Slunce jako obří čočka pro pozorování cizích světů? Teoreticky je to možné

Názory k článku

dpcstb  |  22. 03. 2017 12:26  |  Microsoft Windows 7 Firefox 52.0

ak je vacsi teleskop riesenie a velky skok, preco nepostavia rovno nejaky 100 metrovy? alebo kilometrovy? staci prachy na vojny presmerovat na nasa.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
peter.mlich  |  22. 03. 2017 12:37  |  Microsoft Windows Vista Firefox 52.0

Pokud se da slunce pouzit jako cocka, pak se i planety daji pouzit jako cocky. Nebo mozna by se dali pouzit jako zrcadla, pripadne nejaka sonda na orbite se silnymi magnety. Zkratka by slo udelat optickou soustavu a ten dalekohled dat bliz. Zamerovanim pak na planetu a slunce by to mohlo automaticky mapovat vesmir.
Asi by bylo slozitejsi to porad presmerovavat na konkretni misto, ale i tak by to mohlo byt zajimave.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
dolph1888  |  22. 03. 2017 19:03  |  Microsoft Windows 10 Chrome 57.0.2987.110

Zajímavá myšlenka, 550 AU mise (~ 76,23 světelné hodiny)? Myslím však, že zde budou vážné $ důvody, proč se nic podobného za mého života nestane. Vždyť jen kdo zná, projekt na hledání gravitačních vln ve vesmíru (a tedy možnosti mnohem vyšší citlivosti) ví, jaké problémy jej provázejí. eLISA (názvy se mění), nejprve 3 satelity, pak 2, dnes se testují zmenšené odrazivé krychle (zlato / platina), pro laserový paprsek, minimální vzdálenost, samotný mechanismus, síla a napájení paprsku (miliony kilometrů) ani na papíře. Den finálního vypuštění - v nedohlednu, resp. +2034. Kdy asi vyšleme cokoliv za hranice sond, Pioneer, Voyager, tak aby přístroj by nadále funkční, nepotřeboval údržbu, byl spolehlivý, dokázal na místo nejen doletět, ale také zabrzdit (pro tak daleký let, je nutná poměrně vysoká rychlost, tím je ovšem nutné u cíle tuto energii zase odebrat). Ano, já bych o takové technologii věděl (NASA pokročilý iontový pohon či VASIMR je jedno), dokonce lze uvažovat i o peletách a fúzi, jenže tyto pohony (a přístroje pochopitelně také) musí živit proud a ten musí produkovat reaktor (při těchto vzdálenost 100%, ideálně více - redundance, v těch končinách se poškozený může odpojit, ale sotva opravit či dopravit "náhradní"). Mezinárodní smlouvy zakazují vynášení nukleárních zařízení, ta nejsou vůbec zkonstruována (v podstatě reaktor podobný těm na letadlových lodích, ponorkách, vhledem k dnešním nosičům menší - lehčí, výměna paliva by musela být automatická, přímo za letu (roky provozu), vyhořelý blok se zahodí kam? Do prostoru kam jinam. Nic takového není testováno, ani na Zemi, ani na oběžné dráze, takže tyto možnosti jsou technicky zatím mimo a dlouho budou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
RendyMCAir  |  17. 05. 2017 08:38  |  Microsoft Windows 7 Chrome 58.0.3029.110

Tak nevím, bud je to blbost a nebo to napadlo jen mě?
Proč musíme posílat dalekohled od slunce , když ve vesmíru jich je nespočetně.
Co postavit na orbitu ten dalekohled a zaměřit se na stejný nebo podobný slunce od nás vzdálené tak jak potřebujou.
Nebo to jsou jiná slunce?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor