Solární panely loni v EU poprvé vyrobily více elektřiny než uhelné elektrárny. Stále vede jádro Ilustrace: AI Midjourney

Solární panely loni v EU poprvé vyrobily více elektřiny než uhelné elektrárny. Stále vede jádro | Ilustrace: AI Midjourney

Je to dramatická změna oproti situaci před deseti lety – od roku 2014 do roku 2024 se výroba elektřiny z uhlí v EU propadla o 61 %, zatímco solární energie ve stejném období více než ztrojnásobila svůj podíl. Jde o významný posun, který jasně ukazuje, jak rychle se mění evropská energetika. Zdroj:  CarbonBrief

Je to dramatická změna oproti situaci před deseti lety – od roku 2014 do roku 2024 se výroba elektřiny z uhlí v EU propadla o 61 %, zatímco solární energie ve stejném období více než ztrojnásobila svůj podíl. Jde o významný posun, který jasně ukazuje, jak rychle se mění evropská energetika. | Zdroj: CarbonBrief

Celkově se podíl obnovitelných zdrojů – tedy slunce, větru, vody a biomasy – vyšplhal na rekordních 47 % evropského energetického mixu. To je výrazný nárůst oproti roku 2019, kdy obnovitelné zdroje pokrývaly jen třetinu spotřeby. Naopak veškerá fosilní paliva klesla na historické minimum 29 %. Zdroj:  CarbonBrief

Celkově se podíl obnovitelných zdrojů – tedy slunce, větru, vody a biomasy – vyšplhal na rekordních 47 % evropského energetického mixu. To je výrazný nárůst oproti roku 2019, kdy obnovitelné zdroje pokrývaly jen třetinu spotřeby. Naopak veškerá fosilní paliva klesla na historické minimum 29 %. | Zdroj: CarbonBrief

Tyto trendy mají i významný ekonomický dopad. Díky rozmachu obnovitelných zdrojů ušetřila EU jen za posledních pět let za dovoz fosilních paliv 59 miliard eur (v přepočtu asi 1,5 bilionů korun). Bez nových větrných a solárních elektráren by Evropa musela dovézt o 92 miliard kubických metrů plynu a 55 milionů tun uhlí více. Zdroj:  CarbonBrief

Tyto trendy mají i významný ekonomický dopad. Díky rozmachu obnovitelných zdrojů ušetřila EU jen za posledních pět let za dovoz fosilních paliv 59 miliard eur (v přepočtu asi 1,5 bilionů korun). Bez nových větrných a solárních elektráren by Evropa musela dovézt o 92 miliard kubických metrů plynu a 55 milionů tun uhlí více. | Zdroj: CarbonBrief

Mezi evropskými zeměmi vede v solární energetice Maďarsko s 25% podílem solární energie na výrobě elektřiny, následované Řeckem se 22 % a Španělskem se 21 %. V Nizozemsku a Maďarsku dokonce během více než 70 dnů v roce pokryla solární energie v době špičky přes 80 % celkové spotřeby elektřiny. Zdroj:  CarbonBrief

Mezi evropskými zeměmi vede v solární energetice Maďarsko s 25% podílem solární energie na výrobě elektřiny, následované Řeckem se 22 % a Španělskem se 21 %. V Nizozemsku a Maďarsku dokonce během více než 70 dnů v roce pokryla solární energie v době špičky přes 80 % celkové spotřeby elektřiny. | Zdroj: CarbonBrief

Přesto experti varují, že další pokrok není zaručený. „Zatímco energetická transformace EU postupovala v posledních pěti letech rychleji, než kdokoli očekával, další vývoj nemůžeme brát jako samozřejmost,“ upozorňuje Rosslowe. Zejména sektor větrné energetiky čelí náročným výzvám a zaostává za původními plány. Zdroj:  CarbonBrief

Přesto experti varují, že další pokrok není zaručený. „Zatímco energetická transformace EU postupovala v posledních pěti letech rychleji, než kdokoli očekával, další vývoj nemůžeme brát jako samozřejmost,“ upozorňuje Rosslowe. Zejména sektor větrné energetiky čelí náročným výzvám a zaostává za původními plány. | Zdroj: CarbonBrief

Je to dramatická změna oproti situaci před deseti lety – od roku 2014 do roku 2024 se výroba elektřiny z uhlí v EU propadla o 61 %, zatímco solární energie ve stejném období více než ztrojnásobila svůj podíl. Jde o významný posun, který jasně ukazuje, jak rychle se mění evropská energetika. Zdroj:  CarbonBrief
Celkově se podíl obnovitelných zdrojů – tedy slunce, větru, vody a biomasy – vyšplhal na rekordních 47 % evropského energetického mixu. To je výrazný nárůst oproti roku 2019, kdy obnovitelné zdroje pokrývaly jen třetinu spotřeby. Naopak veškerá fosilní paliva klesla na historické minimum 29 %. Zdroj:  CarbonBrief
Tyto trendy mají i významný ekonomický dopad. Díky rozmachu obnovitelných zdrojů ušetřila EU jen za posledních pět let za dovoz fosilních paliv 59 miliard eur (v přepočtu asi 1,5 bilionů korun). Bez nových větrných a solárních elektráren by Evropa musela dovézt o 92 miliard kubických metrů plynu a 55 milionů tun uhlí více. Zdroj:  CarbonBrief
Mezi evropskými zeměmi vede v solární energetice Maďarsko s 25% podílem solární energie na výrobě elektřiny, následované Řeckem se 22 % a Španělskem se 21 %. V Nizozemsku a Maďarsku dokonce během více než 70 dnů v roce pokryla solární energie v době špičky přes 80 % celkové spotřeby elektřiny. Zdroj:  CarbonBrief
6
Fotogalerie

