Cukr je jednou z nejdiskutovanějších složek lidské stravy. Zdravotníci často varují před nadměrným příjmem přidaného cukru, ale přemýšleli jste někdy nad tím, co se skutečně děje v našem těle, když si dopřejeme něco sladkého? Švédská studie sledovala téměř 70 tisíc lidí po dobu 22 let, aby zjistila, jak různé druhy cukru ovlivňují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Její závěry jsou v mnoha směrech opravdu překvapivé!
Ne všechny cukry jsou stejné. Studie rozlišovala mezi cukry v nápojích, jako jsou sladké limonády, a cukry obsaženými v dezertech nebo marmeládách. Výsledky ukázaly, že sladké nápoje jsou nejrizikovější, zatímco občasná konzumace sladkostí, jako jsou čokoláda nebo pečivo, může mít dokonce ochranný efekt – zejména pokud si je dopřáváme ve společnosti blízkých. Tato nečekaná zjištění naznačují, že roli hraje nejen množství, ale i forma a kontext konzumace cukru.
Sladké nápoje jsou velkým rizikem
Největším problémem jsou sladké nápoje, které byly spojeny se zvýšeným rizikem mrtvice, srdečního selhání a dalších kardiovaskulárních onemocnění. Lidé, kteří vypili více než osm skleniček (1,6 až 2,0 litrů) sladkých nápojů týdně, měli až o 31 % vyšší riziko výdutě břišní aorty a o 19 % vyšší riziko mrtvice než ti, kteří nápoje konzumovali minimálně. Rizika spojená se sladkými nápoji jsou částečně důsledkem jejich nižší sytivosti, což vede k přejídání, a následně k obezitě a inzulinové rezistenci.
Naopak mírná konzumace sladkostí, jako jsou koláče nebo čokoláda, byla spojena s nižším rizikem srdečních chorob. Autoři studie spekulují, že tento efekt může souviset s kulturním zázemím – například ve Švédsku je populární tradice „fika“, což je společné posezení u kávy a sladkého pečiva. Tato sociální interakce může mít pozitivní vliv na psychické i fyzické zdraví. Studie však neprokazuje přímou kauzalitu, ale spíše korelaci, možná ovlivněnou sociálními faktory.
Závažnost vlivu cukru také závisí na tělesné hmotnosti (BMI). U lidí s vyšším BMI (nad hodnotu 25) byl vyšší příjem cukru spojen s větším rizikem mrtvice a výdutí. Naopak u lidí s normální hmotností se větší množství cukru projevovalo spíše vyšším rizikem srdečního selhání.
I příliš málo cukru je špatně
Jedním z nejzajímavějších zjištění bylo, že velmi nízký příjem cukru (méně než 5 % denních kalorií) může být spojen s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. To naznačuje, že extrémní omezování cukru nemusí být vždy přínosné a že existuje určitá „zóna“ mezi 5 a 7,5 % denního kalorického příjmu, která je pro zdraví optimální.
Tato studie je významná svou dlouhodobostí a precizností. Účastníci vyplňovali podrobné dotazníky o své stravě, které byly analyzovány v kombinaci s národními zdravotními registry. Díky tomu bylo možné sledovat vztahy mezi různými zdroji cukru a specifickými chorobami, jako jsou infarkty, mrtvice nebo srdeční selhání.
Závěry jsou jasné: sladké nápoje bychom měli konzumovat co nejméně, zatímco občasný zákusek si můžeme bez výčitek dopřát – ideálně ve společnosti přátel. Studie také připomíná, že naše strava je komplexní a že jednostranné omezování jedné složky nemusí být vždy prospěšné. Jak říká hlavní autorka Suzanne Janzi: „Není to jen o tom, kolik cukru sníme, ale odkud pochází a v jakém kontextu ho konzumujeme.“
Výsledky vědeckého bádání
Závěrem musíme dodat, že tato studie má několik nedostatků, které je třeba zohlednit při interpretaci výsledků. Jedním z hlavních omezení je, že údaje o stravě účastníků byly získávány prostřednictvím dotazníků, což může vést k nepřesnostem způsobeným chybným odhadem nebo zapomínáním respondentů. Tento typ zkreslení může ovlivnit přesnost výsledků a jejich schopnost odrážet skutečné souvislosti mezi konzumací cukru a kardiovaskulárními onemocněními.
Dalším omezením je, že studie se zaměřila na švédskou populaci, která má specifické stravovací a kulturní zvyklosti. Výsledky proto nemusí být plně přenositelné na jiné populace s odlišnými kulturními a dietními návyky. Studie také nedokázala zcela vysvětlit, proč nízká konzumace cukru (méně než 5 % denních kalorií) byla spojena s vyšším rizikem některých onemocnění. Tyto nejasnosti ukazují na potřebu dalších výzkumů, které by zohlednily širší kontext stravování a zdraví.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 9. prosince v odborném časopise Frontiers in Public Health. Toto periodikum se zaměřuje na širokou škálu témat v oblasti veřejného zdraví, včetně epidemiologie, environmentálního zdraví, zdravotní politiky, stárnutí populace a podpory zdraví. Přísné recenzní řízení zajišťuje, že publikované články splňují vysoké vědecké a etické standardy.
Zdroje: frontiersin.org, studyfinds.org, news-medical.net.