Psychologové Michael Wadsley a Niklas Ihssen z britské Durham University došli v nové studii k závěru, že po týdnu omezeného používání sociálních sítí u dobrovolníků touha po opětovném připojení k internetu ani nenarostla ani neochabla. Podle autorů studie to dokazuje, že sociální sítě, jako je Instagram či X (dříve Twitter), nemusí být pro většinu lidí návykové.
To je překvapivé zjištění, protože užívání sociálních sítí u mnoha lidí naplňuje kritéria, jimiž je stav závislosti definovaný. V současnosti ale není mezinárodně uznána samostatná diagnóza „závislost na sociálních sítích“, i když po tom řada odborníků volá. I proto jsou experti k závěrům studie Wadsleyho a Ihssena publikované ve vědeckém časopise PLoS ONE skeptičtí.
„Je to opravdu dobře provedená studie," říká v rozhovoru pro vědecký týdeník Science Mariek Vanden Abeeleová z university v nizozemském Gentu o výzkumu durhamských psychologů.
Podle Vanden Abeeleové vidí lidé v nadměrném používání sociálních sítí závislost, a proto roste popularita myšlenky „detoxikace“ od Instagramu či X, podobně jako se provádí odvykací léčba od drog nebo alkoholu. „A co vidíme v této studii? Že to ve skutečnosti příliš nefunguje," dodává Vanden Abeeleová.
Jak moc může užívání sociálních sítí narušit duševní pohodu lidí?
Sociální sítě zažívají v posledním desetiletí boom, který nelze přehlédnout. Na světě je dnes bezmála pět miliard uživatelů sociálních sítí, což oproti loňskému roku představuje nárůst o 6,5 %. Zákonitě se proto vede diskuse o tom, jak moc může užívání sociálních sítí narušit duševní pohodu lidí a jestli je dokonce nečiní závislými na lajcích a počtu sledujících.
Některé výzkumy ukázaly, že se nadměrné používání sociálních sítí pojí se zvýšeným sklonem k depresím a úzkostným stavům. Ve vzácných případech se může podobat závislosti na drogách nebo patologickému hráčství. Podobně jako u těchto závislostí se i u uživatelů sociálních sítí projevují abstinenční příznaky, pokud nemohou sociální sítě užívat.
Lidé nemyslí prakticky na nic jiného, než jak se připojit k sociálním sítím a když k tomu nemají možnost, přepadá je pocit osamění a propadají celkovému pesimismu.
Výsledky však nejsou jednoznačné. Jiné studie naznačují, že místo abstinenčních příznaků se lidé během „digitálního detoxu" cítí šťastnější, V dalších studiích se ale při abstinenci od sociálních sítí neprokázaly žádné významnější změny. Někteří odborníci se proto zdráhají používat v souvislosti se sociálními sítěmi termín závislost. Patří k nim i Mariek Vanden Abeeleová, která říká: „Jsme na těchto zařízeních nesmírně závislí, ale to z nás nedělá patologicky závislé."
Pokračování 2 / 3
Drogy a sítě
Niklas Ihssen a Michael Wadsley získali pro svou studii jednapadesát dobrovolníků z řad univerzitních studentů a ty požádali, aby si na jeden týden odřekli sociální sítě. Všichni dobrovolníci ale měli k sítím i nadále přístup a sami pak vědcům hlásili, kolik času na nich každý den strávili. Zároveň studenti vyplňovali dotazníky, z kterých se pak daly vyčíst změny v jejich náladách.
Vědci navíc podrobili studenty laboratorním testům, jaké se používají při výzkumu různých závislostí. V jednom měli dobrovolníci projet kurzorem na monitoru počítače, kde se jim nabízely ikony sociálních sítí.
Při testu se hodnotí, jak se dobrovolník vyhýbá těmto ikonám, zda se k nim podvědomě víc přibližuje, protože ho neodolatelně lákají, nebo zda se jim vyhýbá větším obloukem, protože si od nich vědomě drží odstup. V jiném experimentu měli dobrovolníci přislíben delší přístup k sociálním sítím, pokud dokážou rychleji ťukat na klávesnici počítače na mezerník.