Solární panely loni v EU poprvé vyrobily více elektřiny než uhelné elektrárny. Stále vede jádro

Loňský rok byl pro Evropskou unii důležitým milníkem. Solární elektrárny totiž poprvé v historii vyrobily více elektřiny než ty uhlené, které byly po mnoho desetiletí symbolem evropské industrializace. Podle nejnovější analýzy výzkumného institutu Ember pro rok 2024 stojí fotovoltaika za 11 % elektřiny, zatímco uhelné elektrárny se propadly pod 10 %.

Je to dramatická změna oproti situaci před deseti lety – od roku 2014 do roku 2024 se výroba elektřiny z uhlí v EU propadla o 61 %, zatímco solární energie ve stejném období více než ztrojnásobila svůj podíl. Jde o významný posun, který jasně ukazuje, jak rychle se mění evropská energetika.

Energie z uhlí za poslední desetiletí klesla o 61 %, zatímco solární energie se ztrojnásobila Energie z uhlí za poslední desetiletí klesla o 61 %, zatímco solární energie se ztrojnásobila

Uhlí na ústupu, jádro stále vede

Fosilní paliva ztrácejí v EU svůj vliv,“ konstatuje hlavní analytik institutu Ember Chris Rosslowe. V šestnácti zemích Evropské unie tvoří uhlí méně než 5 % energetického mixu a deset zemí nemá dokonce vůbec žádné uhelné elektrárny.

Stále významnější roli hraje také dalští typy OZE. V roce 2024 vyrobily větrné elektrárny 17 % veškeré elektřiny v EU, čímž si upevnily pozici druhého největšího zdroje elektřiny. I toto číslo je výsledkem dlouhodobého růstu – za poslední desetiletí se výroba elektřiny z větru více než zdvojnásobila. Navzdory instalaci 13 GW nové kapacity byla ale produkce ovlivněna horšími povětrnostními podmínkami než v roce 2023.

Nejvýznamnějším zdrojem elektřiny v Evropské unii zůstávají jaderné elektrárny s podílem 23,7 %. Dominantní postavení jaderné energetiky zajišťuje především Francie, která sama produkuje téměř polovinu veškeré jaderné elektřiny v EU, za ní následují Španělsko, Švédsko a Belgie. U jaderné energetiky došlo k poklesu kapacity ze 110 GW v roce 2019 na 96 GW v roce 2024.

Celkově se podíl obnovitelných zdrojů – tedy slunce, větru, vody a biomasy – vyšplhal na rekordních 47 % evropského energetického mixu. To je výrazný nárůst oproti roku 2019, kdy obnovitelné zdroje pokrývaly jen třetinu spotřeby. Naopak veškerá fosilní paliva klesla na historické minimum 29 %.

Vzestup větrné a solární energie v EU vytlačil fosilní paliva Vzestup větrné a solární energie v EU vytlačil fosilní paliva

Obnovitelné zdroje šetří peníze

Tyto trendy mají i významný ekonomický dopad. Díky rozmachu obnovitelných zdrojů ušetřila EU jen za posledních pět let za dovoz fosilních paliv 59 miliard eur (v přepočtu asi 1,5 bilionů korun). Bez nových větrných a solárních elektráren by Evropa musela dovézt o 92 miliard kubických metrů plynu a 55 milionů tun uhlí více.

Dovoz ruského plynu do EU se v roce 2024 mírně zvýšil Dovoz ruského plynu do EU se v roce 2024 mírně zvýšil

Mezi evropskými zeměmi vede v solární energetice Maďarsko s 25% podílem solární energie na výrobě elektřiny, následované Řeckem se 22 % a Španělskem se 21 %. V Nizozemsku a Maďarsku dokonce během více než 70 dnů v roce pokryla solární energie v době špičky přes 80 % celkové spotřeby elektřiny.

 Růst solární energie v EU překonal národní cíle Růst solární energie v EU překonal národní cíle

Přesto experti varují, že další pokrok není zaručený. „Zatímco energetická transformace EU postupovala v posledních pěti letech rychleji, než kdokoli očekával, další vývoj nemůžeme brát jako samozřejmost,“ upozorňuje Rosslowe. Zejména sektor větrné energetiky čelí náročným výzvám a zaostává za původními plány.

Předpokládá se, že větrná energie se bude rozšiřovat v celé EU, zejména na moři. Předpokládá se, že větrná energie se bude rozšiřovat v celé EU, zejména na moři.

Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů bude zásadní vyřešit otázku skladování energie. Řešením mohou být bateriová úložiště, která pomohou vyrovnávat výkyvy ve výrobě a spotřebě. Zatím je však 70 % evropské bateriové kapacity soustředěno pouze ve dvou zemích – Německu a Itálii.

Zdroje: CarbonBrief, Reuters, EurActiv, The Guardian.

Určitě si přečtěte

Články odjinud