Ach ten kilogram. To, že základní jednotkou hmotnosti je 1 kg = 1000 g, nikoli 1 g, je podle mě Achillova pata soustavy jednotek SI. Jak vidno, opět to někoho zmátlo, tentokrát autory článku:Hmotnost Slunce je 1,99 × 10^30 kg = 1990 × 10^30 g = 1990 Qg (quettagramů). Nikoli 1,99 quettagramu, jak uvádí nadpis článku.
K čemu nám to je? Vždyť si to neumíme ani představit.
K tomu, abychom si to představit uměli.A abychom nemuseli vše přepočítávat na Jupitery a Slunce.
Záleží na tom, co počítáme - pro velké násobky je přehlednější desítkový exponenciální zápis.V průměrném lidském těle je řádově 10^27 atomů a v pozorovatelném vesmíru pak 10^82 atomů ...https://www.livescience.com/how-many-atoms-in-univers... ...
Prakticky je to stejně k ničemu, kdo si to bude pamatovat? Vím, že existuje třeba yotta, ale jaká je to mocnina z hlavy nevím. Zápis přes mocniny desítky je jasný hned a jde to použít pro libovolně velká/malá čísla aniž by se pro ně musely hledat nové názvy... Nemluvě o tom, že bilion v Evropě znamená něco jiného než bilion v Americe.
Kdo to bude potřebovat používat si to zapamatuje. Je fakt, že běžnej smrtelník upotřebí rozmezí zhruba tak od piko po tera.Navíc, aspoň za sebe můžu říct, že existenci tera jsem začal brát do úvahy až když se začla zvětšovat kapacita disků - takže se dá celkem předpokládat že časem podobně adoptuju i to peta (které jsem si musel vygooglit).
No tera víte, protože to teď používáme běžně. Před 20 lety člověk v běžném životě narazil maximálně na giga. Jenže k těm vyšším násobkům se zase nějakou dobu nedostaneme, takže to lidi znát nebudou, pokud si to nenajdou. V tom je jednodušší ten exponenciální zápis.
No, vždyť přesně tohle píšu 🙂
Bi je 2. Krát šest a víme, že bilion má 12 nul. Podobně třeba kvintilion má 5*6=30 nul. A kvintiliarda má ještě o 3 víc.
Bilion má 12 nul v Evropě, ale 9 v USA. Už kvůli tomu je lepší používat číselný zápis místo slovního.A pořád je tu problém, že člověk musí něco násobit, aby dostal číslo v exponenciálním tvaru, které se dá nějak představit, tak proč to neříkat rovnou. Což se podle mě stejně dělá.
Podle Ameriky se řídit nemůžete tam neumí pořádně měřit ani vzdálenost, ani objem, ani hmotnost.
To je pravda, ale technologicky je na tom pořád lépe, než Evropa... 🙂
Byli šikovní. PO válce vykradli německé know how. Amnestovali ty správné zločince a poskytli jim prostředky. Vykrádají inteligenci z celého světa.
Tohle mi vadí taky, osobně bych vynechal tisíc a nahradil milionem a pak použil anglickou logiku.
Tou anglickou logikou myslíte, že jedna stopa má 12 palců a tři stopy jsou yard?A pak je míle, což je 1760 yardů.A za trest za domácí úkol budou žáci přepočítávat pinty na krychlové palce.
Ne, to je americká logika:)Myslím, že vynechávají “-ardy” a mají jen “-liony”.1000^1 - milion - kilo1000^2 - bilion - mega1000^3 - trilion - giga1000^4 - kvadrilion - tera
Může to prosím někdo přepočítat na Fábie, fotbalová hřiště, nebo plavecké bazény?? 😀
Jednotka gigafotbalovéhřiště je super. Akorát si vždycky musím vygůglit, jak je velké jedno hřiště, abych získal nějakou představu.
Přibližně tisícina kilohřiště.
No to jste mi moc nepomohl, když nevím, kolik má na metry jedno hřiště. Navíc to není přibližně tisícina kilohřiště, ale přesně tisícina kilohřiště.
Jak se to vezme, byte taky nebyl vždycky tisícina kilobyte. Pro někoho bylo kilo 1000, pro někoho 1024. Pak se zavedly ještě kibi, ale to jsem dodnes neviděl nějak moc používat.Když už jsme u těch hřišť, tak nějaké standarizované rozměry nejspíš nejsou, jenom rozmezí...https://www.legea-eshop.cz/blog/rozmery-fotbaloveho-...
Jsem zvedavej, kdy se to bude pouzivat, protoze mi prijde skoda, ze casto se SI soustava totalne znasilnuje, napr.:1 milion km, proc se nepouziva 1 Gm?1000 tun, za muze bejt krasne 1 Mg, coz jsem taky nikdy nevidel…
Protože paradoxně je to méně přehledné - většina čtenářů by nechápala co je 1 Gm a stejně by si to musela googlit. Za to 1 milion km je zcela pro všechny jasný.
A základní jednotkou hmotnosti je 1 kg.
To je pravda, ale moc logicky to nezní (aby základní jednotka už obsahovala předponu pro násobek). A nejlepší je, že se nejdřív změřila rychlost světla na základě nějakého prototypu metru a pak se zpětně metr nadefinoval podle rychlosti světla ve vakuu.
To jsou ty relikty minulosti. Řešením by bylo jedině celou soustavu SI nahradit něčím novým. Jenže upřímně, ještě se nepovedlo zcela na SI (respektive obecně kompatibilní metrický systém) převést ani státy které tu soustavu oficiálně přijaly, třeba Velká Británie. O USA, kde k nějakému širšímu přijetí metrického systému dojde tak nejdříve na konci století, ani nemluvě. Osobně navíc nevidím ani tak problém v nelogičnosti pojmenování kilogramu nebo arbitrárnosti definic jednotek, jako spíš v nedekadickém základu jednotek času a úhlů. Teoreticky nic nebrání nahradit minuty hektosekundami a hodiny kilosekundami s tím, že prostě den nebude mít 24 hodin ale 86,4 kilosekund, ale prosadit to je myslím si zcela nemožné.
Jenže třeba těch 24 hodin za den nebo 60 minut v hodině má praktický smysl, ta čísla mají hodně dělitelů. Třeba 24 rozdělíte po 2, 3, 4, 8, 12. Zatímco 10 je jenom 5*2. Takže můžete mít směny třeba po 3,4,8,12,24 hodinách. Pokud by den měl 10 hodin, tak by pětihodinová ještě šla, ale ve třísměnném provozu by člověk musel začínat třeba ve 3,3 hodin a končit v 6,6.
To je určitě pravda, ale nemusí to být nepřekonatelný problém. Tak jako při placení kartou už je zcela irelevantní, jestli zboží je za kulatou sumu co se dobře počítá nebo za škaredé chlupaté číslo, tak pri pružné pracovní době je skutečný čas příchodu a odchodu taky irelevantní. Problém je samozřejmě co s lidmi kteří z praktických důvodů mít pružnou pracovní dobu nemůžou
Jo, ale dneska taky máme desetinná čísla, to dřív nebylo. Maximálně se pracovalo se zlomky, což není tak jednoduché. Už nad 1/2+1/3 se musí přemýšlet víc než 30 min + 20 min.
Změna definice metru je logická. SI přecházelo postupně do roku 2019 z etalonů na přírodní definici.Hlavní důvod je ten, že vlastnosti etalonů se v čase mění. U metru to asi není tak patrné, ale u kilogramu to byl problém, protože pravidelným čištěním přicházel o hmotnost.Další výhoda přírodní definice je zrušení nutnosti porovnávání s etalonem při konstrukci jednotky.
1000 tun je 1 Gg. Nebo 1 Mkg, když je kilogram základní jednotkou, tahle nesrovnalost mi docela vadí. Chtělo by to důkladnější revizi.
1000 tun je 1 kt. Za mě srozumitelné 🙂
A přitom správně je tuna kkg. A gram je mkg. Jednoduché.
Jo jenž kilotuna je většinou jednotka energie a ne hmotnosti:)
To je nesmysl, kilotuna je a vždy byla jednotkou hmotnosti. energie se udává v Joulech. I když podle Einsteina hmotnost je totéž, co energie, v praxi se to rozlišuje, protože anihilaci ještě nemáme úplně zmáknutou.
Kilotuna je jednotkou hmotnosti, v souvislosti s energií se používá tak u jaderných bomb a podobně jako ekvivalent množství TNT. Že má něco "sílu 100kilotun" pak znamená, že stejné exploze by se dosáhlo použitím 100 000t (100 milionů kilogramů) TNT.
1000 tun je milion kg a tedy miliarda g nemůže to tedy být 1 Mg, kdyz to je 1 Tg.
Miliarda je G, Bilion je T.
Jo, tenhle nesoulad mi taky vnitřně dost vadí (a to nejsem autista) 😀
No zatím co 1000tun si člověk ještě tak nějak dokáže představit že to bude opravdu hodně těžké (může si tam představovat nějaké přirovnání (oblíbené TV přirovnání kolik to je slonů afrických), třeba kolik to je tanků, nebo vozidel, nebo třeba přepravních kontejnerů, nebo množství vody). Tak představit si kolik je 1Mg je o dost komplikovanější. A není krásnější důkaz, než to, že jste se sekl hned o tři řády aniž by jste si to uvědomil. 😁 (nic osobního, chyby děláme všichni, ale jen to ilustruje, jak se to pak ztrácí).Btw, nosnost výtahů nebo jeřábů se také uvádí třeba 30t (to je číslo spíš pro ten jeřáb než výtah hehe), přesto, že by se klidně mohla uvádět v N tak jak se to uvádí třeba u tahu motorů letadel a asi by to dávalo víc smyslu, ale když vám pak bude jeřáb zvedat převrácený náklaďák, kdo mu řekne kolik tam má naloženo Newtonů 😀 .A taková kilotuna je podle mě teprve znásilnění 😀
Kolik váží naše galaxie? Myslím, že tu je dost prostoru pro další předpony. Škoda, že není zaveden nějaký logický systém, který by čísla konvertoval na mocniny, pak by nebyl problém ho libovolně rozšířit.
A co třeba zápis 4e-89? Nebo e1,701e89?
Názor byl 1× upraven, naposled 23. 11. 2022 09:05
Zápis je to fajn, ale předpony to neřeší.
Chtěl jste logický systém, který čísla konvertuje na mocniny. Nevím isce, jak se převádí číslo na mocninu, ale přišlo mi to jako přesně to, co byste mohl chtít.
Aha, to jsem se upsal, myslel jsem předpony. Něco jako v chemii, ale pro mocniny.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.