Testy prošli dobrovolnici na začátku a na konci pokusu. Po týdenním omezení návštěv sociálních sítí ale vedli dobrovolníci kurzor po monitoru ve stejné vzdálenosti od ikon sociálních sítí, jako před obdobím snahy o abstinenci.
Sociální sítě je tedy nelákaly silněji. Podobné výsledky přinesl i test s mačkáním mezerníku. Studenti na konci týdenního experimentů nezvýšili intenzitu úderů na mezerník, což naznačuje, že jejich „hlad“ po sociálních sítích nijak zvlášť nezesílil.
„To, co vidíme u sociálních sítí, je kvalitativně odlišné od užívání drog, kde při abstinenci roste touha po droze a sílí nutkání si ji dopřát. Neměli bychom proto přehánět a prohlašovat za patologické chování, které je ve své podstatě normální," říká Niklas Ihssen.
Přesto vědci zaznamenali určitý vliv omezeného užívání sociálních sítí. Studenti v dotaznících hlásili méně jak negativních, tak i pozitivních emocí. „Člověk se připraví o ten dobrý pocit, když vidí, kolika lidem se líbí jeho fotografie," vysvětluje úbytek pozitivních emocí Niklas Ihssen.
Pokračování 3 / 3
Náhražka v online nákupech?
Studie Wadsleyho a Ihssena nepřesvědčila všechny odborníky.
„Jeden týden prostě není dostatečně dlouhá doba na to, aby bylo možné pozorovat konzistentní nebo smysluplné změny v pohodě," reagovala pro časopis Science na studii psycholožka Jean Twengeová ze San Diego State University. „A jednapadesát lidí není dost na to, aby se dosáhlo spolehlivých výsledků."
Ihssen tyto výhrady odmítá s tím, že počet dobrovolníků zapojených do studie byl určen standardními statistickými metodami a je tedy dostačující. Nesouhlasí ani s výhradami k délce studie, protože emoce dobrovolníků se měnily jen prvních pár dní a pak se stabilizovaly.
Delší doba abstinence od sociálních sítí by na tom už asi mnoho nezměnila. Týden také poskytl dobrovolníkům čas k tomu, aby mohli sklouznout ke svým starým návykům. Jen sedm dobrovolníků se dokázalo po celý týden vyhýbat sociálním sítím.
Většina však jejich používání výrazně omezila. V průměru z 3,5 hodiny na 35 minut denně. Během čtyř dní po skončení experimentu se sice návštěva sociálních sítí opět zvedla, ale byla o hodinu kratší než před „detoxikačním" týdnem. To podle Ihssena naznačuje, že i krátkodobá pauza od sociálních sítí může být dobrým startovacím bodem pro lidi, kteří chtějí používání sociálních médií omezit.
„Když lidé zjistí, že jim nevadí, že sociální sítě používají jen půl hodiny denně, může to vést v jejich životě ke změnám k lepšímu," říká informatik Ofir Turel z University of Melbourne.
Podle Mariek Vanden Abeeleové bychom se měli dívat na návštěvy sociálních sítí jako na stravování a nikoli jako na užívání drog.
„Potravu nutně potřebujeme k přežití. Ale přitom není jedno, kolik toho sníme a jaká je kvalita zkonzumovaného jídla. Na tom opravdu záleží. Podobně jsme kvůli udržení společenských kontaktů a vazeb často závislí na sociálních sítích. Ale i s těmi to můžeme přehnat.
Pokud je vaší neřestí Instagram, pak na něj můžete nahlížet jako na čokoládové sušenky. Když chcete držet dietu, přestaňte mlsat sušenky. Když ale místo sušenek začnete jíst víc zmrzliny, tak účelu diety nedosáhnete,“ přibližuje svůj náhled na vztah lidí k sociálním sítím Vanden Abeeleová.
A možná právě to je kámen úrazu studie Niklase Ihssena a Michaela Wadsleyho, kteří zjistili, že když dobrovolníci méně užívali sociální sítě, trávili více času hraním videoher a nakupováním online. Je proto možné, že si za svou „drogu“ v podobě sociálních sítí rychle našli náhražku, a proto jim sociální sítě tolik nechyběly. Online nákupy tak můžeme v tomto případě vnímat jako methadon užívaný lidmi závislými na opiátech.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně