Sluneční erupce zasahují Zemi jako kýchance

  • Naše Slunce je poměrně klidná hvězda, ale i ono má své dny
  • Když řádí, může docházet k výpadkům proudu a dalším problémům
  • Vědci zkoumají, jaké riziko výrony koronální hmoty představují pro Zemi

Naše Slunce je poměrně klidná hvězda, ale i ono má svoje dny. Občas odpálí pořádnou sluneční erupci, a podle toho, co víme z historických záznamů, dovede rozpoutat zničující sluneční bouři. Když Slunce řádí, tak dochází k výpadkům proudu, poškození satelitů i pozemní elektroniky a sluneční erupce ohrožují například i pasažéry letících letadel.

Když dojde ke sluneční erupci, tak se do okolního prostoru může odpálit takzvaný výron koronální hmoty (CME z anglického coronal mass ejection). Jde o uvolnění velkého množství hmoty ze sluneční korony, oblaku extrémně žhavých plynů, který obaluje Slunce.

Tato hmota je v podobě plazmatu a tvoří ji především protony a elektrony. Jak ale vlastně vypadá takový výron koronální hmoty a jak poznáme, zda a jak silně zasáhne Zemi?

Výrony koronální hmoty letí od Slunce k Zemi tak jeden až tři dny. Naše planeta má naštěstí magnetické pole, které funguje jako obstojný štít proti slunečnímu větru a zachytí i většinu částic výronu koronální hmoty.

Pokud ale Země dostane přímý zásah intenzivním výronem, a z minulosti víme, že se to vzácně stává, tak jsou následky katastrofální. V dnešní elektrizované době můžeme očekávat závažné škody, které postihnou ohromné množství lidí.

Povahu výronů koronální hmoty nedávno prostudovali odborníci z Univerzity v Readingu. Přišli na to, že to moc nejsou jednolité bubliny plazmatu, jak jsme si je doteď víceméně představovali. Mnohem více připomínají oblaka, která plynou v toku slunečního větru.

Možná to zní poeticky, ale pro nás to představuje problém. Znamená to totiž, že jejich pohyby bude mnohem těžší předvídat a mnohem hůře se nám bude odvozovat riziko, které ten který výron koronální hmoty znamená pro Zemi.

Podle vedoucího výzkumu Mathewa Owense jsme až doposud počítali s výrony koronální hmoty jako s kompaktními objekty, které letí vesmírem jako nebezpečné bubliny.

Teď se ukázalo, že připomínají spíše prachovou bouři anebo třeba kýchanec někoho, kdo si zapomněl dát ruku před ústa. S tím rozdílem, že sluneční kýchanec nešíří infekci nýbrž plazma.

Vědci se teď budou snažit detailně prozkoumat pohyby výronů koronální hmoty ve slunečním větru, abychom mohli lépe odhadovat jejich pohyby a rizika pro Zemi.

Zdroj: University of Reading, Foto: NASA Goddard Space Flight Center, CC BY 2.0

Témata článku: Vesmír, Bezpečnost, Výzkum, Slunce, Země, Asteroid, Elektron, Flight, Plazma, Proton, Reading, Sluneční světlo, Trpaslík, Obrovské množství, Velký asteroid, Goddard, Okolní vesmír, Erupce, Magnetické pole, Sluneční erupce, Ohromné množství, Záblesk, Čočka, Hmota, Pozorování

3 komentářů

Nejnovější komentáře

  • davefull1 28. 6. 2017 16:57:18
    Opravdu? Jako kýchance? Nešlo by to trochu jinak?
  • Dušan Novák 28. 6. 2017 14:23:21
    Až takový megakýchanec zasáhne zemi, tak jsem bez práce :-D