Ikonické prstence planety Saturn, největší a nejhezčí planetární prstence Sluneční soustavy, ukazují, že osa rotace tohoto plynného obra je znatelně nakloněná, asi o 26,7 stupňů od kolmice k oběžné rovině dotyčné planety.
Odborníci se dlouho domnívali, že tento sklon úzce souvisí s gravitačním působením Saturnova vzdálenějšího souseda, planety Neptun. Problém je v tom, že Neptun je od Saturnu příliš vzdálený na to, aby na něj měl takový vliv.
Další záhadou, která týká přímo prstenců Saturnu, je jejich stáří. Vědci nedávno zjistili, že tyto mohutné prstence vznikly asi před 100 miliony let, když na Zemi řádili velcí dinosauři.
Není ale jasné, proč se objevily až v tak nedávné době, podle kosmického měřítka času. Samotný Saturn je přitom nepochybně mnohem starší, zhruba stejně, jako ostatní planety Sluneční soustavy.
Zaniklý měsíc
Tým amerického institutu MIT (Massachusetts Institute of Technology), který vedl Jack Wisdom, nedávno modeloval „chování“ Saturnu, Neptunu a dalších těles v okolí. Nakonec dospěli k řešení, které nabízí odpověď na obě zmíněné záhady, sklon rotační osy Saturnu a podezřele nízký věk jeho prstenců.
Podle Wisdoma a spol. mají oba tyto jevy společnou příčinu – dávný velký měsíc, který dramaticky zaniknul. Badatelé ho pokřtili „Chrysalis“, což v latině a rovněž v angličtině znamená „kukla“. Jak vysvětluje Wisdom, tento hypotetický měsíc zřejmě velmi dlouho „čekal“ na oběžné dráze, jako kukla nějakého motýla.
Obíhal kolem Saturnu miliardy let, společně s dalšími měsíci této planety, kterých v současnosti známe 83. Svým gravitačním působením zesiloval působení Neptunu a přispíval tím k udržení sklonu osy rotace Saturnu, jak ji dnes pozorujeme.
Asi před 160 miliony let ale se podle vědců oběžná dráha měsíce Chrysalis destabilizovala. Dostal se příliš blízko k plynnému obru a drtivá gravitace ho rozervala na kusy. Většina trosek měsíce Chrysalis spadla na Saturnu a ze zbytku postupně vznikly dnešní nádherné prstence. Jako když z kukly najedou vyleze elegantní motýl.