Na ISS dnes dopravuje zásoby čtveřice bezpilotních kosmických lodí. Na první pohled sice vypadají jako létající popelnice (a k tomu také nakonec slouží), ale když máte za sebou zakulacenou Zemi a vesmírnou temnotu, vypadá i popelnice nádherně. | Foto: NASA

Většina (kromě Progressu) přiletí k ISS a je zachycena staničním manipulátorem, jak to vidíme na obrázku lodi HTV. Po vyložení zásob jsou do lodi umístěny odpadky a loď je navedena do atmosféry, kde shoří. Na Zemi se vrací jen Dragon od SpaceX.  | Foto: NASA

První kosmikou loď, kterou si představíme, je japonská HTV (H-II Transfer Vehicle) nebo-li Kounotori.  | Foto: NASA

HTV vynáší na oběžnou dráhu japonská raketa H-IIB z Kosmického centra Tanegašima, které se nachází na stejnojmenném japonském ostrově. | Foto: Naritama (NARITA Masahiro), CC BY-SA 3.0

První start HTV proběhl 10. září 2009. Celkově zatím proběhlo sedm startů lodi HTV. | Foto: NASA

Japonsko hraje na ISS velmi důležitou roli. Na stanici má vlastní poměrně velkou laboratoř Kibo, která je na fotografii vidět vlevo. | Foto: NASA

HTV se skládá ze tří částí. V zadním modulu je motor, ve středním systémy řízení a rozvodu elektrické energie, v přední části, zahrnující většinu lodi, je nákladní úsek. Může se skládat ze dvou segmentů, buď hermetického a nehermetického, nebo ze dvou hermetických. | Foto: NASA

Pohled do vnitřku lodi HTV | Foto: NASA

Astronaut uvnitř HTV | Foto: NASA

HTV má na délku 9,8 metrů a průměr 4,4 metrů. Na ISS může dopravit náklad o hmotnosti až 6 tun.  | Foto: NASA

Detailní pohled na nehermetizovanou část lodě.  | Foto: NASA

Další kosmickou lodí je Cygnus od společnosti Orbital ATK, což je nyní Northrop Grumman. | Foto: NASA

První start proběhl 18. září 2013 a zatím se uskutečnilo 11 letů.  | Foto: NASA

Cygnus vynáší do vesmíru raketa Antares. | Foto: NASA

Snímek zachycuje explozi rakety Antares krátce po startu z Wallops Flight Facility 28. října 2014. Raketa vynášela k ISS kosmickou loď Cygnus se zásobami. Došlo k nehodě.  | Foto: NASA

Loď se skládá ze dvou válcových modulů. Větší nákladový modul vyrábí italská společnost Thales Alenia Space, má vnitřní hermetizovaný objem 18,9 m³ do kterého je možné umístit 2 tuny nákladu. Menší servisní modul vyrábí firma Orbital. Obsahuje především manévrovací motor, nádrže s palivem a pár solárních panelů. | Foto: NASA

Cygnus s aerodynamickým krytem během přípravy na start. Na kosmickou raketu je loď připevněna až na startovacím komplexu. | Foto: NASA

Cygnus zachycený mechanickým ramenem u ISS | Foto: NASA

Na tomto snímku je pěkně vidět i uzel, kterým se loď připojuje k ISS. | Foto: NASA

Všimněte si, že na této fotografii (i těch předešlých) má Cygnus obdélnikové solární panely. | Foto: NASA

Tady jsou už solární panely poněkud jiné. Ale to není ten hlavní rozdíl. Jedná se o prodlouženou verzi. Standardní Cygnus měl délku 5,1 a průměr 3,07 m. Prodloužená verze má délku 6,3 m a objev 27 metrů krychlových. | Foto: NASA

Prodloužená verze letěla k ISS poprvé v prosinci 2015. | Foto: NASA

Cygnus při příletu k ISS | Foto: NASA

Svou kosmickou loď s nákladem posílá také SpaceX Elona Muska. | Foto: NASA

Dragon se skládá ze svou částí. Hermetizovaní kabina má objem 10 metrů krychlových. V trunku se přepravuje nehermetizovaný materiál. Jsou na něm také solární panely. | Foto: NASA

V trunku se k ISS vydal třeba nafukovací modul BEAM. Na snímku už během přesunu k ISS.  | Foto: NASA

Dragon dopravuje k ISS raketa Falcon 9. | Foto: NASA

Také Dragon musí být zachycený mechanickým manipulátorem. | Foto: NASA

Dragon jako jediná automatická kosmická loď dokáže dopravit náklad také zpět na Zemi. Přistává v oceánu na padácích. | Foto: NASA

Dragon po vylovení z moře. | Foto: NASA

Celkem dokáže Dragon dopravit na stanici 6 tun nákladu. Zpět na Zemi se mohou vrátit 3 tuny. | Foto: NASA

Dragon má na délku 6,1 m, průměr je 3,1 m. | Foto: NASA

K prvnímu startu došlo 8. prosince 2010. K prvnímu zásobovacímu letu došlo v říjnu 2012. Zatím se uskutečnilo 16 zásobovacích letů. Jeden let byl neúspěšný kvůli explozi rakety během startu.  | Foto: NASA

Pěkný pohled na Dragon z okna na ISS. | Foto: NASA

Dragon nad noční Zemí.  | Foto: NASA

Kromě nákladního Dragonu připravila SpaceX také pilotovanou verzi Crew Dragon. První start má proběhnout v březnu. | Foto: NASA

Další nákladní kosmickou lodí byla evropská ATV. | Foto: NASA

ATV létala k ISS v letech 2008 až 2014. Celkem proběhlo pět letů. S dalšímu se už nepočítá. | Foto: NASA

ATV vynesla k ISS raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.  | Foto: NASA

ATV měla na délku 10,3 a průměr 4,5 metrů.  | Foto: NASA

Uvnitř ATV | Foto: NASA

Jednotlivé lodě ATV byly pojmenovány podle slavných evropských vědců a osobností – například Johannes Kepler, Albert Einstein, Jules Verne.  | Foto: NASA

ATV stejně jako ostatní zásobovací lodě (kromě Dragonu) skončila v hustých vrstvách atmosféry.  | Foto: NASA

Upravená verze ATV bude využita jako servisní sekce pro americkou kosmickou loď Orion. | Foto: NASA

Poslední kosmickou lodí je legendární ruský Progress. | Foto: NASA

Kosmickou loď Progress vynáší k ISS raketa Sojuz startující z Bajkonuru.  | Foto: NASA

Progress vychází z kosmické lodě Sojuz, která dopravuje na ISS astronauty.  | Foto: NASA

Progress dokáže na stanici dopravit kolem 2 tun materiálu a podobné množství pohonných hmot pro motory ISS. | Foto: NASA

Progress dopravoval zásoby už na sovětské stanice Saljut a později na stanici Mir. K prvnímu startu došlo v roce 1978. | Foto: NASA

Progress krátce před připojením k ISS. Na rozdíl od amerických zásobovacích lodí dokáže dokovat sám.  | Foto: NASA

Progress u ISS | Foto: NASA

Krásná fotografie lodi Progress a části ISS | Foto: NASA

Blíže k nám je vidět Sojuz, dál od nás pak Progress. | Foto: NASA