Sluneční erupce zasahují Zemi jako kýchance

  • Naše Slunce je poměrně klidná hvězda, ale i ono má své dny
  • Když řádí, může docházet k výpadkům proudu a dalším problémům
  • Vědci zkoumají, jaké riziko výrony koronální hmoty představují pro Zemi

Naše Slunce je poměrně klidná hvězda, ale i ono má svoje dny. Občas odpálí pořádnou sluneční erupci, a podle toho, co víme z historických záznamů, dovede rozpoutat zničující sluneční bouři. Když Slunce řádí, tak dochází k výpadkům proudu, poškození satelitů i pozemní elektroniky a sluneční erupce ohrožují například i pasažéry letících letadel.

Když dojde ke sluneční erupci, tak se do okolního prostoru může odpálit takzvaný výron koronální hmoty (CME z anglického coronal mass ejection). Jde o uvolnění velkého množství hmoty ze sluneční korony, oblaku extrémně žhavých plynů, který obaluje Slunce.

Tato hmota je v podobě plazmatu a tvoří ji především protony a elektrony. Jak ale vlastně vypadá takový výron koronální hmoty a jak poznáme, zda a jak silně zasáhne Zemi?

Výrony koronální hmoty letí od Slunce k Zemi tak jeden až tři dny. Naše planeta má naštěstí magnetické pole, které funguje jako obstojný štít proti slunečnímu větru a zachytí i většinu částic výronu koronální hmoty.

Pokud ale Země dostane přímý zásah intenzivním výronem, a z minulosti víme, že se to vzácně stává, tak jsou následky katastrofální. V dnešní elektrizované době můžeme očekávat závažné škody, které postihnou ohromné množství lidí.

Povahu výronů koronální hmoty nedávno prostudovali odborníci z Univerzity v Readingu. Přišli na to, že to moc nejsou jednolité bubliny plazmatu, jak jsme si je doteď víceméně představovali. Mnohem více připomínají oblaka, která plynou v toku slunečního větru.

Možná to zní poeticky, ale pro nás to představuje problém. Znamená to totiž, že jejich pohyby bude mnohem těžší předvídat a mnohem hůře se nám bude odvozovat riziko, které ten který výron koronální hmoty znamená pro Zemi.

Podle vedoucího výzkumu Mathewa Owense jsme až doposud počítali s výrony koronální hmoty jako s kompaktními objekty, které letí vesmírem jako nebezpečné bubliny.

Teď se ukázalo, že připomínají spíše prachovou bouři anebo třeba kýchanec někoho, kdo si zapomněl dát ruku před ústa. S tím rozdílem, že sluneční kýchanec nešíří infekci nýbrž plazma.

Vědci se teď budou snažit detailně prozkoumat pohyby výronů koronální hmoty ve slunečním větru, abychom mohli lépe odhadovat jejich pohyby a rizika pro Zemi.

Zdroj: University of Reading, Foto: NASA Goddard Space Flight Center, CC BY 2.0

Diskuze (3) Další článek: Senzace se nekoná. Vědec popřel, že NASA v dohledné době oznámí existenci života mimo Zemi

Témata článku: Vesmír, Bezpečnost, Výzkum, Země, Slunce, Goddard Space Flight Center, Coro, Sluneční erupce, Proton, Velký asteroid, Záblesk světla, Elektron, Reading, Flight, Asteroid, Oblaka, Trpaslík, Čočka, Přímý zásah, Cizí svět, Obrovské množství, Okolní prostor, Magnetické pole, Hmota, Goddard

Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test 18 bezdrátových sluchátek

Vše o přechodu na DVB-T2

Procesory AMD opět porážejí Intel

7 NVMe M.2 SSD v přímém souboji