Svědky zajímavé podívané se v minulých dnech stali lidé procházející kolem řeky Bladnoch v jihozápadním Skotsku. Po hladině se pohybovaly ledové kulaté desky, přezdívané „ledové palačinky“. Podobný jev byl v minulosti pozorován například v Baltském moři, v Kanadě nebo Antarktidě a vzniká, když se sejde několik specifických podnebních podmínek.
Samotný mechanismus vzniku ledových disků ale nijak speciální není. K jejich tvorbě dojde ve chvíli, kdy začne zamrzat vířící se voda, na které je pěna. Během postupného zamrzání ledový disk nabírá další a další pěnu, čímž se zvětšuje, až nakonec celý kotouč dokáže narůst velikosti až 30 centimetrů a tloušťky 10 centimetrů. Z místa svého vzniku odpluje ve chvíli, kdy jej vlastní odstředivá síla vyžene z dosahu víru.
„Ledové palačinky“ se na první pohled od klasických ledových ker odlišují zejména zvednutými okraji a lehce viditelnými kruhovými prstenci. Ty vznikají právě kvůli postupnému nabalování zmrzlé pěny a pohybu po tekoucí vodě, kdy disky často narážejí do dalších disků – obvykle se jich v jedné oblasti tvoří desítky. Výsledek je každopádně na pohled velmi atraktivní a skutečně působí jako kdyby někdo z pánve vyklopil do vody palačinku.
Pro Skotsko je podobný úkaz poměrně vzácný, podotkla na Twitteru Skotská iniciativa pro invazivní druhy (ISIS), jejíž pracovník Callum Sinclair na přítomnost disku na řece Bladnoch upozornil. Podle ní se tvoří zejména v Kanadě, Americe, v Antarktidě a v Baltském moři.
Právě v Antarktidě bývají pozorovány velké plochy „palačinkového ledu“ a dokonce se zvětšují, což je podle Melbournské univerzity způsobeno klimatickými změnami. „Tím, jak se větší plochy ledu uvolňují, vlny mohou pronikat hlouběji do ledové pokrývky. Díky působení vln se tento uvolněný plovoucí led může proměnit v ledové palačinky,“ vysvětluje univerzita.
Ta také potvrzuje, že k tvorbě disků jsou třeba velmi mrazivé teploty a vířící voda, která zabraňuje vzniku klasického plošného ledu. Výsledné kotouče mohou být v extrémních případech tak velké, že na nich lze jde i stát.
Zdroj: Melbournská univerzita, ISIS, Interesting Engineering