nutnosti držet nohu na plynu.
Interiéru vévodí 13" dotykový displej. Tím se ovládají všechny funkce škodováckého systému a navigace, k dispozici je i Android Auto a CarPlay
Enyaq má rekuperaci vyřešenou chytře, v automatickém módu totiž spolupracuje s mapovými podklady navigace a auto pak dokáže automaticky přiškrtit rekuperaci v místech, kde je potřeba přibrzdit. Typicky při vjezdu do obce nebo před prudkou zatáčkou. Pokud auto nepoškádlíte plynovým pedálem, pozvolna zpomalí na bezpečnou rychlost, aniž by se využilo brzd.
O pohon se v autě stará synchronní elektromotor s permanentními magnety, který disponuje maximálním výkonem 150 kW a točivým momentem 310 Nm. Pohání zadní kola a autu dodává solidní dynamiku, přestože váží přes dvě tuny. Za vyšší hmotností stojí pochopitelně baterie, která je však umístěna v podlaze a má tak alespoň dobrý vliv na těžiště.
Jak je to s bateriemi
Baterie v námi testovaném voze měla kapacitu 82 kWh, přičemž využitelná je 77 kWh. Rezerva je nutná pro zajištění dlouhé životnosti, tu má Škoda stanovenu minimálně na osm let. Poté bude baterie stále použitelná, ale kapacita už může být slabší. Škoda počítá s tím, že takto použitým bateriím dá nový život v domácích akumulátorových systémech, kde dál mohou sloužit několik let. V domácí bateriové „spižírně“ už totiž nevadí, jestli bude poměr nahromaděné energie vůči objemu a hmotnosti baterií o něco horší. Akumulátory přitom dál spolehlivě fungují i se sníženou kapacitou.
V autech se pak mohou baterie revitalizovat tím, že se vymění jejich nejslabší moduly. Každá 82 kWh baterie je složená ze 12 modulů po 24 lithium-iontových článcích. Když nějaký modul odejde, může být nahrazen novým a celková kapacita baterie se tím zvýší. Netřeba hned kupovat baterii novou.
Slibovaný dojezd na jedno nabití je až 537 kilometrů, s puštěnou klimatizací, rádiem a nohou nikterak lehkou je to spíše kolem 400 kilometrů. Dobíjet se pak dá na rychlodobíjecích stanicích, přičemž ty nejrychlejší dokážou nabíjet výkonem 125 kW a stejnosměrným proudem. To je baterie z nuly na 80% nabita za 40 minut. Takových nabíječek ještě moc není, tak spíše počítejte s dobíjením hodinu a půl na 50kW stanicích. Na rychlodobíječkách se udává čas dobíjení do 80% kapacity, protože v závěru musí dobíjecí výkon klesnout a dobíjení se zpomaluje – s ohledem na elektrochemické procesy v akumulátoru.
Ale doma si můžete auto v klidu dobít až do 100 %. Na domácí 3fázové zásuvce s příkonem 11 kW se auto nabije na plnou kapacitu za 7,5 hodiny, na obyčejné jednofázové zásuvce za cca 30 hodin.
Malý displej nad volantem a head-up displej v čelním skle (obraz na fotce působí malý, ale ve skutečnosti je velký dostatečně)
Nejde jen o elektrický pohon
Kromě pohonu jsou elektromobily zpravidla zajímavé i dalšími technologiemi a Enyaq není výjimkou. Má hlasové ovládání s asistentkou Laurou, řadu jízdních asistentů a také head-up displej s prvky rozšířené reality. Přímo na sklo se vám promítá nejen rychlost, ale třeba také navigační pokyny, přičemž šipky ukazující směr jízdy se jeví, jako by stály přímo v silnici a postupně se přibližují. Není to možná až tak fantaskní, jak to zní, protože je zorné pole trochu omezené a šipky nejsou na silnici pevně softwarově ukotveny, ale i tak to funguje docela dobře a není to funkce, kterou by měl člověk chuť po pár kilometrech vypnout. Naopak je docela návyková.
Na hlasovou asistentku Lauru jsme se podívali v tomto videu: