V polovině května tohoto roku byla z území Česka pozorovatelná jedna z nejsilnějších polárních září za posledních několik desítek let. Byla způsobená mimořádně silnou geomagnetickou bouří na Slunci, která směrem k Zemi vyslala několik explozí plazmatu a magnetických polí. Kromě nesporně úchvatných pohledů však může zvýšená sluneční aktivita způsobovat vážné problémy.
Profesor vesmírné fyziky Jim Wild z Lancaster University ve článku na webu The Conversation vysvětluje, jak mohou geomagnetické bouře, které způsobují polární záře, způsobovat chaos v infrastruktuře. „Tyto bouře, vyvolané dopadem vysokoenergetických částic ze Slunce do naší atmosféry, mohou vyřadit z provozu elektrické sítě a satelity.“ upozorňuje.
Co se odehrálo letos v květnu?
Kolem 8. května explodovala aktivní oblast Slunce a vrhla na Zemi miliardtunový oblak zmagnetizovaného a elektricky nabitého materiálu, označovaný jako výron koronální hmoty neboli CME. Šlo o první z několika po sobě jdoucích CME, které se později spojily v jedinou mohutnou strukturu.
Tato struktura následně narazila do magnetosféry naší planety, což je oblast vesmíru v blízkosti Země, kde dominuje zemské magnetické pole. Kromě vyvolání polárních září mohla způsobit silné magnetické výkyvy na zemském povrchu. V důsledku slunečních bouří mohou elektrickými sítěmi, potrubím a železničními tratěmi protékat elektrické proudy, které dokážou narušit jejich provoz.
Subatomární částice z koronálního výronu hmoty mohou poškodit solární panely a elektroniku satelitů. V sobotu 11. května Elon Musk na sociální síti X uvedl, že satelity Starlink jeho společnosti SpaceX jsou kvůli bouři „pod velkým tlakem, ale zatím se drží“.
Dopady na komunikaci a GPS
K poruchám v ionosféře přispěla řada erupcí na Slunci, které zalévaly Sluncem osvětlenou plochu Země zářením s vysokou energií. To může způsobit výpadky rádiového vysílání a může dojít k rušení vysokofrekvenční rádiové komunikace, kterou potřebují například letadla na zaoceánských letech. Existují náznaky, že bouře způsobila určité poruchy na transatlantických letech, ale informace se zatím stále vyhodnocují.
Koordinátor služeb Centra pro předpověď kosmického počasí při Národním úřadu pro oceán a atmosféru Shawn Dahl řekl americké rozhlasové stanici National Public Radio, že provozovatelé rozvodných sítí byli zaneprázdněni „prací na udržení řádného, regulovaného toku proudu“.
Dodal také, že některé satelitní poziční systémy měly potíže s určováním polohy a poskytovaly nesprávné údaje. Tyto problémy zřejmě způsobily narušení navigačních systémů v autonomních zemědělských strojích, které používají GPS k určování své pozice na poli.
Některé zprávy mohou znít trochu jako z hollywoodského katastrofického filmu. Přestože problémy s GPS způsobily významné potíže v zemědělství, nezdá se, že by dopady zasáhly celou Zemi. Naopak pro mnohé nebo většinu lidí život pokračoval bez ohledu na probíhající sluneční aktivitu.
Důležité je mít informace
„Určitě pomohla informovanost a připravenost.“ konstatuje Wild. „To, co jsme právě zažili, byla bezpochyby neobvykle silná událost kosmického počasí. Je ještě brzy a vědci budou bouři z května 2024 analyzovat několik let. Nicméně první náznaky naznačují, že geomagnetická bouře z minulého víkendu byla nejsilnější od "halloweenské bouře" z října 2003.“
V tuto chvíli to nevypadá, že by došlo k nějakým katastrofickým výpadkům, ale provozovatelé infrastruktury budou zjišťovat, zda a jak byly jejich systémy zasaženy. Určitě v tom hraje roli i skutečnost, že provozovatelé infrastruktury přijali včas opatření k zabezpečení svých zařízení.
Letošní CME nebyla ani zdaleka největší. V září 1859 byla zaznamenána „Carringtonova událost“ – nejsilnější známá událost vesmírného počasí. Způsobila obrovskou geomagnetickou bouři, která vyvolala polární záři a silné proudy v telegrafních vedeních. Carringtonova událost přitom byla dvakrát až třikrát silnější než bouře, kterou jsme právě zažili v květnu 2024.
I když se současné technologie dokážou vypořádat s menšími událostmi vesmírného počasí, jen málo moderních technologií a infrastruktury bylo testováno na podobně silnou geomagnetickou bouři jako byla ta Carringtonova. Vědci se proto snaží lépe porozumět kosmickému počasí, aby dokázali předpovídat a minimalizovat dopady silných bouří.