Příroda nám letos v září připravila extrémní ukázku své síly. Kromě škod způsobených rozsáhlými povodněmi, které zasáhly velkou část republiky, byl překonán i dlouholetý rekord v denním úhrnu srážek. Na meteorologické stanici Loučná nad Desnou, konkrétně na Švýcárně, bylo 14. září 2024 naměřeno neuvěřitelných 385,6 milimetrů srážek. To odpovídá téměř 386 litrům vody na metr čtvereční – to vše spadlo během jediného dne.
Předchozí rekord, který vydržel neuvěřitelných 127 let, byl zaznamenán 29. července 1897 na stanici Bedřichov, Nová Louka (780 m n. m.). Tehdy tam za den napršelo 345,1 milimetrů srážek. Letošní září tento rekord překonalo o zhruba 40 milimetrů. Jesenická stanice se tak stala svědkem historické události, kterou můžeme označit za bezprecedentní srážkový extrém v novodobé historii České republiky.
Tvrdý zásah Jeseníků
Meteorologická stanice Loučná nad Desnou, Švýcárna se nachází v Jeseníkách v nadmořské výšce 1306 metrů a od roku 2020 ji provozuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
Intenzivní deště měly katastrofální následky. Jeseníky a okolní regiony byly tvrdě zasaženy povodněmi a místní obyvatelé byli kvůli tomu několik dní bez pitné vody a plynu. Mnohé řeky se vylily z břehů a záplavy způsobily škody za desítky miliard korun. Povodně si bohužel vyžádaly i lidské životy – pět lidí zemřelo a další se pohřešují.
Přestože absolutní rekord zaznamenala Loučná nad Desnou, mimořádně vysoké hodnoty zaznamenaly i jiné části Jeseníků. V Adolfovicích spadlo za den 337 milimetrů, v Lázních Lipová 305 milimetrů a například v Heřmanovicích 283 milimetrů. Takové množství vody v kombinaci s horským terénem zvyšuje riziko povodní a sesuvů půdy, což vedlo k nutnosti evakuovat obyvatele z některých oblastí.
Bude se to opakovat častěji
Mimořádně silné srážky, které postihly Česko v září 2024, byly výsledkem kombinace několika meteorologických faktorů. Vysoký tlak vzduchu nad Skandinávií blokoval běžnou cirkulaci vzduchu a umožnil, aby se vlhké masy vzduchu z jižních oblastí nahromadily nad střední Evropou. Tento fenomén, známý jako blokující anticyklona, může vést k dlouhodobým a vydatným srážkám.
Mimo škod na lidských obydlích mají povodně i významný dopad na místní ekosystémy. Koryta řek jsou plná sedimentů, které mohou ovlivnit kvalitu vody a životní podmínky pro vodní živočichy. Také lesní půda, která nedokázala vstřebat tak velké množství vody, čelí zvýšenému riziku eroze a sesuvů. Příslušné orgány se v současnosti snaží provádět opatření, aby zmírnily další škody.
Čím dál častější extrémy počasí otevírají otázku, jakým způsobem se budeme muset adaptovat na klimatické změny. Podobné povodně a mimořádně silné srážky se s narůstající pravděpodobností stanou součástí naší budoucnosti. Pro města a obce to znamená nejen nutnost investovat do infrastruktury, ale i do dlouhodobých strategií, které dokážou zmírnit dopady povodní na obyvatele a krajinu.
Zdroj: chmi.cz.