Snow Cruiser měl dobýt Antarktidu. Obří stroj teď leží někde pod ledem

Asi až v redakci o "vědě a technice" pochopí jak funguje elektrický přenos výkonu...

Určite najazdíš po Arktíde 134 tisíc km na tej svoje oktávke

opravujem - Antarktíde

Oktavka ma dvoulitry o vykonu 103kw. Tudiz asi nemam koncerwagen.

Sice nejsem příznivcem TDI a nafty obecně, ale koncern 1.9 TDI s výkonem 110kW má, respektive měl. Určitě se dával minimálně do VW Golf a Seat Leon.

Kdyt vy máte dvoulitr o výkonu 103kW, tak to znamená, že nemůže existovat Octavia 1.9 s výkonem 110kW? Stačí použít Google.

Problém je v tom, že tyhle malobjemové motory nedokáží ten špičkový výkon podávat dlouhodobě. Klidně se vsadím, že pod plnou zátěží se ta 1.9 do hodiny nenávratně rozsype na kousky. Proto se do lodí, lokomotiv (a částečně i náklaďáků) montují velkoobjemové, pomaloběžné motory která dokáží onen maximální výkon dodávat výrazně déle. A navíc - při plné zátěži i ta 1.9 polkne výrazně víc, než když se s ní táhneš po městě do Tesca na nákup...

Ale ani v lodi to nejede na plny vykon. Spis jsem tim chtel rict, ze dnes by z 11 litrovyho 6 valce dostali nasobne vetsi vykon, s daleko mensi spotrebou.

Taky by nepotřebovali letadlo, stačil by jim dron, satelitní telefon by jim taky ušetřil spoustu námahy, nehledě na moderní izolační materiály...

Když nad tím tak přemýšlím, tak jednou ze součástí, kde proběhl nejmenší pokrok, je právě ten motor.

To je jak říct že od roku 95 se počítače vůbec nezměnily.

Ne, to je jako říct, že spalovací motor se vyvíjel daleko pomaleji než počítače.
Zatímco počítače od roku 95 jsou 100x rychlejší za cenu trojnásobné spotřeby, dieselové motory jsou o 30% výkonnější za cenu o 28% vyšší spotřeby.

Jedna věc je výkon, druhá je točivý moment. Počítám, že ani 10 těch tvých motorů ze sekačky by se Snow Cruiserem ani nehlo.

Fyzika základní školy (první stupeň základní stroje někde v prvouce - páka; o pár let později pak i newtonovy zákony). Točivý moment je věcí převodu. Tady v tomle případě je použit dieselektrický pohon právě proto, že točivý moment se dá u elektromotoru mnohem lépe regulovat a je dostupný prakticky od nuly - v mechanické podobě by šlo o obří převodovku. Pak je úplně jedno, jaký točivý moment má ten vznětový motor, důležité je, kolik energie se z toho vyrobí.
Všechno je to o výkonu, točivý moment je věcí převodového poměru.

No on by ten dojezd u Vás byl asi taky trochu jiný, pokud by jste tím motorem měl rozpohybovat 34tun. Respektive 17tun, pokud budeme počítat, že v tom kolosu byly dva motory podobného výkonu

ještě častěji u velkých lodí. Přímej náhon se už hodně dlouho nepoužívá.

Jo. Pro zajímavost dodávám, že jsem na vojně (1984-1986) jezdil s nakladačem DOK-M, který byl v mnoha ohledech podobný tomuto stroji, možná byl dokonce inspirací (taky jsem o tomhle nevěděl). Nízkotlaké pneumatiky, elektrický přenos výkonu, 161kW, 27,5 tuny a docela velká poruchovost pro "překombinování" pohonů: diessel, elektrika, hydraulika, vzduchotechnika...