Enceladus je velmi zajímavý ledový měsíc plynného obra Saturnu, který by mohl mít podpovrchový kapalný oceán. Podle nové studie by slapové síly vyvolané gravitační přitažlivostí Saturnu mohly udržovat hydrotermální aktivitu v nitru Enceladu celé miliardy let, pokud má Enceladus jádro s pórovitou strukturou. Výsledky výzkumu podporují teorie, podle nichž by Enceladus mohl být obyvatelný.
Ledový Enceladus má průměr zhruba 500 kilometrů. Pod ledovým příkrovem o průměrné tloušťce 20–25 kilometrů velmi pravděpodobně ukrývá globální slaný oceán. V polárních oblastech Enceladu, kde je led ztenčený na 1–5 kilometrů, tryskají skrz trhliny v ledu do vesmíru gejzíry vodní páry a kousků ledu.
Meziplanetární sonda Cassini zjistila, že tyto gejzíry obsahují soli a křemičitý prach. Z toho je možné usoudit, že gejzíry pravděpodobně vznikají z horké vody o teplotě minimálně 90 °C, která proudí skrze horniny v porézním nitru měsíce.
Abychom tato pozorování mohli vysvětlit, tak podle vědců potřebujeme významný zdroj tepla. Měl by být zhruba 100× výkonnější, než kolik může Enceladu poskytnout přirozený rozpad radioaktivních izotopů v jeho nitru. K vysvětlení nestačí ani běžné slapové síly, pokud k nim ještě nepřidáme nějaký další mechanismus pro generování tepla.
Gaël Choblet z francouzské Univerzity v Nantes a jeho kolegové se domnívají, že našli řešení. Podle jejich studie je nezbytné, aby Enceladus měl jádro se specifickou strukturou.
Podle nových simulací tvoří jádro měsíce ne zcela zpevněná porézní hornina, kterou může snadno proudit voda. Důsledkem toho je, že kapalná voda prosakuje hluboko do jádra Enceladu. Jak se dostává hlouběji a hlouběji, tak se ohřívá díky slapovému tření mezi kusy hornin.
Voda proudí v nitru Enceladu a když se ohřeje, zase stoupá směrem vzhůru. Cestou reaguje s horninami a nese nahoru i teplo. Tento proces zařídí, že se uvolňuje množství tepla do podpovrchového oceánu, které pak pohání ledové gejzíry.
Jedna taková oblast na dně oceánu Enceladu by mohla uvolňovat až 5 GW energie, což zhruba odpovídá celoročnímu využití geotermální energie na Islandu.
Zdroj: ESA, Foto: NASA
