Vlašské ořechy se v posledních letech staly hvězdou jídelníčků, ale i mezi vědci zabývajícími se zdravím mozku. Údajně pozitivní vliv na mozek má kořeny už ve starověku – vždyť tvar jádra ořechu nápadně připomíná právě tento orgán. Ale teprve moderní věda začíná odhalovat, co je na tom pravdy. Ořechy totiž obsahují unikátní kombinaci látek, které skutečně mohou podporovat kognitivní funkce, tedy paměť, pozornost i rychlost myšlení.
Síla vlašských ořechů spočívá v jejich nutričním profilu. Najdeme v nich rostlinné bílkoviny, vlákninu, vitaminy skupiny B, hořčík, ale především kyselinu alfa-linolenovou, což je rostlinná omega-3 mastná kyselina. Dále jsou bohaté na polyfenoly, tedy silné antioxidanty, které bojují proti oxidačnímu stresu, a vitamin E, jenž chrání mozkové buňky před poškozením. Zajímavé je, že některé z těchto látek působí synergicky – například tuky v ořechu zvyšují vstřebávání vitaminu E a flavonoidů.
Jak vlašské ořechy ovlivňují mozek?
Jak ale vlašské ořechy skutečně ovlivňují mozek? Tyto mechanismy mají několik vrstev. Antioxidanty a protizánětlivé látky snižují poškození neuronů, omega-3 mastné kyseliny podporují pružnost a zdraví buněčných membrán, a některé sloučeniny ovlivňují hladiny neurotransmiterů, tedy chemických „poslíčků“ v mozku. Studie také naznačují, že ořechy mohou zlepšovat průtok krve mozkem a pozitivně ovlivňovat střevní mikrobiom, což je v poslední době žhavé téma.
Snídaně s vlašskými ořechy pomáhá mozku zvládat náročné úkoly a zvyšuje efektivitu myšlení
Nejnovější britská studie přinesla zajímavé poznatky o tom, jak rychle a v jaké míře se projevují účinky vlašských ořechů. Skupina mladých dospělých dostala snídani, která obsahovala 50 gramů rozdrcených vlašských ořechů s müsli a jogurtem. Kontrolní skupina dostala stejné množství kalorií, jen ořechy nahradilo máslo. Účastníci pak během dne procházeli sérií testů na paměť, pozornost i náladu.
Výsledky v podobě rychlejších reakčních časů v testech výkonných funkcí (tedy schopnosti soustředění a rozhodování) se dostavily již během dopoledne, zatímco zlepšení paměti se objevilo až s odstupem, konkrétně po šesti hodinách. Nutno však dodat, že účastníci po ořechové snídani uváděli mírně horší náladu, pravděpodobně kvůli nižší chutnosti jídla.
Kromě výkonu v testech zaznamenali vědci pomocí EEG i změny v mozkové aktivitě. Po snídani s ořechy byly patrné odlišné vzorce mozkových vln ve frontoparietálních oblastech, které se podílejí na pozornosti, paměti a výkonných funkcích. Zaznamenány byly změny ve vlnách typu alfa, theta, delta a gamma – každá z nich má svou roli například v zpracování vizuálních podnětů nebo v zakódování nových informací.
Efekt není úplně jednoznačný
Silnější mozková aktivita nasvědčuje, že lidé po snídani obsahující ořechy do úkolů zapojovali jiné části mozku nebo pracovali efektivněji. V krvi účastníků se objevilo mírně více glukózy a méně volných mastných kyselin, což může být jedním z mechanismů, jak ořechy podporují kognitivní výkon – mozek tak má k dispozici více „paliva“ v době, kdy ho potřebuje.
Je ale fér dodat, že vědecký pohled na prospěšnost vlašských ořechů není jednoznačný. Zatímco některé dlouhodobé studie naznačují, že pravidelná konzumace ořechů (včetně vlašských) je spojena s lepšími kognitivními schopnostmi, zejména u starších lidí, jiné velké klinické studie žádné zásadní rozdíly nenacházejí.
Pozitivní efekt se zdá být výraznější u rizikových skupin nebo při vyšší dávce a dlouhodobějším užívání. Většina dosavadních studií přitom byla krátkodobá a často se zaměřovaly na zdravé jedince, u kterých je menší „prostor pro zlepšení“.
Co z toho plyne pro vás? Zařadit hrst vlašských ořechů do snídaně určitě neuškodí, a pokud vás čeká náročné odpoledne, možná tím mozku skutečně trochu pomůžete. Ořechy však nelze považovat za zázračný prostředek pro okamžité zlepšení kognitivních schopností – největší přínos mají jako součást celkově zdravého jídelníčku, jak doporučuje například středomořská dieta.